5 Cmo 93/2024-131 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh žalované 2. na osvobození od soudních poplatků. V odůvodnění usnesení odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. a konstatoval, že zástupci žalované 2. bylo v souvislosti se žádostí žalované 2. o osvobození od soudních poplatků doručeno prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků. Žalované 2. bylo uloženo, aby prohlášení vrátila soudu vyplněné a doložené listinnými důkazy ve lhůtě patnácti dnů. Vzhledem k tomu, že do data vydání napadeného usnesení nebylo vyplněné prohlášení soudu prvního stupně vráceno a rovněž nebyly doloženy žádné listinné důkazy, nebylo možno posoudit finanční a majetkovou situaci žalované 2. Žalovaná 2. tak neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně tvrzeného nedostatku finančních prostředků. Podmínky pro její osvobození od soudních poplatků tak nejsou naplněny.2. Žalovaná 2. se proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolala a navrhla jeho změnu tak, že od povinnosti platit soudní poplatky je osvobozena, případně zrušení usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle žalované 2. soud prvního stupně nedostatečně zhodnotil její žádost a splnění podmínek pro její osvobození od povinnosti hradit soudní poplatky, zejména pak za žalovanou 2. podané odvolání.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, aniž k projednání odvolání žalované 2. nařídil jednání (§ 212, § 212a a 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodné.4. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku zabráněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Je přitom plně na žadateli o osvobození od povinnosti soudní poplatek platit, aby tvrdil a v neposlední řadě i prokázal, že se nachází v tak nepříznivé situaci, že není v jeho možnostech soudní poplatek zaplatit, a současně i to, proč tomu tak je. Úlevu z povinnosti zaplatit soudní poplatek lze zpravidla přiznat osobám zcela nemajetným či osobám s výrazně nízkými příjmy, pokud tyto se bez vlastního zavinění ocitly v situaci, která jim neumožňuje prostředky na splnění jejich poplatkové povinnosti si opatřit.6. Z obsahu spisu se podává, že žalovaná 2. podala včasné odvolání proti výrokům III. až V. rozsudku soudu prvního stupně ze dne 24. 1. 2024, č. j. 41 Cm 105/2023-96, jimiž jí bylo uloženo zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně se žalovaným 3. nároky v těchto výrocích specifikované.7. Vzhledem k tomu, že odvolání žalované 2. proti rozsudku shora uvedenému je včasné, přípustné a obsahující náležitosti uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 o. s. ř., lze mít za splněný první předpoklad požadovaný ustanovením § 138 o. s. ř., tedy že v případě žalované 2. se nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.8. Co se týká poměrů žalované 2., je třeba předně konstatovat, že ten, kdo se domáhá přiznání osvobození od soudních poplatků, je povinen v plném rozsahu rozkrýt své poměry a tvrzení v tomto směru vznesená také osvědčit potřebnými doklady. V žádném případě není na soudu, aby opatřoval doklady, u kterých povinnost je předložit soudu leží na účastníku. Výjimku lze připustit pouze u takových dokladů a informací, které pro účastníka řízení nejsou dostupné, ale které opatřit bylo by v možnostech soudu.9. V daném případě se žalovaná 2. v žádosti o osvobození od poplatkové povinnosti omezila na sdělení, že jsou u ní splněny podmínky pro osvobození od placení soudního poplatku za podané odvolání. Své poměry žalovaná 2. blíže nespecifikovala a soudu prvního stupně nenabídla žádný důkaz k prokázání jí tvrzené nepříznivé situace. Přípisem ze dne 29. 4. 2024 byla proto vyzvána k předložení vyplněného prohlášení o jejích majetkových poměrech, jehož formulář jí byl zaslán jako příloha přípisu. Přípis s formulářem prohlášení byl do datové schránky žalované 2. doručen dne 21. 5. 2024. Na tuto výzvu žalovaná 2. žádným způsobem nereagovala a tedy své majetkové poměry vůči soudu prvního stupně nijak neobjasnila a nedoložila. Právem tak soud prvního stupně žalované 2. vytkl, že své poměry nevyjevila a že mu tím znemožnila je v jejich úplné podobě zjistit.10. Vzhledem k tomu, že prokázání důvodnosti žádosti o osvobození od placení soudních poplatků je zcela na účastníku, který o osvobození žádá, je nezbytné, aby adekvátním způsobem splnil povinnost tvrzení ohledně svých poměrů, a aby svá tvrzení rovněž prokázal. Pokud tedy chce být účastník se svou žádostí o osvobození úspěšný, musí jednak uvést okolnosti, pro které není schopen soudní poplatky platit, a jednak takové tvrzení řádně doložit. To se v daném případě ani přes výzvu soudu prvního stupně ze dne 29. 4. 2024 nestalo, když žalovaná 2. mu nepředložila vyplněné prohlášení o jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrech ani jiné listiny, jež by jí namítanou nepříznivou majetkovou a finanční situaci dokládaly. Tento stav nebyl napraven ani v odvolacím řízení, neboť ani v rámci něj žalovaná 2. ke svým aktuálním majetkovým poměrům ničeho neuvedla a tyto ničím nedoložila.11. Ohledně majetkové a sociální situace žalované 2. tak zůstalo zcela nejasno, v důsledku čehož nelze učinit závěr o tom, že by v jejích možnostech nebylo zaplatit soudní poplatek za podané odvolání. Soud prvního stupně tak nepochybil, pokud žalované 2. osvobození od soudních poplatků nepřiznal se závěrem, že podmínky pro takový postup splněny nejsou.12. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř.13. Podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž skončí řízení o odvolání žalované 2. proti rozsudku ve věci vydanému.