5 Cmo 34/2024-157 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že žalovanému se nepřiznává osvobození od soudních poplatků za odvolací řízení. V odůvodnění usnesení odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 138 o. s. ř. a dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 29 ICdo 2761/2016, ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1240/2015, a Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2014, sp. zn. As 157/2014, z nichž citoval podstatné závěry. Konstatoval, že žalovaný je vlastníkem 60% obchodního podílu na základním kapitálu společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , ve výši 60 000 Kč a že má sjednaný úvěr ve výši 200 000 Kč u , právnická osoba, ., na který má po dobu deseti let splácet měsíčně částku 3 985,20 Kč. V předloženém prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech není obchodní podíl uveden. Vzhledem k tomu, že toto prohlášení není žalovaným podepsáno, uzavřel soud prvního stupně, že žalovaný hodnověrným způsobem své osobní, majetkové a výdělkové poměry nedoložil. I kdyby prohlášení podepsáno bylo, nebylo by možno žalovanému osvobození od soudních poplatků ani částečně přiznat, protože žalovaný má majetek ve formě obchodního podílu ve společnosti výše uvedené. Nadto se jedná o mladého muže, jehož pracovní schopnost není omezena a je tak schopen si prací finanční prostředky potřebné k úhradě soudního poplatku opatřit.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání. Podle žalovaného by absence jeho podpisu na prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech neměla být důvodem pro zamítnutí žádosti o osvobození od soudního poplatku, jelikož se jedná o přepjatý formalismus. Formulář byl žalovaným vyplněn a následně zaslán prostřednictvím datové schránky jeho právního zástupce. Měla by tak platit fikce, že podání učinila osoba k tomu oprávněná. Pokud jde o konstatování soudu prvního stupně, že žalovaný má majetek ve formě obchodního podílu a že se jedná o mladého muže, jehož pracovní schopnost není omezena a je proto schopen si prací finanční prostředky k úhradě soudního poplatku zaopatřit, jde o důvod eventuální, kterým by soud prvního stupně býval napadené usnesení odůvodnil, pokud by mu žalovaný dodal podepsané prohlášení, což se však nestalo. K tomuto důvodu nelze proto přihlédnout, jelikož se jedná o argument nepřezkoumatelný. Přezkum napadeného usnesení by se měl proto omezit na otázku, zda mohla být žádost žalovaného zamítnuta z důvodu, že nebylo prohlášení opatřeno obyčejným podpisem žalovaného.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, aniž k projednání podaného odvolání nařídil jednání (§ 212, § 212a a 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodné.4. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Smyslem tohoto ustanovení je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku zabráněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Je přitom plně na žadateli o osvobození od povinnosti soudní poplatek platit, aby tvrdil a v neposlední řadě i prokázal, že se nachází v tak nepříznivé situaci, že není v jeho možnostech soudní poplatek zaplatit, a současně i to, proč tomu tak je. Úlevu z povinnosti zaplatit soudní poplatek lze zpravidla přiznat osobám zcela nemajetným či osobám s výrazně nízkými příjmy, pokud tyto se bez vlastního zavinění ocitly v situaci, která jim neumožňuje prostředky na splnění jejich poplatkové povinnosti si opatřit.5. V daném případě žalovaný napadl odvoláním rozsudek soudu prvního stupně ze dne 4. 10. 2023, č. j. 47 Cm 42/2022-113, kterým byl vůči němu ponechán v platnosti ve věci vydaný směnečný platební rozkaz a kterým mu byla uložena povinnost k náhradě nákladů námitkového řízení žalobci. Vzhledem k tomu, že odvolání je včasné, přípustné a obsahující náležitosti uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř., lze mít za splněný první předpoklad požadovaný ustanovením § 138 o. s. ř., tedy že v případě žalovaného se nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.6. Co se týká poměrů žalovaného, je třeba předně konstatovat, že ten, kdo se domáhá přiznání osvobození od soudních poplatků, je povinen v plném rozsahu rozkrýt své poměry a tvrzení v tomto směru vznesená také osvědčit potřebnými doklady. V žádném případě není na soudu, aby opatřoval doklady, u kterých povinnost je předložit soudu leží na účastníku. Výjimku lze připustit pouze u takových dokladů a informací, které pro účastníka řízení nejsou dostupné, ale které opatřit bylo by v možnostech soudu.7. Z obsahu spisu se podává, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 29. 