12 Cmo 186/2023-330 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 602 465 Kč se 6 % úrokem od 16. 3. 2019 do zaplacení a odměnou ve výši 5 341,55 Kč ze směnky vlastní, vystavené žalovanou 1) dne 1. 1. 2018 a splatnou dne 15. 3. 2019. Žalovaný 2) se zaručil za zaplacení směnky do výše 675 000 Kč.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 11. 12. 2020, č. j. 44 Cm 94/2020-24, jímž žalovaným uložil zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1 602 465 Kč se 6 % úrokem z této částky od 16. 3. 2019 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 5 341,55 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 126 068,50 Kč. Žalovaní 1) a 2) podali proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 6. 2023, č. j. 44 Cm 94/2020-274 tak, že směnečný platební rozkaz byl vůči žalovanému 1) v plném rozsahu ponechán v platnosti (výrok I.), vůči žalovanému 2) byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti v části týkající se směnečného peníze ve výši 675 000 Kč se 6 % úrokem z této částky od 16. 3. 2019 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 2 250 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 68 287,50 Kč (výrok II.), ve zbývajícím rozsahu byl směnečný platební rozkaz vůči žalovanému 2) zrušen na základě částečného zpětvzetí žaloby vůči tomuto žalovanému (výrok III.), s tím, že řízení bylo v rozsahu odpovídajícím zpětvzetí žaloby ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) zastaveno již usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 11. 2021, č. j. 44 Cm 94/2020-110, dále byla výrokem IV. shora označeného rozsudku uložena žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 72 793,60 Kč a výrokem V. byla žalobkyně zavázána k zaplacení náhrady nákladů řízení žalovanému 2) ve výši 14 607 Kč.3. Žalovaný 2) podal proti výroku II. rozsudku včasné odvolání.4. V průběhu odvolacího řízení uzavřeli žalobkyně a žalovaný 2) smír, podle něhož žalobkyně vůči žalovanému 2) nemá a nadále neuplatňuje žádný nárok z předmětné směnky. Součástí dohody účastníků řízení bylo dále ujednání o tom, že žalobkyně a žalovaný 2) nemají vůči sobě nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.5. Podle ust. § 99 odst. 1, věta první o. s. ř. mohou účastníci, připouští-li to povaha věci, skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Podle § 99 odst. 3, věta první o. s. ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.6. Podle ust. § 211 o. s. ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.7. Podle ust. § 220 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír.8. Protože povaha projednávané věci uzavření smíru připouští a jeho obsah není v rozporu s právními předpisy, odvolací soud postupoval podle ust. § 220 odst. 2 o. s. ř., rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) změnil tak, že zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 11. prosince 2020, č. j. 44 Cm 94/2020-24 v části, kterou bylo žalovanému 2) uloženo zaplatit žalobkyni směnečnou sumu ve výši 675 000 Kč se 6 % úrokem z této částky od 16. 3. 2019 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 2 250 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 68 287,50 Kč a uzavřený smír podle ust. § 99 odst. 2 o. s. ř. schválil.9. O žádosti žalovaného 2) o vrácení soudního poplatku za odvolání bude rozhodnuto soudem prvního stupně, na jehož účet byl tento poplatek uhrazeny (§ 3 odst. 1 a 2 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění).