14 Cmo 142/2024-16 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že byla zjištěna nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů u evidující osoby spočívající v tom, že v evidenci jsou zapsány údaje, které neodpovídají skutečnému stavu, a to: „skutečný majitel: , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , r. č. , RČ, , státní příslušnost: , Anonymizováno, , adresa místa pobytu: , adresa, , povaha postavení skutečného majitele: přímý skutečný majitel; skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb., údaje o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele: podíl – velikost podílu: 50 %“. Den vzniku nesrovnalosti byl určen jako den 20. 3. 2023.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala evidující osoba (dále též jen „společnost“) odvolání, a to prostřednictvím své datové schránky (došlé soudu prvního stupně dne 23. dubna 2024), aniž by bylo uvedeno, kdo (jaká fyzická osoba) za společnost toto podání činí. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení o zjištění nesrovnalosti v evidenci u evidující osoby zastavil.3. Podle § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.4. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „ZoEÚ“), fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.5. Podle § 18 odst. 2 ZoEÚ úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.6. Podle § 8 odst. 6 ZoEÚ k přístupu do datové schránky je dále oprávněna pověřená osoba, kterou je b) u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby nebo vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jimi stanoveném.7. Společnost podala, jak výše uvedeno, odvolání v elektronické podobě prostřednictvím své datové schránky (§ 18 odst. 1 ZoEÚ), není z něj však patrno, která fyzická osoba je za ní učinila (§ 42 odst. 4 věta první ve spojení s § 205 odst. 1 o. s. ř.). Označení osoby, která za právnickou osobu podání učinila, je přitom obligatorní náležitostí podání učiněného právnickou osobou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. července 2023, sp. zn. 27 Cdo 1020/2022). Soud totiž musí mít možnost posoudit, zda bylo podání učiněno (fyzickou osobou) oprávněnou jménem společnosti jednat (srov. § 21 odst. 1, 2 o. s. ř.) jakožto osobou, jejíž zájmy nejsou v rozporu se zájmy této právnické osoby ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. To je předpokladem pro závěr, že nastala fikce podpisu společnosti na odvolání [§ 18 odst. 2, § 8 odst. 6 písm. b) ZoEÚ].8. Za účelem odstranění tohoto nedostatku podmínky řízení (§ 104 odst. 2 o. s. ř.) proto odvolací soud usnesením ze dne 2. září 2024, č. j. 14 Cmo 142/2024-14, společnost vyzval, aby ve lhůtě 5 dnů ode dne jeho doručení odvolacímu soudu sdělila, kdo (jaká fyzická osoba) a v jakém postavení v poměru ke společnosti podala jejím jménem odvolání s tím, že pokud nebude povinnost splněna, odvolací soud řízení o podaném odvolání zastaví. Usnesení bylo společnosti doručeno dne 13. září 2024, společnost však ve stanovené lhůtě a ani později nijak nereagovala.9. V dané věci tak není ani nadále patrno, jaká fyzická osoba odvolání za společnost podala, tedy, že šlo o osobu oprávněnou za společnost jednat, a proto odvolací soud řízení pro neodstranění podmínky řízení zastavil (§ 211 ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř. a s § 58 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, a § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Zastavení odvolacího řízení se jeví jako přiléhavější postup než odmítnutí odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 1997, sp. zn. 2 Cdon 992/97), třebaže věcné důsledky jsou zcela rovnocenné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002; srov. rovněž usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. června 2022, sp. zn. 14 Cmo 320/2021, nebo ze dne 10. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 336/2021).10. Vzhledem k tomu, že společnost je jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.