12 Cmo 118/2024-411 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením přiznal znalci , Anonymizováno, znalečné ve výši 40 172 Kč. Uvedl, že jmenovaný byl ustanoven znalcem, vypracoval znalecký posudek k posouzení pravosti čtyř podpisů tří osob a vyúčtoval odměnu v následujícím rozsahu: 500 Kč za převzetí a obeznámení se s věcí, 3 000 Kč za 3 hodiny x 1 000 Kč/hodina za zkoumání sporných materiálů, grafické rozbory a měření, 12 000 Kč za 12 hodin x 1 000 Kč/hodina za zkoumání 183 srovnávacích materiálů, grafické rozbory a měření, 13 000 Kč za 13 hodin x 1 000 Kč/ hodina za stanovení identifikační hodnoty znaků nalezených při srovnání materiálů, 4 500 Kč za 5 hodin x 900 Kč/hodina za stylizaci znaleckého posudku, 3 600 Kč za 4 hodiny x 900 Kč/hodina za dokumentaci a 800 Kč za 1 hodinu. Dále znalec vyúčtoval částku 2 772 Kč za rozmnožení posudku. Soud postupoval podle § 139 odst. 2 o. s. ř. a podle § 2 odst. 1, § 4 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném. Soud uzavřel, že znalecký posudek obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti. Ve vztahu k jednotlivým vyúčtovaným položkám uvedl, že odměna ve výši 500 Kč vyplývá z bodu 2 přílohy č. 1 k citované vyhlášce. Odměnu v celkové výši 36 900 Kč za znalcem specifikované činnosti považuje soud za adekvátní povaze a rozsahu dané znalecké činnosti. Správně byla vyúčtována i částka 2 772 Kč za rozmnožení posudku, kdy za tisk 1 strany černobílého formátu A4 náleží 3 Kč dle bodu 1 přílohy č. 2 citované vyhlášky, přičemž se jednalo o 13 stran textu u jednoho posudku. Znalci bylo zadáno předložit znalecký posudek v sedmi vyhotoveních, proto se jednalo o vytištění celkem 91 stran černobílého textu po 3 Kč, tj. celkem 273 Kč. Obdobně i ve vztahu k jedné straně tisku formátu A4 v barevném provedení náleží znalci částka 2 499 Kč za tisk celkem 147 stran v barevném provedení po 17 Kč dle bodu 2 přílohy č. 2 citované vyhlášky. S ohledem na uvedené byla znalci přiznána jím vyúčtovaná odměna v celkové výši 40 172 Kč.2. Žalovaní č. 1, č. 2 a č. 4 (dále jen „žalovaní“) podali proti usnesení včasné odvolání a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že soud nekriticky přejal předložené vyúčtování, které je však zčásti neúplné a zčásti neoprávněné. Znalec neuvedl, kdy jednotlivé úkony provedl, ani to, zda znalci byla poskytnuta záloha na znalecký posudek. Soud neuvedl, proč znalci neponížil odměnu podle § 8 odst. 1 citované vyhlášky, když znalec nedodržel lhůtu stanovenou pro vyhotovení znaleckého posudku. Bylo zdůvodněno, v čem je spatřována nadstandardní obtížnost posudky, přestože znalci byla přiznána maximální odměna. Nejvyšší sazba je však aplikována pouze v případech vyšší odborné náročnosti na zpracovaný posudek. Daný znalecký posudek byl běžný a nijak nekomplikovaný. Není zřejmé, proč soud akceptoval hodinový rozsah vykázané činnosti.3. Znalec k odvolání žalovaných uvedl, že žádal soud o prodloužení lhůty a znalecký posudek v ní byl vyhotoven. Identifikace pisatele je hodnocena jako jedna z nejobtížnějších ve forenzních oborech (důvodem je, že podpis téže osoby není nikdy zcela stejný). Srovnávací vzorky zajistil soud a jejich srovnání bylo časově náročnější. Není zřejmé, jak by soud mohl zpochybnit počet hodin, když u vypracování znaleckého posudku nebyl. Soud má však dostatek zkušeností, aby poznal kvalitní posudek a s tím související hodnotu provedené znalecké práce.4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tímto účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je nedůvodné.5. Dle § 139 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí. Podle § 30 zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále také jen „zákon o znalcích“) se znalečným rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále také jen „vyhláška“) znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 800 až 1 000 Kč. Při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti (§ 4 odst. 1 vyhlášky). Podle § 11 odst. 1 vyhlášky náleží znalci náhrada hotových výdajů, zejména náhrada věcných nákladů, cestovních výdajů, odměny konzultanta, pokud zadavatel schválil přibrání konzultanta, nákladů spojených s přibráním pracovníků pro pomocné práce, které nejsou administrativními pracemi, soudních a jiných poplatků, poštovného, úhrady telekomunikačních služeb a nákladů na překlady, opisy a fotokopie.6. Absence jednotlivých dnů, kdy znalec znaleckou činnost vykonal (§ 17 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 504/2020 Sb.), ani údajů o tom, zda byla znalci poskytnuta záloha (§ 17 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 504/2020 Sb.), neměla žádný vliv na přehlednost a přezkoumatelnost vyúčtování znalečného, což jsou požadavky na vyúčtování kladené (§ 17 odst. 1 vyhlášky č. 504/2022 Sb.). Vzhledem k tomu, že znalec byl ustanoven po 1. 1. 2023, nemohly vzniknout pochybnosti o tom, že veškerou práci či úkony provedl až po tomto datu, a tím pádem ani o výši odměny, která mu za každou hodinu práce či za jednotlivé úkony náleží. Nepodstatné je i splnění požadavku na uvedení údaje ohledně zálohy (zda byla poskytnuta či nikoliv), neboť to nemá význam pro samotné rozhodnutí o přiznání znalečného, ale pouze pro rozhodování, jaká konkrétní výše znalečného zbývá k vyplacení, ať již z rozpočtových prostředků nebo zálohy složené účastníkem.7. Z napadeného usnesení je zřejmé, že soud prvního stupně při určení výše odměny znalce vyšel z jeho vyúčtování a zcela tak vyhověl jeho požadavku. Doba trvání jednotlivých činností, které byly předmětem vyúčtování, zcela odpovídá běžné praxi při odměňování znalecké činnosti stejného druhu, doba vypracování posudku (čtyři měsíce) nebyla v daném případě nepřiměřeně dlouhá (s ohledem na počet posuzovaných podpisů a množství zkoumaného srovnávacího materiálu), soudem položené otázky byly zodpovězeny. Posudek obsahuje náležitosti vymezené ustanovením § 28 zákona o znalcích. Z vyúčtování - daňového dokladu vyplývá, že účtovaná výše odměny u jednotlivých úkonů bere v úvahu rozdílný stupeň odbornosti potřebné k jejich provedení, neboť znalec účtoval za veškerou činnost spojenou s vyhotovením znaleckého posudku částky 800 Kč nebo 1 000 Kč za jednu hodinu práce. Výše odměny účtované za každou hodinu práce dle názoru odvolacího soudu naprosto odpovídá odborné náročnosti vyžadované od znalce při výkonu jeho činnosti, stejně tak lze za adekvátní považovat počet jím účtovaných hodin. Z praxe je odvolacímu soudu známo, že počet hodin vyúčtovaných znalcem odpovídá počtu hodin účtovaných jinými znalci za podání znaleckého posudku z téhož oboru.8. K namítanému snížení odměny z důvodu nedodržení lhůty stanovené k podání znaleckého posudku je nutné uvést, že znalci byla k podání znaleckého posudku stanovena lhůta 60 dnů ode dne doručení spisu. Znalci byl spis soudem odeslán dne 23. 3. 2023 a znalec ve lhůtě mu určené k vyhotovení znaleckého posudku požádal o její prodloužení do 20. 7. 2023, čemuž soud vyhověl. Znalecký posudek pak byl soudu doručen dne 19. 7. 2023. Z uvedeného je zřejmé, že znalec znalecký posudek vyhotovil ve lhůtě soudem mu poskytnuté, a proto nebyl důvod pro postup podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., tj. pro jakékoliv krácení odměny.9. Odvolací soud považuje rovněž za podstatné, že výše přiznané odměny ve výši 40 172 Kč nemohla nijak vybočovat z racionálního očekávání účastníků, a to při znalosti cen požadovaných za výkon odborné činnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 626/06). Ostatně, ke zkoumání podpisů bylo přistoupeno výhradně z důvodů námitek podaných žalovanými proti směnečnému platebnímu rozkazu. Bylo-li cílem žalovaných eliminovat náklady spojené s tímto sporem, měli lépe vážit obsah námitek.10. Z důvodů, které jsou výše uvedeny, odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.