14 Cmo 93/2024-417 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl takto: „Usnesení vydané Městským soudem v Praze dne 18. 12. 2023 pod č. j. 80 Cm 1/2019-372 se ve výroku opravuje tak, že celý výrok správně zní takto: Soud ustanovuje účastnici , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a účastnici , právnická osoba, . IČ: , IČO, , sídlem , adresa, podle § 21 odst. 4 ve spojení s § 29 odst. 2 občanského soudního řádu, opatrovníka: , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, sídlem , adresa, , jako účastníkům řízení, kteří nemohou před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ně jednat, neboť za právnickou osobu nemohou jednat ti, jejichž zájmy jsou v kolizi se zájmy právnické osoby.“2. Usnesení odůvodnil soud prvního stupně tím, že usnesením ze dne 18. prosince 2023, č. j. 80 Cm 1/2019-372, byl ustanoven 4. a 6. účastnici opatrovník, tento výrok ale obsahoval zjevnou záměnu účastníků. 4. účastnice je akciovou společností, která má představenstvo, jehož členové nejsou účastníky řízení. Výrok tak neodpovídal ani svému odůvodnění, které říká, že 1. účastnice a 2. účastník jsou jednateli ve 4. a 6. účastnici. Proto soud přistoupil k vydání opravného usnesení, které již správně označuje účastníky řízení, jímž má být opatrovník ustanoven.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali odvolání 6. a 7. účastnice. Navrhují jeho změnu, aby jim nebyl opatrovník ustanoven.4. Namítají, že jim usnesení ze dne 18. prosince 2023, č. j. 80Cm 1/2019-372, dosud doručeno nebylo (bylo jim poskytnuto jiným účastníkem), dne 29. ledna 2024 jim ale bylo doručeno usnesení soudu prvního stupně označené v záhlaví.5. Postupem podle § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nelze provést změnu výroku (záměnu účastníka, kterému se ustanovuje opatrovník, tj. ze 4. účastnice na 7. účastnici). Soud zjevně zaměnil 2. účastníka (tj. , Jméno advokáta D, narozeného , Datum narození advokáta D, ) za , Jméno advokáta D, , narozeného , Anonymizováno, . 2. účastník nikdy nebyl jednatelem 6. ani 7. účastnice. 6. účastnice má dva jednatele, kteří nejsou účastníky tohoto řízení, a to , Jméno advokáta D, , narozeného , Anonymizováno, , a , tituly před jménem, , jméno FO, , stejně jako 7. účastnice, kde jsou jednateli , tituly před jménem, , Jméno advokáta D, , narozený , Anonymizováno, , a , jméno FO, . Dále namítají to, že mají-li 6. a 7. účastnice shodné stanovisko jako 1. účastnice, střet zájmů to nezakládá. Navrhovatel tvrdí, že 1. účastnice a 2. účastník (údajně) porušili péči řádného hospodáře při výkonu funkce členů představenstva ve 4. účastnici, a pouze ve vztahu k ní lze proto uvažovat o případném (procením) střetu zájmů; v této souvislosti odkazují na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021. Jmenování opatrovníka 6. a 7. účastnici tak představuje zcela nedůvodný zásah do jejich práv.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům.8. Předně je třeba zdůraznit, že soudní praxe je ustálena v požadavku, že pokud se oprava týká výroku rozhodnutí, má být opravným usnesením zhojena pouze ta část výroku opravovaného rozhodnutí, která je postižena chybou v psaní, v počtech nebo jinou zřejmou nesprávností. V případech chyb v psaní by tedy z výroku opravného usnesení mělo být zřejmé, která ze zkomolených, zaměněných nebo vynechaných částí textu se jím opravuje. Smyslu výše cit. úpravy odporuje, jestliže soud pro chybu v psaní, která se týká jen části výroku opravovaného rozhodnutí, výrokem opravného usnesení zreprodukuje celý opravovaný výrok rozhodnutí, aniž by z takto formulované „opravy“ bylo zřejmé, čeho (které části textu výroku) se týká. Takový postup je nevhodný mimo jiné i proto, že se tím zvyšuje riziko, že v opravném usnesení se soud dopustí chyb v psaní i v původně správných pasážích přepisovaného výroku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 700/2001, uveřejněné pod číslem 6/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto závěry se uplatní i v případě opravy zřejmých nesprávností, neboť jejich podstata dopadá i na ně (shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, komentář k § 164, marg. č. 2).9. Soud prvního stupně tohoto požadavku nedbal, neboť opravu formuloval jako opravu celého výroku, tedy i v části týkající se 6. účastnice, u níž však k žádné opravě materiálně nedochází (vyjma správného označení této společnosti jako účastnice namísto označení žalovaná).10. Za zjevnou nesprávnost ve smyslu § 164 o. s. ř. se považuje pouze chyba, ke které došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhlášeno či vyhotoveno, a která je každému zřejmá. Zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soud ČSSR, sp. zn. 2 Cz 57/68, uveřejněné pod číslem 37/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2022, sp. zn. 29 NSČR 8/2022). Nesprávnost musí být zjevná. V první řadě by měla být zjevná soudu (soudci). Současně však musí být zjevná i účastníkům (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 22. dubna 2014, sp. zn. II. ÚS 2678/13).11. Odvolací soud nesdílí názor, že došlo k naplnění těchto předpokladů ve vztahu k uvedení 4. účastnice ve výroku opravovaného usnesení namísto 7. účastnice. Soud prvního stupně v opravovaném výroku 4. účastnici označil objektivně (nepochybně) nejen obchodní firmou, ale i prostřednictvím adresy a IČO. Samotná chyba obsažená v odůvodnění opravovaného usnesení spočívající v tom, že statutárním orgánem 4. účastnice není jednatel, nýbrž představenstvo, na tomto závěru ničeho nemění, protože odůvodnění vykazuje i další nedostatky, a při hodnocení provádění opravy v tomto kontextu nelze dovodit, že opravovaná chyba výroku byla důsledkem zjevného a okamžitého selhání v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhotoveno, a která je každému zřejmá, především pak účastníkům řízení.12. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se opravné usnesení nevydává (neopravuje) [§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].13. Odvolací soud dodává, že z aktuálního výpisu z obchodního rejstříku stran 4. účastnice je zřejmé (§ 121 o. s. ř.), že 1. účastnice ani 2. účastník již členy jejího statutárního orgánu nejsou, neboť jej tvoří jiné osoby (u nichž se nepodává existence překážky výkonu funkce). Funkce ustanoveného opatrovníka společnosti tudíž zanikla, o čemž je soud prvního stupně povinen tohoto opatrovníkavyrozumět (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 616/2019, a v něm citovanou judikaturu).