9 Cmo 154/2022-323 — Vrchní soud v Praze

Návrhem na zahájení řízení ze dne 20. ledna 2021, podaným dne 21. ledna 2021 u soudu prvního stupně (dále též jen „soud“) se navrhovatel domáhal, aby soud nahradil rozhodnutí účastníka učiněného ve dnech 2. až 20. 10. 2020 mimo zasedání shromáždění pod bodem 4. o udělení souhlasu s přestavbou prodejny a změny účelu užívání její části na restauraci, které nebylo přijato.V návrhu uvedl, že je vlastníkem jednotky vymezené v budově specifikované v návrhu. Vlastníci jednotek vymezených v budově založili , Jméno advokáta B, (dále též jen „společenství“ či účastník“) dne 14. 4. 2015. Žádná z jednotek není bytovou jednotkou, jedná se výlučně o patrové garáže s přízemní prodejnou. Navrhovatel v jednotce provozuje prodejnu nepotravinářského zboží a v roce 2016 požádal účastníka o udělení souhlasu s přestavbou části jednotky z prodejny na restauraci, přičemž mu byl ze strany účastníka udělen souhlas. Proto požádal příslušný stavební úřad o udělení stavebního povolení, jež bylo vydáno, nicméně k odvolání manželů , Anonymizováno, došlo ke zrušení vydaného stavebního povolení, a to z důvodu, že souhlas nevyslovili všichni vlastníci, ale pouze výbor společenství. Navrhovatel tak požádal shromáždění o schválení jeho žádosti o přestavbu a změnu účelu užívání části prodejny na restauraci. Ze zápisu z výboru účastníka o výsledku korespondenčního hlasování ze dne 27. 10. 2020 vyplývá, že návrh usnesení – vyhovění žádosti, nebyl přijat, neboť pro jeho přijetí hlasovalo pouze 41,78 % vlastníků. Pro nepřejícnost některých osob je navrhovatel omezován ve svém podnikatelském záměru, do kterého investoval nemalé finanční prostředky. Existuje tak důležitý důvod, pro který by měl soud rozhodnout o tomto návrhu kladně.Krajský soud v Českých Budějovicích coby soud prvního stupně rozhodl v záhlaví označeným rozsudkem tak, že „Usnesení účastníka vydané pod bodem 4 rozhodnutí učiněným mimo zasedání ve dnech 2. až 20. 10. 2020, tedy usnesení k návrhu o udělení souhlasu s přestavbou jednotky č. , Anonymizováno, v k.ú. , Jméno advokáta D, a změnou účelu užívání její části na restauraci, který nebyl přijat, se mění tak, že se návrh usnesení schvaluje, a to s výhradami, že: ad a) provoz restaurace bude probíhat v době denní od 6:00 do 22:00 hodin; ad b) provozovatel restaurace bude pojištěn na odpovědnost za škody způsobené svým podnikáním, nejméně do výše jedné čtvrtiny obecné ceny domu č. , Anonymizováno, v k.ú. , Jméno advokáta D, určené podle soudního znalce z oboru ekonomika.“ (výrok I.), „Účastník je povinen uhradit navrhovateli náklady tohoto řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta, se sídlem v , adresa, ve výši 30 798 Kč.“ (výrok II.).Soud prvního stupně vyšel z toho, že:1) Navrhovatel je přehlasovaným spoluvlastníkem v budově ve smyslu § 1209 o.z. a návrh podal ve lhůtě 3 měsíců.2) Hlasování mimo zasedání proběhlo „po právu“.3) Projednávaná záležitost, kdy má být stavebně zasaženo do společných částí budovy, tedy do spoluvlastnictví členů účastníka s částečnou změnou v užívání jednoho prostoru, je z obsahového hlediska důležitá (objektivní stránka), a to ve vztahu navrhovatele k ostatním spoluvlastníkům jednotek (subjektivní stránka). Minimálně proto se jedná o „důležitou záležitost“ ve smyslu ustanovení § 1209 o. z. Z tohoto důvodu je návrh projednatelný.4) Pokud bude v inkriminovaném domě, který je nebytový, v přízemí restaurace, nebudou ostatní vlastníci garáží omezeni ani významně ohroženi.5) Změnou užívání části jednotky pouze k jiné obchodní činnosti bude implicitně původní podnikatelské určení této jednotky zachováno.6) Ostatní vlastníci jednotek vůbec nemohou být omezeni v garážování svých vozidel, a pokud nenastane nenadálá situace, tak nemůže být jejich výkon vlastnického práva činností restaurace nijak vážněji narušen. Uspořádání právních poměrů vlastníků jednotek navrhovaným způsobem považuje soud za slušné.7) Vzhledem k tomu, že soud má možnost dle ustanovení § 1209 o.z. vydat kladné rozhodnutí k návrhu s výhradami, tak takto učinil. Konkrétně z důvodu bezpečnostních obav vlastníků jednotek nejprve omezil provozní dobu restaurace a dále „vyslyšel“ i obavu některých vlastníků jednotek, že provozem kuchyně restaurace by mohla vzniknout požárem škoda na budově i zaparkovaných autech.Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:1) Nepravdivě deklarované tvrzení navrhovatele ohledně jeho vlastnictví k části obvodového pláště budovy bylo způsobilé u členů společenství ovlivnit jejich hlasování nesprávným způsobem, vést tedy k odlišnému rozhodnutí, než v případě obdržení pravdivých podkladů, v důsledku čehož bylo touto vadou zatíženo i hlasování s důsledky neplatnosti. Na uvedeném není způsobilé ničeho změnit ani odvoláním napadený rozsudek, neboť ten ve svém rozhodnutí vychází z fikce, že hlasování proběhlo v souladu se zákonem i stanovami účastníka. Daná nepravdivost tvrzení navrhovatele nebyla odstraněna v řízení nalézacího soudu, čímž bylo řízení před soudem zatíženo vadou s dopady i na samotné rozhodnutí ve věci.2) Obcházení zákona navrhovatelem s ohledem na to, že již bylo opakovaně hlasováno o změně užívání předmětné jednotky a neúspěšný vlastník jednotky byl oprávněn podat návrh, což se však nestalo – marným uplynutím prekluzivní lhůty již v roce 2016 mu zanikl nárok na předkládání stejné věci v budoucnu.3) Překvapivé rozhodnutí, neboť soud návrhu vyhověl s překvapivými podmínkami, ačkoliv o nich před soudem nebyla vedena žádná argumentace a nejen účastníkovi, ale i navrhovateli byl odebrán prostor k vyjádření, navíc podmínky jsou neurčité a tedy nevykonatelné.Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že návrh v plném rozsahu zamítne a přizná účastníkovi nárok na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení ve výši 20 400 Kč (za 6 úkonů právní služby) a i za právní zastoupení v odvolacím řízení.Navrhovatel se k odvolání vyjádřil s tím, že všechny argumenty odvolatele odmítl a navrhl potvrzení rozhodnutí osudu prvního stupně a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení úspěšnému navrhovateli.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť důvody jeho důvodnosti jsou odlišné od odvolacích důvodů odvolatele.Primárně odvolací soud usnesením ze dne 10. ledna 2023 vyzval oba účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání, neboť dle jeho názoru není třeba doplňovat či opakovat dokazování a osobní účast účastníků u soudu z jeho hlediska není nutná. K vyjádření jim poskytl lhůtu 30 dnů s tím, že nevyjádří-li se v této lhůtě, bude jejich souhlas presumován (viz. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Výzva byla doručena zástupci navrhovatele dne 13. 1. 2023 a zástupci dalšího účastníka dne 16. 1. 2023. Navrhovatel podáním ze dne 18. ledna 2023 výslovně vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím odvolacího soudu bez nařízení jednání, ze strany odvolatele zůstala výzva bez odpovědi (do dne rozhodování odvolacího soudu), pročež odvolací soud ve smyslu výše uvedeného ke dni svého rozhodování ve věci presumoval jeho souhlas s rozhodnutím bez toho, aby se ve věci konalo jednání odvolacího soudu. Dokazování není třeba provádět a osobní přítomnost účastníků ani jejich zástupců před rozhodnutím odvolacího soudu není nutná.Protože předmětem řízení je hlasování vlastníků mimo zasedání shromáždění, které se konalo 2. až 20. 10. 2020, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2). Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se (odstavec 3).Důvodová zpráva k uvedené novele vysvětluje důvody jejího přijetí takto: „Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitostí týkající se správy domu a pozemku, a zá