7 Cmo 287/2024-935 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh navrhovatelky , Anonymizováno, , IČO , IČO, (dále jen „likvidátorky“) právnické osoby , Jméno navrhovatelky, ., v likvidaci, IČO , IČO navrhovatelky, , sídlem , adresa, , , adresa, , (dále jen „Společnost“) na schválení konečné zprávy (výrok I.). Likvidátorce stanovil odměnu za provedenou likvidaci Společnosti ve výši 7 000 Kč s příslušnou DPH (výrok II.). Likvidátorce byla přiznána náhrada účelně vynaložených hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, která jí byla plně uhrazena z poskytnuté zálohy (výrok III.). Likvidátorce bylo uloženo, aby část nespotřebované zálohy ve výši 7 822 Kč vrátila, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem (výrok IV.).2. Usnesení soud prvního stupně odůvodnil tím, že odměňování likvidátora jmenovaného soudem upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „Nařízení“). Pokud je právnická osoba nemajetná, jako je tomu u dané právnické osoby, kdy není co zpeněžit a není žádný likvidační zůstatek, ze kterého by mohla být hrazena odměna likvidátora, nelze pro určení výše odměny likvidátora aplikovat ustanovení § 6 Nařízení a odměna likvidátora se tak určí dle ustanovení § 7 odst. 1 Nařízení, na základě kterého, nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč, přičemž podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč. Z konečné zprávy ani z podání likvidátorky nevyplynulo, že by při likvidaci právnické osoby tato činila něco nad rámec obvyklé činnosti likvidátora při likvidaci nemajetné právnické osoby. Soud prvního stupně uvedl, že mu z jeho činnosti je známo, že běžná činnost likvidátora nemajetné právnické osoby nepřesahuje více jak 15 hodin. Vycházeje z průměrné hodinové mzdy administrativního pracovníka dle ČSÚ, při zohlednění souvisejících odvodů a vyšší mzdové úrovně v Praze tak lze považovat podpůrně za odpovídající hodinovou sazbu 300 Kč, čemuž by odpovídala odměna navrhovatelky ve výši 4 500 Kč (15x300 Kč). Soud prvního stupně dále uvedl, že dle ustálené soudní praxe v případě likvidace nemajetné a nečinné právnické osoby, kdy činnost likvidátora nijak nevybočuje z běžné činnosti při likvidaci takové právnické osoby, odpovídá okolnosti případu, kdy je likvidátorem osoba zapsaná na seznamu insolvenčních správců, odměna zvýšená na částku 5 000 Kč, což opakovaně shledal ústavně konformní při své rozhodovací činnosti i Ústavní soud (viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. 9. 2020, č. j. 5 Cmo 163/2020-44 a usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2020, č. j. I. ÚS 3214/20-1). V reakci na usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2020, č. j. I. ÚS 3214/20-1, došlo v soudní praxi ke zvýšení odměn likvidátorů z řad insolvenčních správců v případech likvidací nemajetných a nečinných právnických osob na částku ve výši 7 000 Kč (viz např. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 12. 2022, č. j. 8 Cmo 261/2022-59, a usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 4. 2023, č. j. III. ÚS 646/23-1) odpovídající 1/3 právní normou možného maximálního navýšení odměny likvidátora. Pouze v případě, kdy i u nemajetné právnické osoby jsou dány i další okolnosti případu, jako například, že má právnická osoba pohledávky, které je potřeba posoudit a zvážit jejich možné uspokojení, nebo kdy je taková právnická osoba účastníkem soudního řízení apod., přichází v úvahu i u nemajetné právnické osoby, aby bylo přiznáváno zvýšení odměny na částku vyšší než 7 000 Kč, a v současné soudní praxi je v takových případech u nemajetných právnických osob přiznávána odměna ve výši 9 000 Kč - 10 000 Kč (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2017, č. j. 14 Cmo 257/2016-42). Soudu prvního stupně je známo, že Vrchní soud v Praze vyjádřil právní názor, že považuje za přiměřenou odměnu likvidátora ve výši 10 000 Kč i v případě nemajetné společnosti, což odůvodnil tím, že odměna v této výši odpovídá vysoké míře kvalifikace likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců, jakož i jeho nezanedbatelné míře jeho odpovědnosti při výkonu této funkce likvidátora (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2018, č. j. 14 Cmo 467/2017-27), ale s tímto