1. 2024, č. j. 47 Cm 42/2022-132, byl žalovaný vyzván k předložení vyplněného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, k předložení výpisů ze všech účtů vedených pro něj u bankovních a obdobných institucí, a to za období posledních tří kalendářních měsíců, a dále ke sdělení a doložení druhu a výše jeho příjmů za poslední tři kalendářní měsíce před podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků. V reakci na tuto výzvu žalovaný předložil soudu prvního stupně výpis z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , návrh Smlouvy o půjčce na kliknutí č. 1210/cza14091/135104004/SU uzavřené dne 12. 7. 2017 s , právnická osoba, . a dále nepodepsané a nedatované prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Ke svým poměrům uvedl, že je svobodný, bezdětný a že posledních cca šest měsíců nepracuje a vyživují ho jeho rodiče, se kterými sdílí společnou domácnost. Nemá žádný příjem z pracovního (obdobného) poměru, z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání ani z jiné samostatně výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního zabezpečení či další příjmy. Nemá osobní majetek větší hodnoty, z jeho majetkové účasti na společnosti , právnická osoba, ., ve které je spolu se svými rodiči společníkem, mu žádný příjem neplyne. Pokud jde o finanční závazky, uvedl, že má jeden závazek z úvěru u , právnická osoba, .8. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně konstatuje, že žalovaný své poměry nedostatečně vyjevil, neboť mu přes výzvu danou usnesením shora uvedeným nepředložil řádně vyplněné prohlášení o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech, když toto nebylo datováno a žalovaným podepsáno, a dále mu nepředložil výpisy z veškerých účtů pro něj vedených u bankovních a obdobných institucí, a to za období posledních tří kalendářních měsíců. V souvislosti s předložením nepodepsaného a nedatovaného prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného odvolací soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. II. ÚS 3276/2020, v jehož odůvodnění soud konstatoval, že řádné vyplnění uvedeného prohlášení, v němž se žadatelé komplexně vyjadřují ke své majetkové situaci (včetně dluhů), je - ve spojení s doložením důkazů k tvrzením uvedeným v prohlášení - základním předpokladem kladného posouzení žádosti soudem, přičemž o této skutečnosti jsou účastníci řízení ve výzvě poučeni. Zlehčování významu této listiny, kdy žalovaný považuje vyžadování jejího podpisu za přepjatý formalismus, tak není namístě. Samotné odeslání prohlášení z datové schránky zástupce žalovaného pak absenci podpisu žalovaného na něm zhojit nemůže.9. Žalovaný nadto neuvedl výši nákladů na stravování, ošacení a na uspokojování dalších základních potřeb, byť je nepochybné, že tyto jsou jím vynakládány. Nejasno tak zůstalo ohledně těchto nákladů, přičemž ničím nebylo doloženo, v jaké výši a zda vůbec se na jejich úhradě podílejí rodiče žalovaného, jak v žádosti o osvobození bylo žalovaným tvrzeno. V této souvislosti odvolací soud připomíná, že konstantní judikatura stojí na stanovisku, že pro náležité posouzení nedostatku prostředků je nezbytné znát jak jasně specifikovanou výši příjmů, tak i jasně specifikovanou výši výdajů žadatele, s tím, že žádost o osvobození nemůže být zásadně úspěšná, pokud tomuto požadavku není žadatelem vyhověno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2014, sp. zn. 9 As 157/2014). Nevyjasněno zůstalo i to, z čeho žalovaný platí měsíčně částku 3 985 Kč, která je podle jeho tvrzení splátkou úvěru.10. Odvolací soud dále uvádí, že se soudem prvního stupně lze souhlasit v jeho úvaze, že žalovaný by s ohledem na svůj věk měl být schopen potřebné finanční prostředky si obstarat prací. Proč není zaměstnán, pakliže je v tak nepříznivé majetkové a finanční situaci, jak jím byla vylíčena, přitom žalovaný žádným způsobem nevysvětlil. Přehlédnout pak nelze ani to, že žalovaný nepobírá příjmy z hmotného zabezpečení uchaz