14 Cmo 210/2024-424 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesením přiznal znalci INFO 7 - znalecká organizace, s. r. o., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „znalec“), odměnu ve výši 164 699 Kč s tím, že tato bude vyplacena z účtu soudu prvního stupně po právní moci usnesení.2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že svým usnesením ze dne 31. 1 2024, č. j. 77 Cm 248/2015-390, uložil znalci doplnit jím zpracovaný znalecký posudek č. 2037-17/2021 týkající se vyčíslení hodnoty podniku , právnická osoba, ., IČO , IČO, [jež byla vymazána z obchodního rejstříku dne 1. 9. 2022 – pozn. odvolacího soudu; (dále jen „znalecký posudek“)], tak, že nebudou zohledněny přirážky za nízkou likviditu, za malou společnosti a likvidační diskont (dále jen „přirážky“). Soud prvního stupně uložil znalci, aby z takto upravené hodnoty stanovil cenu připadající na akcie v nominální hodnotě 240 Kč, 2 400 Kč, 240 000 Kč a 2 400 000 Kč. Znalec tak učinil v dodatku č. 1 ze dne 3. 3. 2024, č. j. 77 Cm 248/2015-391, ke znaleckému posudku (dále jen „dodatek“).3. Výrok I. soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 31 odst. 1 a odst. 4 až 7 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), a na § 2 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen „vyhláška o znalečném“). Uvedl, za jaké činnosti byla znalci přiznána odměna. Soud prvního stupně měl za to, že znalec svůj úkol splnil a své závěry řádně odůvodnil. Byly tak splněny všechny podmínky pro to, aby znalci byla přiznána odměna za vypracování dodatku. S ohledem na vysokou náročnost vypracování, vysoký stupeň potřebné odbornosti a na to, že se jednalo o dodatek ke znaleckému posudku, k jehož vypracování soud ustanovil znaleckou kancelář, považoval soud prvního stupně za odpovídající hodinovou sazbu odměny ve výši 1 000 Kč (tedy v horní hranici sazby). Znalci proto přiznal (za účelně vynaloženou práci) odměnu ve výši 131 600 Kč (110 hodin po 1 000 Kč a 27 hodin po 800 Kč), zvýšenou o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 27 636 Kč (tedy po připočtení 21% sazby daně z přidané hodnoty), celkem tedy 159 236 Kč. K tomu přiznal znalci na náhradě hotových výdajů (tisku 5 výtisků dodatku č. 1 ke znaleckému posudku), včetně náhrady DPH, částku 5 463,15 Kč (0,15 Kč ovšem znalec nežádal).4. Proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že se znalci odměna za vypracování dodatku ke znaleckému posudku nepřiznává. Nebudou-li pro to splněny podmínky, navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Odvolatelka považuje usnesení soudu prvního stupně za nesprávné, nebyly totiž splněny podmínky pro přiznání znalečného. Důvodem vypracování dodatku ke znaleckému posudku mělo být pouze odstranění nedostatků znaleckého posudku, spočívajících v zohlednění přirážek, které dle odvolatelky znalec vůbec zohlednit neměl. Požadavek na pravdivost znaleckého posudku ve smyslu § 28 odst. 1 zákona o znalcích v sobě totiž mimo jiné zahrnuje i povinnost komplexně vyhodnotit dostatečné množství dat postupy odpovídajícími pravidlům daného oboru a odvětví (vědecké metodě). Znalecký posudek vykazující obsahové vady (spočívající např. ve zvolení nevhodné metody) pravdivým býti nemůže. Vady vylučují pravdivost znaleckého posudku spatřuje odvolatelka právě v použití přirážek, jejichž zohlednění (podle jejího názoru) zapříčinilo zadání dodatku. Soud prvního stupně tedy dle odvolatelky znalci uložil, aby odstranil nedostatky svého znaleckého posudku, nikoli aby jej rozšířil, natož aby vypracoval nový. To má dokládat i fakt, že znalec sám v bodě č. 2 na straně 3 dodatku uvedl, že dodatek je „nedílnou součástí původního znění posudku“. Navíc znalec označuje úkony spojené s vypracováním dodatku jako „změny v ocenění“. Měl-li tedy soud prvního stupně za nezbytné znalecký posudek opravit [dle § 127 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)], vyvrací to předpoklad jeho správnosti jako celku, zejména ohledně souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Nesplnění požadavků uvedených v § 28 zákona o znalcích je dle § 31 odst. 5 tohoto zákona důvodem pro krácení odměny, za příhodnější se jí ale v tomto případě jeví její odepření, jelikož za pouhé odstranění vytýkaných nedostatků znalci odměna