2 Cmo 12/2024-51 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nařídil soud prvního stupně předběžné opatření, kterým zakázal dispozici s nemovitostmi v k. ú. , adresa, uvedenými ve výroku I., návrh na nařízení předběžného opatření ve vztahu k odpůrci 1. zamítl (výrok II.) a navrhovateli uložil povinnost ve lhůtě 15 dnů od pravomocného skončení insolvenčního řízení vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. MSPH 95 INS , č. účtu, podat návrh na zahájení řízení o zaplacení směnečných pohledávek ze směnek vlastních vystavených odpůrcem 1. dne 19.1.2012 znějících na směnečný peníz 28 700 EUR, 3 500 000 Kč, 149 800 USD, 140 000 EUR splatných 31.12.2019 v , adresa, (výrok III.).2. V odůvodnění uvedl, že žalobce je majitelem směnek vlastních, vystavených odpůrcem 1. dne 19. 1. 2012 na částky výše uvedené, splatné dne 31. 12. 2019 na jeho řad. Pohledávky ze směnek nebyly dosud uspokojeny v rozsahu nejméně 13,5 miliónu Kč. Nemovitosti, ve vztahu, k nimž se navrhovatel domáhal vydání předběžného opatření, připadly dle smlouvy o zúžení společného jmění manželů do výlučného vlastnictví odpůrkyně 2. Odpůrci 1. naopak připadl majetek definovaný v bodě 4. odůvodnění napadeného usnesení. Ve vztahu ke směnce znějící na 628 893,80 Kč již bylo rozhodnuto pravomocně směnečným platebním rozkazem z 22.4.2021, č. j. 7 Cm 48/2021-9, na jehož základě probíhalo i exekuční řízení, v jehož rámci došlo k zaplacení dlužné částky odpůrkyní 2. Navrhovatel přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení odpůrce 1. vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 95 INS , č. účtu, . V tomto řízení byla zjištěna jeho nemajetnost. Odpůrkyně 2. učinila kroky (nabídla k prodeji formou inzerce na portálu sreality.cz) vedoucí k převodu nemovitostí v k. ú. , adresa, . V jiném řízení bylo předběžným opatřením zakázáno odpůrkyni 2. disponovat i s dalšími nemovitostmi v jejím výlučném vlastnictví, které se nacházejí v k. ú. , adresa, (č. j. 2 Nc 1138/2023 Městského soudu v Praze).3. Soud uzavřel, že navrhovatel osvědčil své nároky předložením originálů směnek v insolvenčním řízení shora uvedeném, v němž směnky přihlásil přihláškou P1. Existence reálné obavy z ohrožení případného výkonu rozhodnutí byla prokázána tím, že odpůrkyně 2. nabízí nemovitosti v k. ú. , adresa, prostřednictvím inzertního portálu s tím, že jejich případným prodejem by došlo k významnému snížení hodnoty majetku, ze kterého je možné uspokojit navrhovatelovu pohledávku. Není na překážku, že nemovitosti jsou jejím vlastnictvím, když je osobou odlišnou od směnečného dlužníka. V této souvislosti soud poukázal na závěry Městského soudu v Praze vyslovené v usnesení z 7.2.2022, č. j. 30 Co 1/2022-56, který ve svém rozhodnutí odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1442/2019, dle kterého právní řád umožňuje k uhrazení výlučného závazku manžela postihnout majetek náležející do SJM bez ohledu na výsledek právní kvalifikace, zda závazek povinného spadá do SJM či nikoliv. Dále dovodil, že je splněn i požadavek přiměřenosti zásahu do práv odpůrkyně 2., když celková směnečná suma převyšuje 13,5 milionu Kč a nemovitosti jsou prakticky jediným majetkem, z něhož by se mohl navrhovatel domáhat uspokojení svých pohledávek za odpůrcem 1. Přihlédl přitom i k hodnotě jednotky v , adresa, – , Anonymizováno, , která je rovněž vlastnictvím odpůrkyně 2. a ve vztahu k níž byl rovněž vysloven zákaz dispozice. Proto bylo návrhu ve vztahu k odpůrkyni 2. vyhověno.4. Ve vztahu k odpůrci 1. byl návrh zamítnut, když podle jeho obsahu jej soud posoudil jako dva samostatné návrhy a uzavřel, že ve vztahu k odpůrci 1. nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, neboť nebylo tvrzeno ani osvědčeno, že je odpůrce 1. vlastníkem nemovitostí, ve vztahu, k nimž byl návrh podán.5. Odpůrkyně 2. ve včas podaném odvolání proti výrokům