9 Cmo 87/2023-58 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí vlastníků přijatých hlasováním per rollam ve dnech 23. 12. 2021 až 6. 1. 2022 zapsaných v zápisu ze dne 26. 1. 2022. Uvedla, že na den 23. 11. 2021 bylo svoláno shromáždění vlastníků jednotek s programem uvedeným v pozvánce ze dne 30. 10. 2021. Shromáždění nebylo usnášeníschopné. Výbor účastníka měl 11. 12. 2021 připravit průvodní dopis pro hlasování per rollam, jež mělo proběhnout 23. 12. 2021 až 6. 1. 2022. Průvodní dopis k hlasování nebyl navrhovatelce doručen výborem účastníka ale zaměstnancem správcovské společnosti. Navrhovatelka v hlasování per rollam hlasovala proti. Předmět hlasování se lišil od původního programu shromáždění vlastníků, navíc hlasovací lístek neobsahoval text samotného schvalovaného usnesení. Hlasování per rollam tak nebylo navrženo statutárním zástupcem účastníka, nýbrž pracovníkem správy nemovitosti, bylo rozhodováno o jiných záležitostech, než mělo být na původně svolaném shromáždění vlastníků. Konečně hlasovací lístky nebyly doručeny statutárnímu orgánu účastníka, ale správci nemovitosti a výsledek byl oznámen v rozporu s § 1213 o. z., když zápis byl vyhotoven nikoliv statutárním orgánem.2. Účastník s návrhem nesouhlasil a uvedl, že pochybení byla pouze drobná a formálního rázu. Průvodní dopis k hlasování per rollam byl vyhotoven výborem účastníka, ten pověřil správcovskou společnost k jeho doručení vlastníkům. Hlasování byla v rámci původního programu shromáždění vlastníků. Obsah přijatých usnesení musel být zřejmý i navrhovatelce, protože hlasovala proti. Podle dalšího účastníka žádný z tvrzených důvodů není důležitým důvodem ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z.3. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Návrh navrhovatelky, kterým se domáhala vyslovení neplatnosti rozhodnutí vlastníků přijatých hlasováním per rollam ve dnech 23. 12. 2021 až 6. 1. 2022 zapsaných v zápisu ze dne 26. 1. 2022, se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok II.).4. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) citoval ustanovení § 258 o.z. a § 1211 odst. 1 o.z. s tím, že ponejprv se zabýval vytýkanými nedostatky stran svolání napadeného hlasování per rollam. Soud se neztotožnil s námitkami navrhovatelky, že hlasování bylo svoláno neoprávněnou osobou. Z obsahu průvodního dopisu dle soudu vyplývá, že byl vyhotoven výborem účastníka, není rozhodné, která osoba samotný průvodní dopis rozeslala. Dle soudu je nutno na tuto listinu nahlížet jako na obdobu pozvánky na shromáždění vlastníků, jejíž náležitosti jsou stanoveny v čl. 7.4 stanov účastníka, kteréžto průvodní dopis splňoval. Pouze nedostatek podpisu předsedy výboru nebo jeho pověřeného člena na průvodním dopisu nemůže neplatnost následných hlasování per rollam způsobovat. Stejně tak tuto neplatnost nemůže způsobit ani vyhotovení zápisu o hlasování jinou osobou než předsedou výboru účastníka. Žádná z těchto vad nemohla mít jakéhokoliv dopadu do práv navrhovatelky související s jejím právem účastnit se předmětného hlasování.5. Co se týče další námitky navrhovatelky, tedy že hlasovací lístky neobsahují přesný text usnesení, která jsou hlasována a jsou formulována pouze jako souhlas hlasujícího, pak ani s touto námitkou se soud neztotožnil. Dle soudu je z textu hlasovacího lístku patrné, jaké rozhodnutí je hlasováním přijímáno. Pokud tedy např. hlasující zaškrtl políčko ANO u hlasování č. 1 ve znění „Souhlasím se schválením účetní závěrky za rok 2020“, pak je zřejmé, že úspěšným hlasováním bude rozhodnuto o schválení účetní závěrky za rok 2020. Soud tedy má za to, že způsob formulace hlasovacích lístků nebyl matoucí a nemůže být důvodem neplatnosti napadených hlasování, když jasně vyjadřují vůli hlasujících ve smyslu § 553 odst. 1 o. z. Pokud jde o totožnost záležitostí ve smyslu § 1211 odst. 1 o. z., o nichž mělo být rozhodováno na svolaném leč posléze neusnášeníschopném shromáždění ze dne 23. 11. 2021 a těch, o nichž bylo následně rozhodováno napadeným hlasováním per rollam, soud jako kritérium uvedené totožnosti považuje posouzení toho, zda přijatá usnesení by bylo možno přijmout na původně svolaném shromáždění vlastníků dne 23. 11. 