právním názorem se zdejší soud neztotožňuje a přiklání se k názoru, že takto zvýšenou odměnu až do výše 1/2 právní normou možného maximálního navýšení odměny likvidátora je možné považovat za přiměřenou u likvidace nemajetné a nečinné právnické osoby bez zaměstnanců pouze v případě, kdy je dána i jiná okolnost, jak již bylo uvedeno výše, než pouze to, že je likvidátorem jmenovaná osoba zapsaná na seznamu insolvenčních správců. Při přiměřeném zvýšení odměny likvidátora při likvidaci nemajetné právnické osoby je třeba vzít v úvahu, že mohou nastat případy, kde je likvidátorem prováděná náročná likvidace právnických osob, které mají nějaký majetek, mají například hodně pohledávek, které je třeba řešit, vedou řadu soudních sporů, provádí zpeněžení majetku, kdy jde o časově, pracovně a odborně náročnou likvidaci, při které nebude likvidační zůstatek stačit k úhradě odměny likvidátora a bude tak muset být i u takové likvidace stanovena výše odměny dle ustanovení § 7 Nařízení. Vzhledem k tomu, že v daném případě jedinou okolností pro zvýšení odměny je skutečnost, že byla likvidátorem jmenovaná osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců, kdy zde nebyla žádná jiná okolnost pro zvýšení odměny, kdy činnost likvidátorky při likvidaci Společnosti nijak nevybočovala z běžné činnosti při likvidaci nemajetné a nečinné právnické osoby bez zaměstnanců, stanovil soud prvního stupně odměnu likvidátorky za výkon funkce ve výši 7 000 Kč a příslušnou DPH.3. Pokud jde o náhradu hotových výdajů likvidátorky, tato vyčíslila a doložila účelně vynaložené hotové výdaje ve výši 2 178 Kč, proto soud prvního stupně postupem dle ustanovení § 9 Nařízení přiznal likvidátorce náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, které byly plně uhrazeny z poskytnuté zálohy. Vzhledem k tomu, že likvidátorce byla soudem na hotové výdaje poskytnutá záloha ve výši 10 000 Kč, a část ze zálohy nebyla spotřebována, soud prvního stupně dále uložil likvidátorce, aby část nespotřebované zálohy ve výši 7 822 Kč vrátila.4. Proti výrokům II. a IV. usnesení soudu prvního stupně podala likvidátorka včasné odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se jí přiznává požadovaná odměna.5. Likvidátorka namítla, že likvidátor je v rámci likvidačního řízení povinen detailně prozkoumat finanční a právní situaci právnické osoby, zajistit, aby veškeré závazky byly správně identifikovány a případně uzavřeny a nakonec zajistit zánik právnické osoby v souladu se zákonem. Tyto úkony vyžadují nejen pečlivost, ale také odborné znalosti z oblasti práva, účetnictví a obchodního práva. Úkony likvidátora nelze, jak činil soud prvního stupně, označovat za „běžné administrativní činnosti nevyžadující žádnou zvláštní odbornost“. Role likvidátora zahrnuje komplexní úkoly, které nepochybně přesahují rámec běžné administrativy a vyžadují specializované znalosti a dovednosti, které jsou pro správné a zákonné vypořádání společnosti klíčové. Likvidátorka ve svém odvolání uvedla, že dle hodinových sazeb mzdy nabízenými zaměstnavateli i mimo rámec hl. m. Prahy činí mzda za jednu hodinu částku 218,75 Kč pro montážního pracovníka v Brně s požadavkem na vzdělání s oborovým výučním listem; 225 Kč pro vedoucího prodejny v Českých Budějovicích se středoškolským vzděláním s maturitou; 237,50 Kč pro prodejce šperků a klenotů v Praze se středoškolským vzděláním s maturitou. Odměna ve výši 7 000 Kč nemůže být považována za adekvátní, neboť takřka vůbec nepokrývá náklady na výkon činnosti, kdy je nutné vynaložit také nemalé náklady na provoz pronajatých kancelářských prostor, což zahrnuje nájemné, služby i mzdu pomocného personálu. Stanovená odměna nedosahuje úrovně, která by odpovídala skutečné časové náročnosti a finančním výdajům spojeným s výkonem funkce likvidátora. Rovněž likvidátorka zdůraznila, že činnost likvidátora je velmi blízká funkci insolvenčního správce, jehož odměna však činí 45 000 Kč a DPH.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že:- odvolatelka byla jmenována likvidátorkou Společnosti usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. 7. 2021, č. j. 38 Cm 63/2019-653, jež nabylo právní moci dne 20. 5. 2023;- odvolatelka v rámci vyhledávací a zjišťovací činnosti vyzvala Spo