6 Cmo 170/2023-51 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením ze dne 9. června 2023, č. j. 76 Cm 54/2023-36, Městský soud v Praze jako soud prvního stupně zastavil řízení pro překážku věci zahájené (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč (výrok II.) a žalobci vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok III.).2. Soud prvního stupně výrok I. svého rozhodnutí odůvodnil tím, že v daném případě brání v pokračování řízení překážka věci zahájené (litispendence), kterou nelze odstranit. V případě existence této překážky řízení způsobující nedostatek podmínek řízení je soud podle svého názoru povinen řízení v kterékoli jeho fázi zastavit s ohledem na § 104 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. (dále o. s. ř.). Překážkou řízení o projednávané věci je podle soudu prvního stupně věc u něho vedená pod sp. zn. 56 Cm 126/2017. Uvedené řízení podle soudu prvního stupně probíhá se shodnými účastníky a shodným předmětem sporu, který vyplývá ze shodných skutkových tvrzení. O nákladech řízení ve výroku II. soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobce zavinil zastavení řízení.3. Při svém rozhodování soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že se žalobce žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 14. 4. 2023 domáhal, aby mu žalovaná umožnila nahlédnout do účetních knih žalované za období od 1. 1. 2010 do současnosti a pořídit si vlastními prostředky jejich kopie. Dále požadoval umožnit nahlédnutí do smluv uzavřených žalovanou s předmětem plnění přesahujícím částku 100 000 Kč, a to za období od 29. 3. 2011 do současnosti a pořídit si jejich kopie vlastními prostředky.4. Soud prvního stupně vzal v úvahu také stanovisko žalované, jež se k žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne 15. 5. 2023, v němž poukázala na skutečnost, že zahájení řízení brání překážka litispendence, jelikož je v totožné věci a mezi totožnými účastníky vedeno řízení rovněž u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 126/2017 (dále jen „řízení sp. zn. 56 Cm 126/2017“). Podle žalované ji žalobce v letech 2022 a 2023 poslal postupně tři výzvy, aby mu bylo umožněno nahlédnout do účetnictví, což žalovaná opakovaně odmítla. Upozornila na lhůtu uvedenou v § 156 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb. (dále jen ZOK), kterou žalobce zmeškal a nelze ji uměle prodlužovat opakovaným zasláním výzev v totožném znění.5. Proti tomuto usnesení ve výrocích I. a II. žalobce (odvolatel) podal včasné odvolání, v němž se neztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, které dle něho nemají oporu ve skutkovém stavu věci. Odvolatel nesouhlasil s názorem, že základní skutková tvrzení v této věci jsou totožná jako v řízení sp. zn. 56 Cm 126/2017. Poukázal na výzvy, které předcházely zahájení uvedených řízení, a které jsou rozdílně formulovány. Ohledně použitého časového vymezení „do současnosti“ objasňuje, že je v každé výzvě myšlena jiná současnost. Navrhuje, aby odvolací soud zrušil výrok I. a II. napadeného usnesení a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Žalovaná se vyjádřila k odvolání žalobce podáním ze dne 17. 7. 2023. Domnívá se, že petity jsou v obou předmětných řízeních stejné a argument žalobce o odlišném časovém vymezení zaslaných výzev nepovažuje za významný. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání proti výrokům I. a II. usnesení soudu prvního stupně není důvodné.8. Jak je zřejmé z § 83 odst. 1 o. s. ř., zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.9. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.10. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce zaslal žalované výzvy dne 8. 11. 2022, 17. 3. 2023 a 12. 4. 2023, ve kterých opakovaně žádal o nahlédnutí do účetnictví žalované za účelem poskytnutí informací o jejím hospodaření od 1. ledna 2010 do současnosti a pořízení si jejich kopie vlastními prostředky. Dále požadoval nahlédnutí do smluv uzavřených žalovanou od 29. 3. 2011 do současnosti, jejichž předmět plnění přesahuje částku 100 000 Kč a pořídit si vlastními prostředky jejich kopie. Žalovaná žalobci pak opakovaně odmítla poskytnout uvedené informace (č.l. 26-30 - protokol ze dne 1. 12. 2022 podání ze dne 3. 4. 2023 a 14. 4. 2023).11. V řízení sp. zn. 56 Cm 126/2017se žalobce domáhá, aby žalovaná byla uznána povinnou vydat mu kopie účetních knih, deníky, hlavní knihy, výkazy zisku a ztrát, rozvahy, interní doklady, záznamy o provedené inventarizaci majetku a závazků, odpisové plány, a to v listinné i elektronické podobě, od 1. ledna 2010 do současnosti, popř. mu umožnit do nich nahlédnout a pořídit si jejich kopie vlastními prostředky oproti úhradě odůvodněných nákladů žalované. Dále aby byla uznána povinnou vydat žalobci kopie smluv uzavřených žalovanou od 29. března 2011 do současnosti, jejichž předmět plnění přesahuje částku 100 000 Kč, popř. mu umožnit do nich nahlédnout a pořídit si jejich kopie vlastními prostředky oproti úhradě odůvodněných nákladů žalované.12. Odvolací soud konstatuje, že v řízení sp. zn. 56 Cm 126/2017 se předmět sporu shoduje s předmětem sporu uplatňovaným v tomto řízení. Stejně tak se v řízeních shoduje i okruh účastníků.13. Na základě uvedeného odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně správně postupoval, jestliže řízení zastavil z důvodu překážky věci zahájené (litispendence).14. V rámci posuzování nákladového výroku v napadeném rozhodnutí, jakož i při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud vyšel z § 146 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).15. Odvolací soud v projednávaném případě vychází ze skutečnosti, že řízení bylo zastaveno z důvodu nedostatku podmínky řízení, konkrétně z důvodu překážky věci zahájené (litispendence). Podle právního názoru odvolacího soudu zásada procesního zavinění vychází z předpokladu, že kdo zaviní, že řízení musí být zastaveno, musí také hradit jeho náklady, přičemž toto zavinění se posuzuje výlučně z procesního hlediska (např. I. ÚS 1227/09 či NS 28 Cdo 1912/2015).16. V projednávané věci žalobce podal novou žalobu, ačkoliv se předmět sporu v řízení sp. zn. 56 Cm 126/2017 shoduje s předmětem sporu uplatňovaným v tomto řízení a stejně tak se shoduje i okruh účastníků.17. Z procesního hlediska v daném případě žalobce zavinil zastavení řízení a soud prvního stupně ohledně náhrady nákladů řízení postupoval správně dle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., když zavázal žalobce povinností hradit náklady řízení ve prospěch žalované.18. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.19. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované náleží náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 2 238,50 Kč, která se skládá z:a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 úkonu právní služby, za který náleží odměna ve výši jedné poloviny (vyjádření žalované ze dne 17. 7. 2023) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 1 550 Kč,b. jednoho režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč,c. náhrady za 21 % DPH ve výši 388,50 Kč.20. Proto odvolací soud rozhodl ve výroku II. tohoto usnesení tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 2 238,50 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.