náležet nemá.6. Znalec se k odvolání vyjádřil tak, že odvolatelka nesprávně interpretovala napadené usnesení, kterým bylo znalci zadáno zpracování dodatku ke znaleckému posudku, a svévolně zaměnila použité výrazy. Odvolatelka se podle něj snaží vyhnout hrazení znalcem vynaložených nákladů, jelikož v předchozím projednávání znaleckého posudku použití přirážek nezpochybňovala. Při použití přirážek znalec postupoval v souladu se stanoviskem České národní banky z roku 2014. To přikazuje použít při ocenění standardní metody, mezi něž patří i zmíněné přirážky. Upozorňuje, že uvedenou judikaturu nemohl znalec zohlednit, neboť byla vyhlášena až po dni, k němuž bylo ocenění zpracováno (tedy po 1. 1. 2015). Znalec dodatek zpracoval plně v souladu se zadáním v usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. 1. 2024, č. j. 77 Cm 248/2015-390. Soud prvního stupně v něm neuvedl, že by zpracování dodatku bylo potřeba proto, že znalecký posudek bylo třeba opravit, ani že by uplatnění přirážek považoval za nesprávné. Výslovně totiž požadoval „doplnění“ znaleckého posudku.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Podle § 127 odst. 2 o. s. ř. je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.9. Soud prvního stupně usnesením ze dne 31. 1. 2024, č. j. 77 Cm 248/2015-390, uložil znalci, aby „doplnil“ (již vypracovaný) znalecký posudek „tak, že nebudou zohledněny přirážky za nízkou likviditu, za malou společnost a likvidační diskont“.10. Otázka přípustnosti aplikace přirážky za nižší likviditu (stejně jako přirážky za minoritu) při stanovení hodnoty společnosti výnosovou metodou pro účely posouzení přiměřenosti protiplnění v řízení podle § 183k zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“) je otázkou právní. Vzhledem k tomu, že není možné předjímat všechny situace, které by mohly v praxi nastat, nelze ani použití přirážky za (omezenou) obchodovatelnost zcela vyloučit. Takový postup bude ale spíše výjimečný, přičemž se musí opírat o racionální důvody. Navíc volba oceňovací metody je (v zásadě) záležitostí odbornou, stejně jako to, jakým způsobem bude zvolená oceňovací metoda aplikována. Soud tedy není povinen rozhodnout, jaká metoda má být pro stanovení hodnoty podniku použita, stejně tak ani posuzovat správnost jednotlivých metodologických rozhodnutí učiněných v rámci této metody. Akceptovatelný je takový způsob ocenění, který je založen na běžně používaných oceňovacích metodách a praktikách, i když tyto nejsou jednoznačně přijímány ve vědecké diskuzi. Vždy však musí jít o postup de lege artis (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. III. ÚS 647/15).11. Aplikuje-li znalec při výpočtu hodnoty podniku přirážku za nižší likviditu, musí mu soud uložit, aby hodnotu podniku vypočetl i bez užití této přirážky. Vychází-li soud při určení přiměřeného protiplnění dle § 183k obch. zák. z hodnoty podniku společnosti, určené výnosovou metodou, přirážka za omezenou obchodovatelnost akcií může být při stanovení hodnoty podniku (pro účely přiměřeného protiplnění) aplikována tehdy, jsou-li pro to v konkrétní věci naplněny (vážné) důvody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4585/2018, nebo ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4444/2017).12. Nesprávný je znalecký posudek tehdy, je-li vážně zpochybněna znalcova metoda (, Anonymizováno, , J. § 127, důkazní prostředky. In: , Anonymizováno, , J. et al. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-7-18]. Soud prvního stupně v přezkoumávaném usnesení ani v usnesení ze dne 31. 1. 2024, č. j. 77 Cm 248/2015-390, znalci žádné nedostatky ve znaleckém posudku nevytýkal. Z obsahu spisu se nepodává, že by soud prvního stupně uložil znalci zpracovat dodatek proto, že by pochyboval o správnosti znaleckého posudku, ani že by postupoval podle § 127 odst. 2 o. s. ř.13. Důvodnou nepovažuje odvolací soud námitku odvolatelky, že pouze z toho, že soud prvního stupně zadal znalci zpracování dodatku, kde napříště nemá zohlednit zmíněné přirážky, lze usuzovat na existenci vad ve znaleckém posudku. Zohlednění přirážek totiž není kategoricky vyloučeno, pro jejich zohlednění při určení přiměřeného protiplnění soudem mohou svědčit vážné důvody (srov. zejména výše zmíněná usnesení Nejvyššího soudu). Odvolacímu