9 Cmo 180/2023-230 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 5. 9. 2022 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo , Jméno navrhovatele, (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal coby zástupce , Jméno advokáta, , advokát, z jehož datové schránky návrh odešel a dále byl součástí tohoto podání i návrh na ustanovení procesního opatrovníka z řad advokátů - s „přihlédnutím k věci a prostředí“, aby jím byl ustanoven , Jméno advokáta, , advokát. Součástí podání byla i plná moc ze dne 1. 10. 2018 udělená navrhovatelem , Jméno advokáta, , advokátovi, jíž udělili a podepsali pánové , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .2. Soud prvního stupně usnesením ze dne 8. září 2022 č. j. S 1875/RD44/KSUL, Fj 50670/2022/KSUL-149 zamítl návrh na ustanovení , Jméno advokáta, opatrovníkem navrhovatele (výrok I.) a ustanovil opatrovníkem navrhovatele pro řízení zahájené dne 5. 9. 2022 , tituly před jménem, , advokáta (výrok II.). Na rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci k datu 6. 10. 2022. Následně soud prvního stupně oznámil přípisem ze dne 9. 1. 2023, že zprošťuje procesního opatrovníka „z funkce“, a to s odkazem na obsah „rozsudků“ Vrchního soudu v Praze (např. 9 Cmo 99/2022…).3. Následně rejstříkový soud vyzval usnesením ze dne 18. ledna 2023 k doložení řádné plné moci k zastupování navrhovatele a posléze řízení zastavil s tím, že navrhovatel není od počátku řízení nikým zastoupen. Odvolací soud usnesením ze dne 31. května 2023 č. j. 9 Cmo 36/2023-188 usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud mj. uvedl následující: „Ze zápisu v obchodním rejstříku (viz výše) tedy vyplývá - jak správně dovodil soud prvního stupně, že žádná z osob v době udělení plné moci advokátovi , tituly před jménem, , tedy dne 1. 10. 2018, nebyla oprávněna zmocnit jmenovaného advokáta. Navrhovatel tedy nebyl v době podání návrhu na zápis změny do veřejného rejstříku řádně zastoupen.“ a dále odvolací soud uzavřel, že „Pakliže by zde taková osoba objektivně nebyla, nebylo by možné zastavit řízení pro uvedený nedostatek podmínky řízení, neboť by šlo o odepření spravedlnosti a bylo by nezbytné ustanovit procesního opatrovníka podle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. …“4. Poté rejstříkový soud v záhlaví označeným (a odvoláním napadeným) usnesením ustanovil opatrovníkem navrhovatele pro řízení zahájené dne 5. 9. 2022 , tituly před jménem, , advokáta.5. V odůvodnění uvedl, že vyzval navrhovatele mimo jiné k doložení řádné plné moci pro právního zástupce , Jméno advokáta, , advokáta, který jménem navrhovatele - společenství, podal návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Dále soud uvedl, že vzhledem k pokračujícím soudním sporům týkajícím se jmenování statutárního orgánu právnické osoby, která byla zvolena statutárním orgánem navrhovatele, podal dosavadní právní zástupce navrhovatele , Jméno advokáta, dne 23. 2. 2023 návrh na opětovné ustanovení opatrovníka k provedení zápisu změny ve veřejném rejstříku. Po citaci ust. § 29 odst. 2 o. s. ř. rejstříkový soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že zvolený statutární orgán je v současné době právnickou osobou, která není schopná určit fyzickou osobu oprávněnou jednat jejím jménem, není zde tedy osoby oprávněné v souladu s ust. § 21 o. s. ř. za předmětnou „společnost“ jednat … a za této situace nezbylo soudu než postupovat podle § 29 o. s. ř. a výše uvedenému účastníku řízení ustanovit opatrovníka.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že navrhovatel má osobu oprávněnou za něj jednat na základě řádně udělené plné moci z 1. 10. 2018 (dále též jen „plná moc z 1. 10. 2018“) s tím, že „v době udělení plné moci měli všechny třetí osoby, a tedy i právní zástupce navrhovatele za to, že , tituly před jménem, a , Anonymizováno, zastupují navrhovatele, jako členové předsedy navrhovatele. Právní zástupce navrhovatele tak stejně jako všechny ostatní třetí osoby jednali v dobré víře v to, že , tituly před jménem, a , Anonymizováno, jsou členy představenstva předsedy navrhovatele.