7 Cmo 215/2024-20 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. přiznal , Jméno navrhovatelky A, (dále též jen „likvidátorka“) odměnu za provedenou likvidaci společnosti , Jméno navrhovatelky B, . v likvidaci (dále též jen „společnost“) ve výši 1 000 Kč. Výrokem II. likvidátorce nepřiznal náhradu nákladů spojených s likvidací společnosti. Výrokem III. pak likvidátorce uložil povinnost vrátit na účet soudu prvního stupně nespotřebovanou zálohu na hotové výdaje ve výši 10 000 Kč za tam uvedených platebních podmínek.2. Soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 27. března 2008, č. j. 77 Cm 229/2008-2 (správně č. j. 77 Cm 229/2007-2 – pozn. odvolacího soudu), jmenoval společnosti nového likvidátora, a to , Jméno navrhovatelky A, . Likvidace společnosti byla ukončena, společnost byla z obchodního rejstříku vymazána dne 20. října 2012. Usnesením ze dne 23. listopadu 2023, č. j. 77 Cm 229/2007, vyzval soud likvidátorku k předložení konečné zprávy, vyúčtování zálohy na náklady likvidace a doložení příslušných listin. Likvidátorka do dnešního dne ničeho nedoložila. Soud prvního stupně při posuzování předmětného návrhu (když likvidátorka byla do funkce jmenována v roce 2007) vyšel z vyhlášky č. 479/2000 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem (dále jen „vyhláška“). Dále soud prvního stupně uvedl, že likvidátorce i bez návrhu přiznal odměnu v nejnižší možné výši 1 000 Kč vzhledem k tomu, že likvidátorka na výzvu soudu nereagovala. Hotové výdaje likvidátorky nebyly přes výzvu soudu doloženy, proto jí soud žádné nepřiznal. V návaznosti na to soud likvidátorce uložil, aby vrátila poskytnutou zálohu na náklady likvidace ve výši 10 000 Kč.3. Do tohoto usnesení podala likvidátorka včasné odvolání, ke kterému přiložila 13 listin. Nesplnění výzvy soudu zdůvodnila závažnými zdravotními problémy, které jí rychlejší reakci komplikovaly. Přiznanou odměnu ve výši 1 000 Kč považuje za nepřiměřeně nízkou, když z odměny 1 000 Kč obdrží po provedených srážkách cca 850 Kč. Odměna likvidátora by tak při časové náročnosti 10-15 hodin činila 53-85 Kč na hodinu. S ohledem na kvalifikační požadavky na osobu likvidátora je evidentní, že odměna stanovená v uvedené výši je přinejmenším dehonestující. Likvidátorka dále uvedla, že listiny vyžádané soudem přikládá ke svému odvolání a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo aby jej změnil tak, že jí na odměně přizná 5 000 Kč a na náhradu nákladů spojených s likvidací společnosti částku 9 825 Kč.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zatím neshledal důvody pro potvrzení ani změnu napadeného usnesení.5. Dle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky, končí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního majetku, nebo nedostačuje-li likvidační majetek zcela nebo zčásti k úhradě odměny, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Dle odst. 2 tohoto ustanovení může soud podle okolností případu odměnu likvidátora podle odstavce 1 přiměřeně zvýšit až do výše 5 000 Kč. Dle § 6 vyhlášky je v odměně likvidátora zahrnuta i náhrada za administrativní a jiné práce uskutečněné v souvislosti s prováděním likvidace. Dle § 8 odst. 1 vyhlášky náleží likvidátorovi náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním likvidace, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.6. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 23. listopadu 2023, č. j. 77 Cm 229/2007-14, soud prvního stupně likvidátorku vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení soudu předložila konečnou zprávu o průběhu likvidace společnosti. Dále ji vyzval, aby vyúčtovala poskytnutou zálohu ve výši 10 000 Kč. Usnesení bylo likvidátorce doručeno dne 5. prosince 2023, jak vyplývá z připojeného potvrzení o dodání a doručení do datové schránky. Likvidátorka na výzvu soudu zareagovala až v odvolání do napadeného usnesení.7. Vzhledem k počtu předložených listin a vzhledem k tomu, že soud prvního stupně z těchto listin dosud neprovedl žádná skutková zjištění, odvolací soud napadené usnesení zrušil (§ 219a odst. 2, § 213 odst. 4 a § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád-dále jen „o. s. ř.“) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).8. V novém rozhodnutí o určení výše odměny a náhrady hotových výdajů likvidátorky se soud prvního stupně vypořádá i s odvolacími námitkami likvidátorky do výroku I.