6 Cmo 149/2023-78 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud prvního stupně (též rejstříkový soud) odmítl návrh na zápis změn ze dne 20. ledna 2023 pod Fj 2101/2023/KSCB, i když podle jeho názoru k návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku nebylo doloženo rozhodnutí jediného společníka o změně zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu s odkazem na ustanovení § 171 odst. 1 písm. a) a § 172 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 12 a § 3026 odst. 2 o. z. a dále že nebyl doložen souhlas vlastníka nemovitosti s užíváním sídla podle § 14 z. v. r. Podle soudu prvního stupně navrhovatelka reagovala pouze na výzvu k zaplacení soudního poplatku, nikoliv však na výzvu ze dne 24. ledna 2024 k doplnění návrhu a z toho důvodu soud prvního stupně návrh dle § 86 písm. e) z. v. r. odmítl.2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 20. 1. 2023 se obchodní společnost , Jméno navrhovatelky A, . coby navrhovatelka (dále též zkráceně „společnost“) domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku. Konkrétně navrhovala výmaz dosud zapsaného sídla společnosti na adrese: , adresa, a na místo toho požadovala zápis nového sídla na adrese: , adresa, . K návrhu doložila rozhodnutí jediného společníka ze dne 16. 1. 2023 o změně sídla, a to ze stávajícího na adrese: , Adresa navrhovatelky A, , na nové sídlo na adrese: , adresa, , podpis jediného společníka na předmětném rozhodnutí byl opatřen ověřovací doložkou. Dále byl doložen souhlas vlastníka nemovité věci s umístěním sídla, avšak podpis nebyl úředně ověřen, a dále byla předložena rovněž zakladatelská listina „v aktuálním znění ke dni 20. 1. 2023“.3. Proti shora uvedenému usnesení soudu prvního stupně podala společnost včasné odvolání. Její stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že zaslala uvedené listiny prostřednictvím datové schránky (tedy elektronicky ve formě originálních dokumentů) s provedením konverze a má být proto na ně pohlíženo jako na originální dokumenty. Z tohoto důvodu na uvedené usnesení (tj. na výzvu soudu) nebylo z její strany pro nadbytečnost reagováno. Navrhovatelka má za to, že vše předložila dle platné právní úpravy a řádně. Podle obsahu svého odvolání navrhla změnit odvoláním napadené usnesení a návrhu vyhovět.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání nelze vyhovět.5. Jak je zřejmé z § 19 z. v. r., návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.6. Z § 88 z. v. r. vyplývá, že rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští; ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 z. v. r. počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.7. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.8. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.9. Jak je zřejmé z § 1 odst. 2 z. o. k., společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.10. Podle § 8 odst. 1 z. o. k. obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou; společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny podle § 8 odst. 2 z. o. k. připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listiny.11. Jak je patrné z § 776 odst. 2 z. o. k. pro potřeby tohoto zákona se veřejnou listinou rozumí notářský zápis.12. Z § 123 odst. 1 o. z. je zřejmé, že zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby atd.13. Podle § 12 odst. 1 z. o. k. působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník. Podle § 12 odst. 2 z. o. k. vyžaduje-li tento zákon nebo jiný právní předpis, aby rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listiny.14. Jak je dále zřejmé z § 190 odst. 2 písm. a) z. o. k. do působnosti valné hromady patří rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona.15. Podle § 147 odst. 1 z. o. k. společenská smlouva může být měněna dohodou všech společníků; pro tuto dohodu se vyžaduje veřejná listina. Stanoví-li tak společenská smlouva, může být měněna i rozhodnutím valné hromady. Dle § 147 odst. 2 z. o. k. rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna společenské smlouvy, nahrazuje rozhodnutí o změně společenské smlouvy; takové rozhodnutí valné hromady se osvědčuje veřejnou listinou.16. Konečně z § 564 o. z. je zřejmé, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě.17. Z uvedených ustanovení vyplývá, že zákon klade požadavek notářského zápisu - pro případy, kdy usnesení valné hromady musí být osvědčeno notářským zápisem - i na rozhodnutí jediného společníka učiněného v působnosti valné hromady. Sídlo společnosti s ručením omezeným (coby podnikatele) tvoří obligatorní zákonnou náležitost zakladatelského právního jednání u s.r.o., jež musí být učiněno ve formě notářského zápisu. Změna týkající se sídla společnosti, a tedy i změna zakladatelského právního jednání ohledně sídla (lhostejno zda společenské smlouvy či zakladatelské listiny) proto musí být učiněna ve formě notářského zápisu.18. Podle právního názoru odvolacího soudu u změny sídla postačuje, aby zakladatelský dokument obsahoval pouze uvedení obce (např. Praha), v níž má společnost umístěno sídlo, což však není posuzovaný případ. Jestliže tedy v zakladatelském dokumentu je uvedena pouze obec a změna sídla probíhá pouze v rámci této obce, není třeba zakladatelský dokument měnit.19. Jak je zřejmé ze zakladatelské listiny navrhovatelky učiněné ve formě notářského zápisu sp. zn. NZ 394/2006, N 414/2006 je sídlem společnosti , adresa, , PSČ , adresa, (č.l. 36 spisu).20. Z výše citovaných a na věc dopadajících zákonných ustanovení a ze zakladatelské listiny navrhovatelky ve formě notářského zápisu vyplývá pro posuzovanou věc následující.21. Navrhovatelka coby společnost s ručením omezeným je jednoosobní kapitálovou obchodní společností. O změně její zakladatelské listiny ohledně stran sídla, jež není určeno jen názvem obce, ale konkrétní (úplnou) adresou, musí její jediný společník rozhodnout v působnosti valné hromady, přičemž zákon klade požadavek na formu takového rozhodnutí, a to formu notářského zápisu.22. Podle § 14 odst. 2 z. v. r. k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.23. V daném případě z doložených listin (navrhovatelkou doloženého rozhodnutí jediného společníka a souhlasu vlastníka nemovité věci s umístěním sídla) nevyplývá k zápisu do obchodního rejstříku navržená skutečnost, když rozhodnutí jediného společníka o změně sídla bylo učiněno nikoliv v zákonem stanovené formě notářského zápisu. Díky tomu je již bezpředmětné, že souhlas s umístěním sídla není opatřen úředně ověřeným podpisem. Takový závěr je však důvodem pro zamítnutí předmětného návrhu, nikoliv pro jeho odmítnutí. Rejstříkový soud totiž není oprávněn v případě, že navrhovatel sice doloží jím navrhované skutečnosti určitými listinami, z nichž však nevyplývají k zápisu navržené skutečnosti, „nutit“ jej, aby tyto listiny opravil, či dodal listiny jiné.24. Návrh na zápis do veřejného (v daném případě do obchodního) rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena listinami (ač k jejichž předložení byl řádně vyzván), zatímco se návrh zamítá, je-li navrhovatelem sice listinami doložena určitá skutečnost, nicméně ta neopodstatňuje zápis do příslušného veřejného rejstříku. Fakticky není rozhodnou skutečností, jak tomu bylo i v daném případě sice doloženého rozhodnutí, ale učiněného nikoliv v zákonem stanovené formě - takové rozhodnutí není způsobilým podkladem pro zápis navrhované změny do obch