“ Uzavřel, že „v době udělení plné moci se jednalo o plnou moc řádnou a nemění na tom, s ohledem na materiální publicitu veřejného rejstříku ani fakt, že volba členů představenstva předsedy navrhovatele byla následně prohlášena za neplatnou. ….“ Odvolatel navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně ohledně ustanovení opatrovníka společenství - navrhovateli a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, vyjma samotné osoby ustanoveného opatrovníka.8. Předně odvolací soud akcentuje skutečnost, že v posuzovaném případě to byl sám navrhovatel, který spolu s návrhem na zahájení tohoto řízení o zápisu změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek navrhl ustanovení opatrovníka z řad advokátů (viz podání na č.l. 148, resp. násl. strana).9. Ohledně dvojího konstatování soudu prvního stupně o tom, že dosavadní právní zástupce navrhovatele , Jméno advokáta, podal dne 23. 2. 2023 opětovný návrh na ustanovení opatrovníka, má odvolací soud - na rozdíl od soudu prvního stupně, za to, že v podání ze dne 22. 2. 2023 navrhovatel opětovně nenavrhl ustanovení opatrovníka (jak vyplývá z obsahu tohoto podání), ale jen brojil proti „zproštění z funkce“ dosud ustanoveného opatrovníka.10. Ke stěžejní odvolací námitce, že pro řádnost plné moci je rozhodující dobrá víra třetích osob a i právního zástupce, jemuž byla plná moc udělena, existující v době udělení plné moci, a na čemž nemůže dle odvolatele změnit nic ani fakt, že posléze volba členů představenstva předsedy navrhovatele (jež udělovali za navrhovatele plnou moc) byla soudem následně prohlášena za neplatnou, odvolací soud zdůrazňuje následující. Již za předchozí právní úpravy dle obchodního zákoníku byl přijat obecně uznávaný judikatorní závěr, podle něhož „dokud není podle § 131 obch. zák. vyslovena neplatnost usnesení valné hromady, má se za to, že jde o rozhodnutí platné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010.“ V usnesení ze dne 17. 4. 2014 sp. zn. 29 Cdo 3092/2012 Nejvyšší soud výslovně uvedl, že „nepochybuje o tom, že soud v řízení podle § 131 obch. zák. neplatnost usnesení valné hromady obchodní společnosti svým rozhodnutím deklaruje zpětně, s účinky ke dni přijetí neplatného usnesení (s účinky ex tunc). Jiný výklad by mohl v určitých případech vést ke zjevně nesprávným závěrům … Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že v důsledku vyslovení neplatnosti napadených usnesení valné hromady společnosti soudem tato usnesení od počátku pozbyla právních účinků, v důsledku čehož ke zvýšení základního kapitálu a ke snížení obchodního podílu navrhovatele ve společnosti nedošlo.“ Uvedené závěry se přitom plně uplatní i v poměrech zákona o obchodních korporacích, tedy i na družstva. Promítnuto do poměrů posuzované věci to znamená, že v důsledku vyslovení neplatnosti takového usnesení soudem, z něhož příslušné osoby odvozovaly své oprávnění udělit plnou moc, od počátku pozbylo právních účinků, v důsledku čehož k jejich volbě nedošlo. Proto nemohlo dojít k řádnému udělení plné moci, na základě níž by mohl rejstříkový soud dospět k závěru o řádném zastoupení navrhovatele. Dobrá víra mohla být dána jen do okamžiku právní moci takového soudního rozhodnutí, ne později. Udělil-li tedy plnou moc za právnickou osobu někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn, musí k tomu soud přihlédnout, resp. je povinen k tomu přihlédnout. Opačný přístup by vedl ke zcela absurdním důsledkům, právní nejistotě a obtížně řešitelným situacím a především by znamenal, že najisto postavený nezákonný právní stav vyslovený pravomocným soudním rozhodnutím by byl považován i po takovém rozhodnutí soudu vlastně za zákonný, což je nepřípustné. Tato námitka tedy není vůbec důvodná.11. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. Soud primárně je povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo spolu s návrhem doloženo, že za navrhovatele před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. navrhovatelem zmocněná osoba.12. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. „Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že je to právě zástupce, komu zákon uklá