9 Cmo 146/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 2. 5. 2023 došel Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) návrh č. j. F 381846/2022/MSPH na zápis „, Anonymizováno, .“ do spolkového rejstříku, přičemž navrhovatelem byl , Jméno navrhovatele, .2. V záhlaví označeným usnesením rejstříkový soud rozhodl tak, že „Návrh na zápis , Anonymizováno, . do spolkového rejstříku, který došel soudu dne 2. 5. 2023 pod Fj 174464/2023/MSPH se odmítá.“3. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že vyzval navrhovatele, aby předložil: a) čestné prohlášení předsedy , Anonymizováno, , že splňuje podmínky pro výkon své funkce dle § 152 odst. 2, § 153 o. z. a souhlasí se zápisem do spolkového rejstříku s úředně ověřeným podpisem, b) souhlas s umístěním sídla pro , Anonymizováno, . s tím, že podpisy majitelů nemovitosti musí být úředně ověřeny a nesmí být starší 3 měsíců, c) zápis z ustavující schůze spolku o schválení stanov spolku, volbě předsedy spolku , Anonymizováno, a určení osoby , Anonymizováno, k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku, d) stanovy spolku, které budou mít alespoň náležitosti dle § 218 o. z., s tím, že pokud navrhovatel tyto listiny ve lhůtě 15 dní ode dne doručení nedoplní, soud návrh odmítne. Navrhovateli byla výzva doručena dne 9. 5. 2023. Dne 24. 5. 2023 došlo soudu doplnění návrhu v elektronické podobě, které obsahovalo čestné prohlášení předsedy a souhlas s umístěním sídla. Dne 26. 5. 2023 došlo soudu doplnění návrhu v listinné podobě, které obsahovalo pouze zápis o určení sídla spolku, statutárním orgánem je předseda a dále, že práva a povinnosti jsou určeny platnými právními předpisy. Vzhledem k tomu, že navrhovatel soudu nedoložil stanovy spolku, které budou mít alespoň náležitosti dle § 218 o. z. a zápis z ustavující schůze spolku o schválení stanov spolku a o určení osoby , Anonymizováno, k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku, soud návrh odmítl dle § 86 písm. e) z. v. r.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání uvedl, že „vědomi si své povinnosti vůči životnímu prostředí“ založili , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, dne 1. května 2023 , Anonymizováno, . kdy se dohodli na tom, že spolek bude sídlit v , Anonymizováno, , statutárním orgánem bude předseda spolku, práva a povinnosti členů spolku budou určeny platnými právními předpisy, další práva budou určeny jednomyslnou dohodou členů spolku. Dále se dohodli na tom, že předsedou spolku bude , Jméno navrhovatele, . K výzvě Městského soudu v Praze byla „zakládací listina“ předložena v originále, čestné prohlášení předsedy a souhlas s umístěním sídla spolku pak datovou zprávou. „Zakládací listinou“ bylo stanoveno, že statutárním orgánem je předseda, který elektronickou kopii zakládací listiny zaslal Městskému soudu v Praze dne 2. května 2023 datovou zprávou a v originále byla zaslána později prostřednictvím České pošty s.p. Z tohoto odvolatel dovodil, že návrh na zápis spolku byl podán platně. „Zakládací listina“ dle odvolatele obsahuje název a sídlo spolku, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat a určuje statutární orgán. Zákon neříká, jak mají být práva a povinnosti členů spolku podrobně specifikována, zakladatelé spolku (tři osoby) dne 1. května 2023 pouze konstatovali, že práva a povinnosti členů spolku jsou určeny platnými právními předpisy, což je právně platné tvrzení. Skutečnost, že dne 1. května 2023 zakladatelé nestanovili práva a povinnosti členů spolku s větší podrobností není vadou návrhu na zápis spolku. Stejně tak není vadou, že „zakládací listina“ neobsahuje slova „STANOVY SPOLKU“ či „ZÁPIS Z USTAVUJÍCÍ SCHŮZE SPOLKU O SCHVÁLENÍ STANOV“, když „zakládací listina“ určuje stanovy spolku, tak jak vyžaduje zákon a podpisy výše uvedených tyto stanovy a zápis schvalují. Též zakladatelé svými podpisy na „zakládací listině“ odsouhlasili, že , Jméno navrhovatele, bude předsedou, tj. statutárním orgánem, který byl tedy oprávněn podat návrh na zápis spolku. Požadavky Městského soudu v Praze jsou „přepjatě formalistní“, které nehledí na práva výše uvedených založit spolek a chránit životní prostředí. Dále dne 29. května 2023 byly k poštovní přepravě Městskému soudu v Praze dány nové stanovy spolku, které byly schváleny dne 28. května 2023. Pokud tyto byly doručeny do 31. května 2023, pak Městský soud měl tyto nové stanovy vzít v potaz. