12 Cmo 147/2024-37 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením odmítl námitky žalovaného ze dne 6. 6. 2024 proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 9. 5. 2024, č.j. 7 Cm 37/2024-21. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že dle § 175 odst. 1 a 3 o. s. ř. soud ve směnečném platebním rozkazu uloží žalovanému, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení, nebo aby podal odůvodněné námitky. Opožděné nebo neodůvodněné námitky soud odmítne. Žalovaný musí v námitkách uvést konkrétní důvody, proč odmítá plnit podle směnečného platebního rozkazu, přičemž námitky vytvářejí rámec pro další projednání věci. Včasné, odůvodněné námitky podané osobou k tomu oprávněnou se (na rozdíl od odporu proti platebnímu rozkazu) netýkají platnosti směnečného platebního rozkazu, který zůstává meritorním rozhodnutím, pouze není pravomocný a vykonatelný. V námitkovém řízení soud posoudí důvodnost obrany žalovaného, toto řízení tedy musí mít konkrétně vymezen svůj předmět. Námitky žalovaného tak ve vztahu k námitkovému řízení plní stejnou funkci jako žaloba ve vztahu ke spornému řízení, od čehož je odvozen zákonný požadavek na odůvodněnost námitek. Skutky, z nichž žalovaný vyvozuje svou obranu, musí být konkrétní a nezaměnitelné, aby soud prvého stupně mohl věc posoudit a o důvodnosti námitek rozhodnout. Soud totiž před podáním námitek (stejně jako před podáním žaloby) nemůže vědět, co vše ve vztazích účastníků souvisí se spornou směnkou. Pokud žaloba neuvádí nic ohledně kauzálních vztahů ke sporné směnce, je nutné, aby námitky tyto vztahy dostatečně výstižně a určitě označily. V průběhu námitkového řízení lze některá tvrzení doplnit, avšak v námitkách musí být nezaměnitelně a určitě uveden rozhodný skutek, který je jejich základem. V projednávané věci žalovaný v námitkách uvedl, že se jednalo o zajišťovací instrument ve vztahu k úvěrové smlouvě, na jejímž základě byly poskytnuty finanční prostředky společnosti , právnická osoba, částce, která by mohla být v souladu s vyplňovacím právem vyplněna. Neuvádí však o kauze nic dalšího (jaká byla výše dluhu, kolik bylo společností , právnická osoba, žalobkyni plněno, jaký byl obsah dohody o vyplnění blankosměnky apod.) Aby byla námitka žalovaného ohledně excesivního doplnění blankosměnky dostatečně určitá a projednatelná, musel by žalovaný zcela konkrétně uvést obsah ujednání o vyplnění blankosměnky, jak podle něj měla být vyplněna a v čem se žalobkyně od dohody odchýlila. K tvrzení, že závazek k úhradě dluhu zajištěného směnkou byl převzat jinou osobou, soud uvedl, že směnka je samostatným závazkem a změna v osobě závazkového vztahu zajištěného směnkou na jeho existenci nemá vliv. Soud prvního stupně uzavřel, že námitky žalovaného nejsou pro svou kusost odůvodněny a nemohou být podkladem pro námitkové řízení. S ohledem na koncentraci řízení již nelze námitky v dalším průběhu řízení jakkoliv usměrňovat. Soud proto námitky žalovaného podle ust. § 175 odst. 3 o. s. ř. odmítl (výrok I.) a o nákladech řízení rozhodl podle ust. § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů námitkového řízení (výrok II.), když žalobkyni v námitkovém řízení žádné náklady nevznikly.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, v němž zopakoval svá námitková tvrzení a dále uvedl, že dle jeho názoru nebyly splněny podmínky pro odmítnutí námitek a ve věci mělo být nařízeno jednání.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o.s.ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.4. Z obsahu spisu zjistil, že žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 526 253 Kč s příslušenstvím a odměnou ze směnky vlastní vystavené společností , právnická osoba, dne 20. října 2022 na řad , právnická osoba, . se splatností dne 29. ledna 2024. Žalovaný převzal za zaplacení směnky rukojemství. