12 Cmo 74/2024-137 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalovaný podal včasné odvolání proti rozsudku ze dne 19. 7. 2023, č. j. 55 Cm 213/2022-113 a podáním doručeným soudu v průběhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku za odvolání požádal o osvobození od této poplatkové povinnosti z důvodu přetrvávající nepříznivé situace. Poplatek ve výši 17 390 Kč by negativně ovlivnil jeho životní situaci, neboť se jedná o poměrně vyšší částku, kterou není v silách žalovaného uhradit. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“) soud zjistil, že žalovaný má příjmy z podnikání s předmětem činnosti lektorství, jejichž výše za poslední zdaňovací období činila 360 000 Kč. Nemá žádné příjmy z pracovního nebo obdobného poměru, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr či z hmotného nebo sociálního zabezpečení. Je vlastníkem čtvrtiny rodinného domu a automobilu značky , Anonymizováno, . Ohledně svých závazků žalovaný v Prohlášení uvedl, že má dluhy vůči žalobkyni s výší měsíční splátky 5 000 Kč, vůči , Anonymizováno, (splátka 5 000 Kč), , právnická osoba, (splátka 1 000 Kč), , Anonymizováno, (splátka 1 000 Kč), dále má výdaje ve výši 3 000 Kč na sociální pojištění a 3 000 Kč na zdravotní pojištění. Mezi dalšími okolnostmi, které by mohly mít vliv na jeho osvobození od soudních poplatků, uvedl žalovaný své „celkové předlužení, úvěry po splatnosti a dluhy.“2. Soud s poukazem podmínky poplatkové moderace, upravené ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. i na judikatorní závěry Nejvyššího soudu formulované v usneseních sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 a 21 Cdo 3676/2007 zdůraznil nezbytnost prokázání majetkových a výdělkových poměrů účastníka při rozhodování o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků. Uzavřel, že v posuzované věci žalovaný řádně nedoložil zejména tvrzenou výši svých příjmů z podnikání, přestože byl v Prohlášení poučen o povinnosti doložit základ daně pravomocným platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně. S odkazem na důvody rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/2008 dále uvedl, že skutečnost, že žalovaný má dluhy, nemůže být paušálním důvodem úlevy od poplatkové povinnosti a její přenesení na stát. Jeho návrhu proto nevyhověl.3. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, v němž uvedl, že se i nadále domnívá, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Jeho aktuální finanční situace je nepříznivá a ze svého příjmu nemůže uhradit tak vysoké soudní výdaje. Žádá proto o přezkoumání napadeného rozhodnutí.4. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tímto účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Z ustanovení § 138 o. s. ř. vyplývá, že žádost o osvobození od soudních poplatků je návrhem, jenž stejně jako kterýkoliv jiný návrh zatěžuje navrhovatele obvyklou a zákonem stanovenou důkazní povinností. Soudní judikatura, na níž odkázal i soud prvního stupně ve svém rozhodnutí, je ustálena v závěru, že povinnost věrohodným způsobem prokázat, že jeho poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, leží na poplatníkovi (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013 či ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Je tomu tak mimo jiné i proto, že osvobození představuje výhodu proti druhé straně sporu. V usnesení ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3769/12 Ústavní soud dále upozornil, že účastník řízení nesplní svou povinnost prokázat, že jeho majetkové a sociální poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, pokud uvede vzájemně si odporující údaje, či zatají některé skutečnosti soudu, tedy pokud nevyjeví skutečný rozsah svých příjmů a majetku, což je podmínkou pro přiznání osvobození.7. Promítnuty do poměrů posuzované věci shora citované závěry znamenají, že pokud žalovaný tvrzení o výši svých příjmů a výdajů a o svém majetku, uvedená v Prohlášení, ničím nedoložil (přestože byl ve formuláři upozorněn na povinnost tak učinit), nelze závěru soudu prvního stupně, že za této situace mu nelze osvobození od soudních poplatků přiznat, vytknout nesprávnost. Protože svou důkazní povinnost nesplnil žalovaný ani dodatečně v odvolacím řízení, v němž pouze zopakoval svou argumentaci o nepříznivé finanční situaci a splnění podmínek poplatkové moderace, bylo napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrzeno.