2 Cmo 175/2023-151 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku. Konstatoval, že rozhodoval o žádosti žalovaného, která byla součástí odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně z 14.6.2023, č. j. 53 Cm 169/2021-123, kterým byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu z 28.12.2021, č. j. 169/2021-19. Vzal za prokázané, že žalovaný má příjem ze zaměstnání v řádech desítek tisíc korun měsíčně, zůstatek na penzijním připojištění činí 370 343,74 Kč, se kterým, jak tvrdí, nemůže nakládat s ohledem na probíhající exekuční řízení, nemá žádnou vyživovací povinnost, náklady na bydlení činí 5 203 Kč měsíčně, hradí zálohu na vodné a stočné čtvrtletně 6 640 Kč , měsíční výdaje na ošacení činí 4 000 Kč, náklady na stravu a drogerii pak činí 8 000 K měsíčně. Je vlastníkem nemovitostí popsaných v bodě 9 napadeného usnesení. Má dluhy v řádech milionů Kč konkretizované v bodě 10 napadeného usnesení.2. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalovaný je jednatelem a společníkem , právnická osoba, , IČO , IČO, , do níž vložil vklad ve výši 102 000 Kč, angažmá v této společnosti soudu zamlčel.3. Účast žalovaného ve výše uvedené společnosti může představovat majetek značné hodnoty, případné příjmy plynoucí z této společnosti mohou mít vliv na majetkovou situaci posuzovaného. S ohledem na pravidelné měsíční příjmy v řádech desítek tisíc korun nelze dovodit, že se jedná o osobu nemajetnou. Pravidelné splátky dluhů žalovaného nelze považovat za jeho nutný výdaj, neboť se jedná o úhradu jeho soukromých závazků, které nemají přednost před úhradou poplatkové povinnosti vůči státu. S ohledem na skutečnost, že minimální měsíční příjem žalovaného činil 34 989 Kč, je v možnostech žalovaného soudní poplatek z odvolání uhradit. Nebylo prokázáno, že by žalovaný nebyl schopen zaplatit poplatek z důvodů nezávislých na jeho jednání. Je na něm, aby své výdaje usměrnil tak, aby byl schopen dostát svým závazkům, a to i cestou zajištění finančních prostředků z jiných zdrojů.4. Žalovaný ve včasném odvolání do napadeného usnesení navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Rozhodnutí považuje za formální a alibistické, tímto způsobem je mu odepřeno právo domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Soud zcela pominul, že mu v důsledku jiného soudního řízení, které vyústilo v exekuci bylo fakticky znemožněno získat finanční prostředky za účelem úhrady soudního poplatku. Je mu zakázáno disponovat s majetkem, který je postižen exekucí. Soud nezohlednil, že si kromě splátky hypotečního úvěru musí hradit náklady na uspokojování svých základních životních potřeb. Soud k tomu neprovedl žádná skutková zjištění, absentuje i jejich hodnocení. Sama existence pravidelného měsíčního příjmu vyššího než 34 989 Kč nemůže být relevantním argumentem pro nepřiznání osvobození od povinnosti platit soudní poplatek. Pokud soud dovozuje z každoměsíční výše připsaných částek, že měl žalovaný předvídat vznik poplatkové povinnosti, pak takový postup je v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2018, č. j. 27 Cdo 1901/2017. Soud rovněž nehodnotil jeho poměry ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.7.2018, č. j. 33 Cdo 273/2017. Společnost , právnická osoba, nevyvíjí žádnou činnost, nemá bankovní účet, z čehož plyne, že žalovaný nemá z angažmá v ní žádný příjem.5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.6. Dále zjistil z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, ., že žalovaný pravidelně měsíčně hradí částku přesahující 900 Kč ve prospěch , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .7. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.8. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.9. Povinnosti soudu rozhodnout o žádosti o osvobození od soudního poplatku tak předchází povinnost poplatníka soudního poplatku poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (srovnej rozhodní Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 311/16). Přitom platí, že zjistí-li soud nesoulad v prohlášení, nebo zamlčený příjem nebo majetek, je to většinou důvodem pro okamžité zamítnutí žádosti o osvobození. Pro úspěch podané žádosti je potřeba, aby žadatel své poměry vylíčil věrohodně (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 573/2016, sp. zn. 26 Cdo 4154/2015 nebo sp. zn. 33 Cdo 2530/2018).10. Již soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí konstatoval, že žalovaný zcela neozřejmil své majetkové poměry, když zamlčel svoji účast ve společnosti , právnická osoba, . a případné příjmy z tohoto plynoucí.11. Na takovém pochybení žalovaného nic nemění ani jeho tvrzení uvedené v odvolání, že společnost nevyvíjí žádnou činnost, což by soud zjistil, pokud by nahlédl do sbírky listin této společnosti, kde absentují jakékoliv listiny. K tomu lze totiž pouze poznamenat, že absence listin, které mají být zakládány ve Sbírce listin rejstříkového soudu, sama o sobě nesvědčí o tom, že žalovanému z angažmá ve společnosti výše uvedené neplynou nějaké příjmy.12. Nadto odvolací soud zjistil z předložených výpisů z účtu, že žalovaný pravidelně měsíčně investuje do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což je akciový fond společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Z této skutečnosti lze dovodit, že je nepochybně majitelem akcií, jejichž vlastnictví a případnou hodnotu soudu opět zamlčel.13. Lze tak uzavřít, že žalovaný nesplnil svoji prvotní povinnost pravdivě a úplně vylíčit své majetkové poměry a tato skutečnost je samo o sobě důvodem pro nepřiznání osvobození od soudního poplatku, aniž by bylo nutné se zabývat poměry žalovaného, jak jím neúplně vylíčeny.14. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.