2 Cmo 44/2024-21 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 22. 12. 2023 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 4 791 797 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 1. 12. 2022 do zaplacení a s odměnou ve výši 15 972,66 Kč s odkazem na směnku vlastní vystavenou žalovaným dne 10. 8. 2022, v níž se zavázal zaplatit žalobci směnečnou sumu ve výši 4 791 797 Kč dne 30. 11. 2022. Žalovaný směnečnou sumu nezaplatil, i když byl k její úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne 27. 10. 2023.2. Usnesením ze dne 5. 1. 2024, č. j. 47 Cm 165/2023-9 vyzval soud prvního stupně žalobce k rukám jeho právní zástupkyně, advokátky , Jméno advokátky, , k zaplacení soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 240 389 Kč. Usnesením ze dne 5. 1. 2024, č. j. 47 Cm 165/2023-10 vyzval soud prvního stupně žalobce k rukám jeho zástupkyně, advokátky , Jméno advokátky, , k předložení originálu nebo úředně ověřené kopie plné moci (eventuelně konverze dokumentu dle zák. č. 300/2008 Sb.). k zastupování žalobce s tím, že „jinak bude řízení zastaveno“.3. V příloze podání ze dne 4. 1. 2024 předložil žalobce soudu prvního stupně dne 5. 1. 2024 originál směnky a dne 22. 2. 2024 byl zaplacen soudní poplatek ve výši 240 389 Kč. Originál nebo ověřená kopie plné moci nebyla žalobcem na základě výzvy soudu doložena.4. Usnesením ze dne 26. 2. 2024, č. j. 47 Cm 165/2023-15 soud prvního stupně ve výroku I. řízení zastavil, ve výroku II. o rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku III. rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 240 389 Kč. V odůvodnění svého usnesení uvedl, že v případě nepředložení plné moci, a to ani po výzvě soudu, se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, a proto soud prvního stupně postupoval dle § 104 odst. 2 o. s. ř. a řízení zastavil s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 344/2004. Pokud soud vrátil žalobci soudní poplatek v plné výši, pak z důvodu, že žalobci povinnost k jeho zaplacení nevznikla.5. Žalobce se proti tomuto usnesení v zákonné lhůtě odvolal s odůvodněním, že žalobu společně s plnou moci odeslal soudu z datové schránky zástupkyně žalobce, což standardně u takových podání dostačuje. Usnesení o zastavení řízení neobsahuje žádné zdůvodnění, z jakého důvodu byla v daném případě požadována plná moc v originále. Soud prvního stupně výzvu k zaplacení soudního poplatku doručil zástupkyni žalobce s tím, že soudní poplatek byl uhrazen. Z výše uvedeného je tak patrné, že soud se zástupkyní žalobce komunikoval.6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212, § 212a a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.7. Není pochyb o tom, že žalobce doručil soudu dne 27. 12. 2023 z datové schránky jeho zástupkyně advokátky , tituly před jménem, Danilely Rybkové žalobní návrh, jehož přílohou byla plná moc, směnka a předžalobní upomínka s tím, že dokument byl opatřen platným elektronickým podpisem. Vzhledem k tomu, že žalobce nepředložil soudu orginál plné moci nebo její ověřenou kopii (poštou nebo na podatelnu soudu), případně konverzi dokumentu dle zák. č. 300/2008 Sb., vyzval soud zástupce žalobce k předložení takové listiny usnesením ze dne 5. 1. 2024, č. j. 47 Cm 165/2023-10, jak výše uvedeno.8. V souladu s § 28 odst. 1 o. s. ř. zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.9. V souladu s § 32 odst. 1 o. s. ř. každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil.10. Z obsahu předmětného spisu plyne, že zástupkyně žalobce, advokátka , Jméno advokátky, doručila dne 22. 12. 2023 ze své datové schránky do datové schránky soudu prvního stupně za podmínek § 17 zák. č. 300/2008 Sb. žalobní návrh spolu s plnou mocí. Pokud je plná moc zasílána soudu jako příloha, pak má povahu tzv. vedlejšího dokumentu, jež má povahu listinného důkazu prokazující existenci zástupčího oprávnění zmocněnce k jednání za účastníka řízení. Z tohoto důvodu nedopadá na plnou moc úprava uvedená v § 42 o. s. ř. o náležitostech podání. Pokud nikdo plnou moc nesporuje a není zde pochybnost o její pravosti, pak postačí její prostá kopie a při elekronickém podání nemusí být ani elektronicky podepsána a autorizovaně konvertována, ale zcela postačí její naskenování z listinného originálu. Naskenovaný dokument má obecně stejnou právní a důkazní hodnotu jako kopie dokumentu (srovnej komentář k § 32 o. s. ř., Wolters Kluwer, Korbel, aktualizace k datu 1. 1. 2023). Pokud žalobce v zastoupení svého advokáta podal u soudu prvního stupně dne 22. 12. 2023 žalobu s přílohou plné moci, pak postupoval ve shodě s § 32 odst. 1 o. s. ř. Z tohoto pohledu lze hodnotit požadavek soudu prvního stupně na předložení originálu nebo jeho ověřené kopie za nedůvodný, když se ani nejednalo o rozhodnutí předsedy senátu na předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem (§ 28 odst. 4 o. s. ř.). Pokud soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 344/2004, pak ani tento odkaz není přiléhavý, neboť se dotýkalo návrhu na zápis změn v obchodním rejstříku, který dle § 28 odst. 4 o. s. ř. ve vazbě na § 31 odst. 5 Obch. z. neobsahoval úředně ověřený podpis.11. Vzhledem k tomu, že žalobce spolu se žalobou předložil řádnou procesní plnou moc k zastoupení účastníka sporu za podmínek § 32 odst. 1 o. s. ř., nelze dovodit splnění podmínek pro zastavení řízení dle § 104 odst. 2 o. s. ř. pro nedostatek podmínek řízení, které lze odstranit. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení nezastavil, jak uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.12. Soud prvního stupně postupoval správně a nelze mu vytknout žádného pochybení, pokud zástupkyni žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku za návrh na zahájení řízení a ta svou povinnost splnila. Není tudíž správný závěr soudu prvního stupně, že žalobci nevznikla povinnost k zaplacení soudního poplatku za návrh na zahájení řízení (§ 10 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb.), neboť ta vznikla již podáním samotného návrhu (§ 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb.) a v případě jeho nezaplacení výzvou soudu dle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., což bylo soudem prvního stupně splněno. Na základě výše uvedeného rozhodl odvolací soud o tom, že soudní poplatek za návrh na zahájení řízení se žalobci nevrací, jak uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.13. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodne soud v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).