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Občanský zákoník rozlišuje 2 základní způsoby založení spolku, a to1) dohodou alespoň 3 zakladatelů o obsahu stanov /dle § 218 o. z. dle něhož zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň: a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu, přičemž ustanovení § 218 o. z. ve spojení s § 123 o. z. představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí stanov/nebo2) usnesením ustavující schůze spolku /dle § 222-225 o. z./. Podle § 222 odst. 1 o. z. lze spolek založit i na ustavující schůzi zakládaného spolku. To za podmínky, že je ustavující schůze konána perfektně po stránce procedurální, a zároveň jsou na ní schváleny stanovy spolku a zvoleni členové těch orgán spolku, jež je nutné na schůzi dle přijatých stanov a zákona do funkcí zvolit viz ust. § 224 odst. 2 o. z. „ustavující schůze volí členy těch orgánů, které podle určení zákona a stanov zvolit má“.7. Dle § 226 odst. 2 o. z. návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Ohledně tzv. prvozápisu spolku se sídlem na území České republiky lze považovat ustanovení § 226 odst. 2 o. z. za speciální ustanovení upravující aktivní věcnou legitimaci příslušných osob k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku. Tuto aktivní věcnou legitimaci mají buďto všichni zakladatelé spolku nebo osoba určená ustavující schůzí. Logika zákonné úpravy je dána způsoby založení spolku. Prvním způsobem je, že spolek je založen okamžikem, kdy se zakladatelé shodnou na obsahu stanov, tedy ve smyslu § 218 a § 123 odst. 2 a § 125 o. z. podepíší všichni zakladatelé stanovy. Druhým způsobem založení spolku je konání ustavující schůze coby „předběžného“ orgánu, přičemž výsledkem této schůze je volba orgánů, které dle zákona a stanov má volit členská schůze a přijetí stanov. Spolek je ve smyslu § 222 odst. 1 o. z. založen usnesením ustavující schůze. Tím, že ust. § 226 odst. 2 o. z. označuje za osobu oprávněnou podat návrh na zápis založeného spolku do spolkového rejstříku osobu určenou ustavující schůzí, zákon zároveň určuje působnost ustavující schůze též i ohledně jejího rozhodnutí o tom, že ustavující schůze určuje osobu aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku.8. Odvolací soud tedy výše uvedené shrnuje následovně. Při založení spolku způsobem ad 1) - tedy shodou zakladatelů na obsahu stanov a jejich podpisem všemi zakladateli jsou aktivně věcně legitimováni k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku všichni zakladatelé spolku. Při založení spolku způsobem ad 2), tedy na ustavující schůzi spolku je k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku aktivně věcně legitimována osoba určená ustavující schůzí.9. Výše uvedené promítnuto do posuzované věci znamená, že soud prvního stupně pochybil tím, že nerozlišoval mezi dvěma odlišnými způsoby založení spolku, které výslovně zákon vymezuje. Tyto způsoby založení se následně promítají i do toho, komu zákon přiznává aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku, resp. kdo je aktivně věcně legitimován k podání takového návrhu. V důsledku tohoto nerozlišování, resp. slučování obou způsobů založení spolku, učinil rejstříkový soud výzvu, jež byla nesprávná tím, že požadoval listiny (zápis z ustavující schůze spolku o schválení stanov, volbě předsedy spolku, určení osoby k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku), které je třeba dokládat při založení spolku způsobem ad 2), ačkoliv v daném případě bylo vůlí zakladatelů založit spolek způsobem ad 1). Tímto pochybením rejstříkový soud zatížil řízení vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a je sama o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.10. Dalším důvodem zrušení napadeného usnesení je skutečnost, že následující den po vydání odvoláním napadeného usnesení došly rejstříkovému soudu stanovy spolku, které jsou však již odlišné od stanov, které byly k návrhu přiloženy původně. Těmito stanovami se však soud prvního stupně z logiky věci vůbec nemohl zabývat a také se jimi vůbec nezabýval a neposuzoval je.11. Odvolací soud pro úplnost poukazuje