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 9. 5. 2024, č.j. 7 Cm 37/2024-21, proti němuž podal žalovaný včasné námitky. Uvedl v nich, že návrh na vydání směnečného platebního rozkazu byl podán předčasně, když nebyly splněny podmínky pro uplatnění nároku na úhradu dlužné částky vyplněním směnky. Směnka byla vydána jako zajišťovací institut ve vztahu k úvěrové smlouvě, kterou byly poskytnuty finanční prostředky společnosti , právnická osoba, , jejímž byl žalovaný do 9. 10. 2023 společníkem a jednatelem. Na základě smlouvy o převodu obchodního podílu převzal nový společník závazek k úhradě závazku zajištěného směnkou. Vzhledem k tomu, že společnost , právnická osoba, nadále plnila svůj závazek vůči žalobkyni, směnečný peníz dle žalovaného neodpovídá částce, která by měla být uplatněna v souladu s vyplňovacím právem. Dle žalovaného tak směnečný platební rozkaz nebyl vydán po právu. Žalovaný požádal soud, aby mu poskytl lhůtu 30 dní k opatření a doplnění důkazů k prokázání námitek a navrhl, aby soud po provedení dokazování rozsudkem návrh na vydání směnečného platebního rozkazu zamítl a uložil žalobkyni povinnost uhradit žalovanému náklady řízení.5. Jak vyplývá z ustanovení § 175 o. s. ř., námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu představují procesní obranu proti směnečnému platebnímu rozkazu, který je rozhodnutím soudu ve věci samé. Jak správně uvedl soud prvního stupně, podáním námitek se toto rozhodnutí neruší, pouze se odkládá jeho právní moc a vykonatelnost. Námitkami žalovaného je tedy zahájena další etapa řízení, jejímž účelem je posoudit, zda směnečný platební rozkaz byl či nebyl vydán po právu. Brojí-li žalovaný proti tomuto rozhodnutí, je nezbytné, aby již v námitkách podaných v zákonem stanovené lhůtě ode dne doručení směnečného platebního rozkazu uvedl rozsah své obrany a vylíčil skutečnosti, které jej podle jeho názoru zcela či zčásti zbavují povinnosti směnku zaplatit. Mají-li mít námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu původ v mimosměnečných vztazích účastníků, se směnkou toliko souvisejících (tzv. kauzální námitky), bude požadavek na řádné odůvodnění námitek naplněn zásadně jen tehdy, jestliže žalovaný v námitkách alespoň stručně vylíčí obsah tzv. směnečné smlouvy, jež byla bezprostředním důvodem vzniku směnky (např. uvede, že podle konkrétního ujednání účastníků směnka zajišťovala určitou kauzální pohledávku) a dále vymezí skutečnost, v jejímž důsledku by měl být zproštěn povinnosti směnku zaplatit (např. že pohledávka směnkou zajištěná již byla zaplacena, zanikla započtením, uzavřením dohody o narovnání apod.).6. Se soudem prvního stupně je nutno souhlasit v tom, že shora uvedeným požadavkům podané námitky nevyhovují, neboť neobsahují ani vylíčení obsahu směnečné smlouvy (vyjma tvrzení o zajišťovací funkci směnky ve vztahu k závazkům výstavce ze smlouvy o úvěru), ani vymezení skutečností, na jejichž základě se žalovaný necítí být povinen ze směnky plnit. Z tvrzení, že společnost , právnická osoba, směnkou zajištěný závazek vůči žalobkyni plnila, a tudíž směnečný peníz neodpovídá částce, která měla být v souladu s vyplňovacím právem správně uplatněna, nelze dále seznatelné, v jakém rozsahu byl směnečný platební rozkaz námitkami napaden a jaká část směnečné sumy je proto podle názoru žalovaného vymáhána neoprávněně. Závěr soudu prvního stupně, že námitky tak, jak byly žalovaným v zákonem stanovené lhůtě uplatněny, postrádají řádné odůvodnění, proto shledal odvolací soud správným.7. Napadené usnesení soudu prvního stupně bylo proto podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.8. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224, § 142 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů by příslušela žalobkyni, které však žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.