6 Cmo 141/2023-227 — Vrchní soud v Praze

1. Z obsahu předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že soud prvního stupně coby rejstříkový soud (rozhoduje vyšším soudním úředníkem) vyzval usnesením ze dne 25. dubna 2023, č. j. C 22402/RD48/KSCB, Fj 12906/2023/KSCB-215 (dále též zkráceně „výzva“) podnikatele - obchodní společnost: , právnická osoba, (dále též zkráceně „společnost“), aby ve lhůtě jednoho měsíce podal návrh na zápis jednatele společnosti, když statutární orgán není již déle než jeden rok zapsán. Výzvu Krajský soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) odůvodnil tak, že kontrolou spisu zjistil, že společnost je zcela bez jednatele, ačkoliv se jedná dle § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r. obligatorně zapisovaný údaj a poukázal na povinnost podat návrh na zápis tohoto údaje bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti (§ 11 odst. 2 z. v. r.) a na nutnost podat takový návrh na předepsaném formuláři.2. Proti usnesení o výzvě vydanému soudem prvního stupně podala společnost odvolání.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací vychází z toho, že odvolání proti usnesení o výzvě dané soudem není přípustné a v takovém případě se uplatní postup podle § 218 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r., přičemž podle tohoto ustanovení zákona odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.4. Shora uvedené má oporu v ustanoveních o. s. ř. o odvolání a zejména v jeho § 201 o. s. ř. a 202 o. s. ř.5. Jak je zřejmé z § 201 o. s. ř. aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r., účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.6. Jak je zřejmé i z § 202 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r., odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1 o. s. ř.).7. Ve vztahu k projednávané věci odvolací soud dále vychází z toho, že předmětná výzva soudu byla učiněna v doposud nezahájeném řízení.8. Podle právního názoru odvolacího soudu ve vztahu k projednávanému případu, není-li v rámci probíhajícího soudního řízení podle zákona přípustné odvolání účastníka proti usnesení vyzývající k doplnění jeho podání, tím spíše není odvolání přípustné ani proti usnesení, jež bylo vydáno před zahájením řízení, jak tomu bylo v projednávané věci, kdy v případě výzvy, aby ve lhůtě jednoho měsíce byl podán návrh na zápis jednatele společnosti prozatím žádné soudní řízení o návrhu na zápis jednatele společnosti neprobíhá.9. K uvedenému závěru dospěl odvolací soud aplikací logického výkladu, a to jednoho z nejčastěji používaných argumentů logického výkladu (argumentum a minori ad maius - od menšího k většímu).10. Na podporu výše uvedeného dílčího závěru lze dále argumentovat i ustanovením § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř., podle něhož odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Citované zákonné ustanovení sice výslovně neobsahuje výčet usnesení, jimiž se upravuje vedení řízení, nicméně z povahy věci vyplývá, že se jedná pouze o procesní usnesení, jež v zájmu hospodárnosti vedení řízení vyžadují rychlý postup soudu, aniž by odepření možnosti opravného prostředku mohlo být na újmu práv účastníků řízení či třetích osob. Soud přitom usnesením, jímž se upravuje vedení řízení, není vázán (§ 170 odst. 2 o. s. ř.) a může je sám změnit, ačkoliv osoba k tomu oprávněná nepodala odvolání. Ke shodným závěrům dochází i odborná právní teorie např. v komentáři k § 202 odst. 1 o. s. ř. autorů Drápal, L.,Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád II. 2016.11. Vedle toho výzvu soudu k podání určitého návrhu tak podle právního názoru odvolacího soudu lze v širším slova smyslu považovat za usnesení, které je svou povahou usnesením upravujícím vedení řízení, i když v daném případě zatím žádné řízení ve věci neběží a usnesení pouze směřuje k jeho zahájení.12. Podle právního názoru odvolacího soudu, nepřipouští-li zákon odvolání proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, tím spíše není odvolání přípustné ani proti usnesení, jež účastníka teprve vede k zahájení řízení.13. Na základě uvedeného odvolací soud uzavřel, že proti výzvě soudu prvního stupně (usnesení RD48), jíž rejstříkový soud vyzval společnost , právnická osoba, k podání návrhu na zápis jednatele společnosti do obchodního rejstříku, tedy de facto k podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, není odvolání přípustné, neboť zákon odvolání proti takovému rozhodnutí vylučuje (viz § 202 odst. 1 písm. a/ a b/ o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.), a to bez ohledu na nesprávné poučení o možnosti podání odvolání, když nesprávné poučení není způsobilé založit přípustnost odvolání, jestliže možnost podat odvolání zákon vylučuje.14. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud odvolání pro nepřípustnost odmítl (§ 218 písm. c/ o. s. ř.), aniž by byl vůbec oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek, a to i kdyby byly případně důvodné.15. Nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud poukazuje na § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. o vyšších soudních úřednících (dále jen z. o v.s.ú.) dle něhož proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení …., proti němuž nelze podat odvolání, …, může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně.16. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pokud není proti danému typu rozhodnutí odvolání přípustné, postupuje se podle § 9 odst. 2 z. o v.s.ú., tj. účastníku po doručení rozhodnutí vydaného vyšším soudním úředníkem začne běžet 15 denní lhůta k podání námitek a dojde-li k jejich podání, soudce o nich rozhodne. Ty však v posuzovaném případě podány nebyly.