I., III. navrhla jejich změnu tak, že návrh na vydání předběžného opatření bude zamítnut, když není dána reálná obava z ohrožení případného výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávky navrhovatele za odpůrcem 1. Potvrdila, že u soudu prvního stupně probíhalo řízení pod č. j. 7 Cm 48/2021, které pokračovalo exekučním řízením, v jehož rámci, s ohledem na právní závěry exekučních soudů, uhradila celou vymáhanou částku vůči navrhovateli. Odpůrkyně 2. při vědomí toho, že nemovitosti v k. ú. , adresa, představují majetek, ze kterého navrhovatel bude moci uspokojit své další pohledávky za odpůrcem 1. podepsala dne 24.7.2023 své prohlášení, ve kterém uvedla, že je jí známa existence směnečných závazků odpůrce 1. vůči navrhovateli přihlášených do insolvenčního řízení, deklarovala svůj úmysl nemovitosti (případně jejich část) zpeněžit a z výtěžku uhradit závazky odpůrce 1. vůči navrhovateli. Smyslem zpeněžení není zmařit uspokojení závazků vůči navrhovateli, ale získání prostředků k jejich uhrazení. Svůj úmysl výše uvedený sdělila navrhovateli dopisem z 12.12.2023. Soud prvního stupně vyslovil zákaz dispozice nejprve k nemovitostem v k. ú. , adresa, a následně v k. ú. , adresa, , čímž jí fakticky znemožnil získat finanční prostředky k uspokojení pohledávek navrhovatele, když nedisponuje jinými finančními prostředky k jejich uspokojení. Vydanými předběžnými opatřeními dojde k situaci, kdy k uspokojení závazků odpůrce 1. vůči navrhovateli bude moci přistoupit až po skončení insolvenčního řízení odpůrce 1., čímž vzniknou zbytečné a neodůvodněné další náklady, jejichž výše bude s ohledem na výši závazků odpůrce 1. vůči navrhovateli značná. Takovým postupem dojde k významnému zásahu do práv odpůrkyně 2., který je v rozporu s dobrými mravy.6. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).7. Podle § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen.8. Nařízení předběžného opatření pro obavu, že by byl ohrožen výkon rozhodnutí, je opatřením zcela výjimečným, nicméně možným. Nezbytností vedle prokázání skutečností, které odůvodňují obavu, že by výkon rozhodnutí byl v budoucnu ohrožen, je i osvědčení, že navrhovatel tvrzenou pohledávku má a nic nebrání, aby mu byla soudním rozhodnutím přiznána.9. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel má za odpůrcem 1. tvrzené pohledávky představované nárokem vyplývajícím ze směnek vlastních výše uvedených, které byly přihlášeny do insolvenčního řízení odpůrce 1. přihláškou 1, a které nebyly popřeny. Nárok navrhovatele je předložením prvopisů směnek minimálně osvědčen. Z inzerce na sreality.cz je zřejmé, že odpůrkyně 2. se snaží zpeněžit nemovitosti definované ve výroku I. napadeného usnesení. Ostatně to ani nepopírá. Je tak dána reálná obava, že by pro případ budoucího výkonu rozhodnutí byl tento ohrožen, když se jedná fakticky o jediný majetek (spolu s nemovitostmi v k. ú. , adresa, ), z něhož lze pohledávku navrhovatele za odpůrcem 1. uspokojit. Přitom je možné vyjít ze závěrů soudu prvního stupně, že vydané předběžné opatření vyhovuje požadavku přiměřenosti. Neobstojí přitom námitka odpůrkyně 2., že nařízení předběžného opatření je v rozporu s dobrými mravy, když odpůrce 1. dluží značné finanční prostředky na základě směnek výše uvedených, jejichž vymahatelnost se jeví jako ohrožená a k jejichž úhradě odpůrkyně 2. přistupuje až v návaznosti na právní závěry exekučního soudu, že pohledávku navrhovatele je možné uspokojit i z majetku v jejím výlučném vlastnictví.10. S ohledem na shora uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v bodě I. a III. výroku odvoláním napadeného usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil, když uložení povinnosti podat návrh na zahájení řízení vyplývá z ust. § 76 odst. 3 o. s. ř.11. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bude rozhodnuto v řízení o věci samé.