9 Cmo 100/2024-51 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením ze dne 10. července 2023 č. j. 85 Cm 1808/2023-3 Městský soud v Praze coby soud prvního stupně zahájil řízení o zrušení obchodní korporace , právnická osoba, . /dále též jen společnost“/ s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), ustanovil společnosti opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. - , adresa, , advokáta (výrok II.), zrušil společnost s likvidací (výrok III.) jejím likvidátorem jmenoval , právnická osoba, . (výrok IV.), uložil společnosti poplatkovou povinnost (výrok V.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok VI.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že společnost nemá déle než 2 roky statutární orgán „schopný se usnášet“ a že v rozporu s donucujícím ustanovením zákona nemá v obchodním rejstříku zapsán statutární orgán a je tak dán důvod pro zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora. Dále soud prvního stupně „i se znalostí rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1995 sp. zn. IV. ÚS 230/95 dospěl k závěru, že společníky zrušované společnosti za účastníky řízení paušálně považovat nelze.“ a že zrušení společnosti “za stavu pasivity společníka, jak je tomu v projednávané věci, nemůže dle názoru soudu zasahovat do majetkové sféry společníků a ohrozit tak jejich práva…“ Závěru o tom, že společník společnosti s ručením omezeným není automaticky účastníkem řízení o zrušení společnosti dle soudu prvního stupně svědčí i to, že společník není ani účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady a odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 247/2016.2. Výše specifikované usnesení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora (dále též jen „usnesení o zrušení společnosti“) doručoval soud prvního stupně toliko jen do datové schránky společnosti, opatrovníkovi a ustanovenému likvidátorovi. Na usnesení o zrušení společnosti je vyznačena doložka právní moci ke dni 22. 9. 2023.3. Proti usnesení o zrušení společnosti (vyjma výroku I.) podala dne 26. 9. 2023 jediná společnice společnosti - tehdy ještě nezletilá , adresa, , nar. , Anonymizováno, , prostřednictvím svého zákonného zástupce (otce , adresa, ), zast. advokátkou , tituly před jménem, , odvolání. Brojila proti tomu, že jí nebylo doručováno usnesení o zrušení společnosti, které soud doručoval do datové schránky společnosti, kam však nezletilá jediná společnice, jež zdědila podíl po své zesnulé matce, neměla přístup, protože nemá právo za společnost jednat. Dle odvolatelky měl soud tedy výzvu k podání návrhu na zápis nového statutárního zástupce a i usnesení o zrušení společnosti doručovat poštou jak nezletilé společnici, tak jejímu zákonnému zástupci. Tím že to soud neučinil, došlo k poškození práv účastníka řízení, v tomto případě dokonce nezletiletého dítěte, které nabylo obchodní podíl v dědictví po matce. Matka byla jedinou společnicí a jednatelkou společnosti, zemřela 10. 4. 2022, z rejstříku byla vymazána dne 7. 11. 2023, takže není pravdou závěr soudu, že společnost neměla statutární orgán déle než 2 roky. Brojila proti tomu, že soud přes znalost nálezu Ústavního soudu nijak nezletilou společnici či jejího zákonného zástupce nekontaktoval, čímž procesně pochybil. Dále uvedla, že společnost řádně funguje, prostřednictvím účetní podává řádně daňová přiznání, vlastní nemovitosti - byt s garáží v Peci pod Sněžkou.4. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil.5. Vrchní soud v Praze coby soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Podle § 2 písm. e) z. ř. s. „tento zákon upravuje řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu“. Dle § 85 písm. a) z. ř. s. „řízeními o některých otázkách týkajících se právnických osob jsou řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti“. Předmětné řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora je tedy tzv. nesporným řízením ve statusových věcech právnických osob upraveným primárně zákonem o zvláštních řízeních soudních.7. Dle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Okruh účastníků v nesporných řízeních řídících se zákonem o zvláštních řízeních soudních je určen jednak první definicí (§ 6 odst. 1 z. ř. s.), dopadající jak na „beznávrhové“ řízení, což je i posuzovaný případ, tak též i na řízení, jež lze zahájit výlučně k návrhu (dále pak druhou definicí viz § 6 odst. 2 z. ř. s.).8. V dané věci je stěžejní posouzení otázky, zda , adresa, je účastníkem řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným a potažmo posouzení, zda soud prvního stupně jednal se všemi osobami, jež mají být účastníky tohoto řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora.9. Účastníky řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací a jmenování likvidátora, jsou ve smyslu první definice účastenství dle § 6 odst. 1 z. ř. s. vždy zrušovaná společnost s ručením omezeným a dále osoba, která je soudem jmenována likvidátorem (ta teprve od okamžiku jejího jmenování), a dále také všichni společníci zrušované společnosti s ručením omezeným, neboť se nepochybně jedná i o jejich právech nebo povinnostech, které z takového rozhodnutí pro ně budou plynout - jak rozvedeno níže. Stejně k otázce účastenství společníků zrušované společnosti uzavřel Ústavní soud v nálezu ze dne 12. září 1996, sp. zn. IV. ÚS 230/95, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6, str. 39, a dále v nálezu ze dne 29. června 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04, které jsou na danou věc aplikovatelné i dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Odvolacímu soudu není známo ke dni jeho rozhodnutí, že by Ústavní soud či Nejvyšší soud v této otázce ve své rozhodovací praxi v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (platnou a účinnou od 1. 1. 2014) dospěly k opačnému právnímu závěru, resp. že by se odchýlily od svého předchozího závěru. Ostatně ani soud prvního stupně neuvedl v rámci svého odůvodnění žádné rozhodnutí Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu (vztahující se k rekodifikované právní úpravě), které by jeho závěr o neúčastenství společníků v řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací mělo dovozovat. Především odvolacímu soudu není vůbec zřejmé, na základě jakých myšlenkových pochodů a úvah dospěl soud prvního stupně k závěru, že samo zrušení společnosti nemůže zasahovat do majetkové sféry společníků a ohrozit tak jejich práva. Je tomu totiž právě naopak. Je-li společnost s ručením omezeným zrušena s likvidací rozhodnutím soudu z tzv. sankčních důvodů, jedná se o „první“ a přitom nezvratný krok vedoucí k úplnému zániku společnosti a tím pádem v podstatě i k definitivnímu zániku společnických práv a povinností, neboť se zánikem společnosti je neoddělitelně spojen i zánik účasti společníků, resp. přesněji řečeno práv a povinností, jež jsou spojena s postavením společníka, neboť společníci nemohou existovat bez existence příslušné společnosti. Z majetkového hlediska zánikem s.r.o. zanikají společníkům jejich podíly coby věci nehmotné movité (§ 498 odst. 2 o. z.), pročež je tím zásadně dotčena jejich majetková sféra. Vstupem společnosti do likvidace a po provedení všech nezbytných kroků spojených s likvidací dochází ohledně podílu společníka k jeho „transformaci“ na podíl na likvidačním zůstatku, resp. na právo na vyplacení příslušného podílu na likvidačním zůstatku (existuje-li takový). Shrnuto, závěr soudu prvního stupně o tom, že zrušení společnosti nemůže zasahovat do majetkové sféry společníků (bez ohledu na jejich pasivitu či aktivitu), je evidentně nesprávný.10. V soudem prvního stupně odkazovaném usnesení Vrchního soudu v Praze (dále též jen „VSPH“) ze dne 1. března 2017 sp. zn. 7 Cmo 247/2016 (dále též jen „usnesení VSPH“) řešil VSPH v rámci probíhajícího řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady s.r.o. otázku (ohledně odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně o nepřipuštění vedlejšího účastenství v tomto řízení), kdo je účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady s.r.o. Dle závěru přijatého v usnesení VSPH je kromě navrhovatele, jímž může být v souladu s ustanovením § 191 odst. 1 z. o. k. i společník s.r.o., účastníkem předmětného řízení pouze společnost, jejíž valná hromada přijala napadené usnesení. Tento závěr ostatně vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2023 sp. zn. 27 Cdo 676/2023 a v něm další citovanou judikaturu. Argumentace soudu prvního stupně o tom, že společník s.r.o. není automaticky účastníkem řízení o zrušení společnosti - a to právě s odkazem na názor Vrchního soudu v Praze prezentovaný ve zmiňovaném usnesení, je zcela nepřípadná a lichá. Ve prospěch závěru přijatého soudem prvního stupně tento názor VSPH použít nelze.