12 Cmo 230/2020-253 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o ponechání jím vydaného směnečného platebního rozkazu č.j. 49 Cm 65/2018-13 ze dne 25. 5. 2018 ve vztahu k žalovaným a společnosti , právnická osoba, v platnosti a všem žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 16 552,80 Kč.2. Odvolací soud usnesením ze dne 25. 8. 2020, č. j. 12 Cmo 326/19-192 řízení o odvolání žalovaných proti rozsudku s ohledem na přerušení řízení v důsledku úpadku žalovaných, zjištěného v insolvenčním řízení, vedeném Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 13644/2020, v němž bylo povoleno jeho řešení oddlužením, ve vztahu k žalovaným vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí v řízení, vedeném u odvolacího soudu pod sp. zn. 12 Cmo 230/2020.3. Žalobkyně v návaznosti na splnění oddlužení žalovanými a osvobození jim přiznané insolvenčním soudem od dosud neuhrazených pohledávek navrhla řízení zastavit, následně podáním, datovaným 7. 4. 2024, výslovně vzala žalobu vůči žalovaným zpět.4. Podáním ze dne 20. 5. 2024 oba žalovaní se zpětvzetím žaloby vyslovili souhlas a navrhli, aby o nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.5. Odvolací soud proto podle § 222a o. s. ř. ve vztahu k žalovaným zrušil soudem prvního stupně vydaný směnečný platební rozkaz a rozsudek a řízení ve vztahu k nim zastavil.6. Náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznal odvolací soud žádnému z účastníků. Žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení neuplatnila, žalobu vzala zpět z důvodu, že žalovaní byli usnesením insolvenčního soudu osvobozeni od placení zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Přiznané osvobození se vztahuje i na náklady řízení, které jako náklady spojené s uplatněním pohledávky patří mezi příslušenství pohledávky (§ 513 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Podle ustálené soudní judikatury, nejde-li o důvody separace nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 147 a § 148 odst. 2 o. s. ř., nelze dlužníka po dobu trvání účinků přiznaného osvobození zavázat k náhradě nákladů řízení a o uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení žalovaným by tak bez ohledu na skutečnost, že žalobkyně žádné náklady neuplatnila, nebylo možno vůbec uvažovat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017).