5 Cmo 80/2024-273 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 27. 5. 2024 nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že soud na základě směnečné žaloby vůči žalovanému o zaplacení částky 1 310 000 Kč vydal dne 7. 3. 2022 pod č. j. 55 Cm 29/2022-23 směnečný platební rozkaz (dále též „SPR“). Rozsudkem č. j. 55 Cm 29/2022-219 ze 14. 2. 2023 soud k námitkám žalovaného ponechal SPR v platnosti a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady námitkového řízení. Proti Rozsudku podal žalovaný včasné odvolání.3. Za běhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku podal žalovaný návrh na osvobození od poplatkové povinnosti ve výši 65 500 Kč, který byl soudu doručen dne 19. 4. 2024. Návrh žalovaný odůvodnil tím, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1180/2013, jeho majetkové poměry jsou nepříznivé a výše soudního poplatku brání žalovanému v přístupu k soudu.4. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely osvobození od soudních poplatků vyplynulo, že žalovaný má příjem z pracovního poměru u zaměstnavatele , právnická osoba, v průměrné výši 7 914 Kč čistého měsíčně a od listopadu 2023 pobírá nemocenskou ve výši 6 500 Kč. Výši příjmu od zaměstnavatele žalovaný doložil potvrzením za období květen 2023, byť soud posuzuje poměry žalovaného v květnu 2024. Potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele nebylo opatřeno podpisem osoby jednající za zaměstnavatele. Výši nemocenské žalovaný nedoložil pravomocným rozhodnutím ani potvrzením plátce této dávky. Žalovaný rovněž nedoložil trvání dočasné pracovní neschopnosti vystavené od 13. 11. 2023 , tituly před jménem, , Anonymizováno, Vrabcem, , právnická osoba, . Žalovaný neuvedl žádné další příjmy, žádný osobní majetek vyšší hodnoty, žádné závazky ani výdaje související např. s bydlením. Pokud žadatel o osvobození od soudních poplatků nesdělí soudu rozsah skutečných příjmů a výdajů, nelze aplikovat § 138 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů žadatele o úplné osvobození od poplatkové povinnosti vyslovil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 511/2015 nebo sp. zn. 30 Cdo 2643/2013 a Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 311/16.5. Soud dospěl k závěru, že shora uvedené skutečnosti vzbuzovaly nedůvěru v úplnost údajů o majetkových a osobních poměrech žalovaného a z těchto důvodů návrhu na osvobození od placení soudních poplatků nevyhověl.6. Žalovaný podal proti usnesení včas odvolání a navrhl napadené rozhodnutí změnit a přiznat žalovanému úplné, případně částečné, osvobození od soudního poplatku za odvolání, eventuálně v souladu s § 9 odst. 4 písm. c), 5 zákona o soudních poplatcích řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastavit a umožnit žalovanému zaplatit soudní poplatek za odvolání až spolu s konečným rozhodnutím ve věci samé, případně i ve splátkách. Odvolání odůvodnil tím, že návrh na osvobození od poplatkové povinnosti považuje za řádný a dostatečně odůvodněný. Žalovaný je rozvedený a žije sám v domě, který vlastní syn žalovaného , Anonymizováno, . Průměrný čistý měsíční příjem 7 914 Kč žalovaný doložil výplatní páskou a podpis zaměstnavatele v Prohlášení nepovažoval za nezbytný, když předložil výplatní pásku, která jeho příjem prokazovala. Žalovaný nemá žádný majetek vyšší hodnoty ani disponibilní finanční prostředky. Pracovní neschopnost žalovaného trvá; žalovaný je odkázán na nepeněžitou pomoc svých synů. Žalovaný poukázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4428/2017 z 31. 10. 2017, že příjmy je nutno sice doložit potvrzením, avšak u ostatních tvrzených skutečností postačuje čestné prohlášení o jejich pravdivosti. Soud měl porovnat absenci příjmů žalovaného s ohledem na trvající pracovní neschopnost a výši soudního poplatku 65 500 Kč. Poplatková povinnost představuje překážku přístupu žalovaného k soudu. Soud se nezabýval možností částečného osvobození od poplatkové povinnosti, uložení poplatkové povinnosti až spolu s konečným rozhodnutím, případně možností uhradit soudní poplatek formou splátek.7. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.8. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.9. Odvolací soud uvádí, že osvobodit od soudních poplatků lze dle § 138 odst. 1 o. s. ř. za kumulativního splnění dvou podmínek. Podmínkou první jsou poměry účastníka řízení, druhou pak skutečnost, že v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit přístup k soudu a s ním spjatou ochranu práv i v podmínkách tíživé materiální a sociální situace žadatele. Posouzení naplnění tohoto účelu je striktně vázáno na konkrétní věc a konkrétní uplatňované právo (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/08 ze dne 9. 2. 2009).10. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat právo před soudem. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry a zdravotní stav. Soud přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku. Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník řízení (žadatel) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s právním zastoupením. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.11. Při zkoumání toho, zda je doložen nedostatek prostředků pro úhradu soudního poplatku, účastníka řízení tíží jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Jinak řečeno, pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků procesně úspěšný, musí uvést, v čem spatřuje svůj nedostatek prostředků, který dle jeho názoru vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, a dále musí takové tvrzení řádně doložit. Jak dovodil Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 99/2013, má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, přičemž celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 96/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013). Z toho vyplývá, že břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 1 Afs 5/2003, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 7 Ans 15/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). Zásadně tedy platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná.12. Soud prvního stupně v napadeném usnesení založil závěr o nepřiznání osvobození od poplatkové povinnosti na tom, že žalovaný dostatečně a věrohodně neprokázal své majetkové, příjmové a osobní poměry.13. Majetkové, resp. příjmové poměry žalovaného zůstaly neobjasněny, resp. nedoloženy, i v odvolacím řízení. Žalovaný doložil