2021, tedy zda odpovídají programu pozvánky na toto shromáždění vlastníků. Je v logice věci, že pozvánka na shromáždění vlastníků je, co se týče programu obecnější a k formulaci jednotlivých usnesení dochází přímo na shromáždění. Z toho pak vyplývá, že samotný text programu pozvánky nemůže zcela odpovídat jednotlivým bodům hlasování per rollam, které naproti tomu musí být již zcela konkrétní. Soud tedy posuzoval, zda jednotlivá napadená hlasování per rollam lze subsumovat pod některý z bodů programu původní pozvánky na den 23. 11. 2021. S výjimkou hlasování č. 9 - navýšení měsíční odměny členů výboru SVJ soud u ostatních hlasování per rollam možnost jejich podřazení pod plánované záležitosti k projednání na shromáždění vlastníků dovodil (schvalování účetní závěrky tak mohlo být hlasováno s ohledem na bod č. 3 programu – Informace o hospodaření; schvalování jednotlivých stavebních pracích mohlo být hlasováno s ohledem na bod č. 5 a 6 programu, atd.). Soud měl proto za to, že s výjimkou hlasování č. 9 bylo per rollam hlasováno o týchž záležitostech, o nichž mělo být rozhodováno na svolaném shromáždění vlastníků dne 23. 11. 2021. Co se týče výše uvedeného hlasování per rollam č. 9 ohledně navýšení odměn členů výboru účastníka, pak takováto záležitost na shromáždění vlastníků dne 23. 11. 2021 rozhodována být neměla, když tato záležitost nespadá svou povahou do žádného z bodů uvedených v pozvánce. Pokud tak o této záležitosti bylo přesto per rollam hlasováno, stalo se tak v rozporu s § 1211 odst. 1 o. z. Nicméně soud neplatnost přijatého usnesení nevyslovil, neboť uzavřel, že zde není důležitého důvodu pro takového vyslovení, když přijaté usnesení má za následek zvýšení měsíčních plateb navrhovatelky o 282 Kč, což je dle soudu částka, jíž nelze považovat za mající většího než nepatrného dopadu do majetkové sféry navrhovatelky. Soud proto návrh navrhovatelky zamítl, neboť neshledal u většiny per rollam přijatých usnesení rozpor se zákonem a stanovami ve smyslu § 258 odst. 1 o. z. (použitelného v souladu dle § 1221 odst. 1 o. z.). V případě usnesení o zvýšení odměny členů výboru sice porušení zákona při jeho schvalování shledal, nicméně toto usnesení nemůže mít většího dopadu od práv navrhovatelky, proto neplatnost ani tohoto usnesení soud nevyslovil. Dále soud prvního stupně ještě doplnil, že návrh na doplnění dokazování výslechem členů výboru účastníka zamítl pro nadbytečnost, když z výše uvedeného hodnocení je zřejmé, že by ani tyto výpovědi směřující k prokázání vyhotovení průvodního dopisu výborem, nemohli na závěrech soudu ničeho změnit.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto stěžejní odvolací námitky:7. 1)Soud v napadeném rozhodnutí odkazuje na důkazy, ze kterých rozhodně nevyplývá skutkový závěr uvedený soudem (totožnost projednávaných záležitostí), ale především se zcela nedostatečně vypořádal s provedenými důkazy, z nichž pak dovodil nesprávné skutkové i právní závěry, jež odporují logice i spravedlivému uspořádání práv spoluvlastníků.8. 2) Soud posuzoval průvodní dopis datovaný 11. 12. 2021 (není zřejmé kdy a kým byl vytvořen a rozhodně z ničeho nevyplývá, že se tak stalo v době před skončením funkčního období výboru) z pohledu pozvánky na shromáždění, přičemž dle ustanovení čl. 7.3 stanov (obdobně § 1207 o.z.) shromáždění svolává statutární orgán, tj. návrh vlastníkům na rozhodnutí mimo zasedání shromáždění může učinit pouze statutární orgán - výbor. Z ustanovení čl. 8.5 stanov vyplývá, že kdo za společenství podepisuje, je povinen připojit své jméno a údaj o své funkci ve společenství. Navíc ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Obdobně pak ustálená judikatura NS (např. rozhodnutí ze dne 22.05.2019, 26 Cdo 1230/2019) dovodila, že prostý email bez elektronického podpisu nesplňuje požadavek písemného právního jednání, přičemž návrh na hlasování byl učiněn bez jakéhokoliv podpisu a ještě byl spoluvlastníkům doručován emailem bez el. podpisu, tj. zákonem požadovaná písemná forma nebyla zachována. Nelze pak dle navrhovatelky ani pominout (jak to činí soud), že účastník předložil k důkazu listinu datovanou rovněž 11. 12. 2021 obsahující pověření správce k úkonům při hlasování per rollam, která ovšem jméno osoby jednající za výbor i její podpis obsahuje, tj. nepochybně si byl vědom potřeby uvedení osoby jednající i podpisu, aby správce měl vůbec oprávnění za účastníka něco činit. Návrh na hlasování per rollam tedy odporuje stanovám účastníka i jeho běžné praxi (podepisování jednání činěných výbor