9 Cmo 151/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že ve spolkovém rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu L, vložce číslo 1765, se vymazává předseda spolku: David Šimáček, nar. 4. ledna 1973 a zapisuje den zániku funkce: 27. února 2024, dále zapisuje statutární orgán - předseda spolku: , právnická osoba, , nar. , Anonymizováno, , den vzniku funkce: 27. února 2024, dále se vymazává člen kontrolní komise: , Anonymizováno, , zapisuje se den zániku členství: 27. února 2024 a dále se zapisuje kontrolní komise ve složení: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , u všech den vzniku členství: 27. února 2024 (výrok I.). Navrhovateli vrátil přeplatek soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (výrok II.) a ve výroku III. navrhovateli uložil sdělit číslo účtu k zaslání uvedeného přeplatku.2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že , Jméno navrhovatele A, (dále též jen „spolek“) coby navrhovatel se svým návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 26. 3. 2024 domáhal zápisu změn do spolkového rejstříku - konkrétně výmazu statutárního orgánu - předsedy spolku: , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, a zápisu dne zániku funkce: 27. února 2024, a dále zápisu nového statutární orgánu - předsedy spolku: , právnická osoba, , nar. , Anonymizováno, , den vzniku funkce: 27. února 2024 a výmazu člena kontrolní komise: , Anonymizováno, , den zániku funkce: 27. února 2024, zápisu kontrolní komise ve složení: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a u všech den vzniku funkce: 27. února 2024 a u všech k zápisu navržených osob bylo navrženo k zápisu jako den vzniku členství datum vzniku členství příslušných osob ve spolku.3. K posledně uvedenému v odůvodnění rejstříkový soud vysvětlil, že údaje o vzniku členství a vzniku funkce se vztahují k členství ve statutárním a kontrolním orgánu, nikoliv k členství v samotném spolku s tím, že na základě zápisu z jednání mimořádné valné hromady ze dne 27. února 2024 zapsal u zapisovaných osob den vzniku členství ke dni 27. února 2024, tj. na nové funkční období.4. Proti usnesení soudu prvního stupně (dle obsahu odvolání jen ohledně výroku I.) bylo spolkem (odvolatel) podáno odvolání, jež podal za spolek , Anonymizováno, (tj. odvolaný předseda) prostřednictvím , Jméno navrhovatele B, , advokáta, sídlem , adresa, .5. V odvolání odvolatel vznesl stěžejní odvolací námitku, a to že rozhodnutí soudu se zakládá na rozhodnutí valné hromady (tj. rozhodnutí mimořádné valné hromady spolku ze dne 27. února 2024), které nemohlo být platné a navržené změny tak nemohly být provedeny.6. Nemožnost zápisu změn v rejstříku odvolatel dovozuje ze skutečnosti, že konání valné hromady nebylo řádně oznámeno členům, tudíž ani valná hromada podle jeho názoru nemohla být usnášeníschopná, tudíž pan , Anonymizováno, je podle jeho přesvědčení předsedou spolku a , Anonymizováno, členem kontrolní komise.7. Dále odvolatel poukázal na řízení vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 67 Cm 164/2023, v rámci něhož je požadováno určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 26. 9. 2023 s tím, že řízení nebylo doposud pravomocně skončeno a tudíž podle odvolatele platí stav, že , Anonymizováno, je nadále předsedou spolku. Podle obsahu odvolání se odvolatel domáhá, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku I. tak, že návrh na zápis změn zamítne.8. K odvolání se vyjádřil spolek podáním ze dne 22. 4. 2024. Vyjádření podal za spolek , právnická osoba, , nar. , Anonymizováno, (tj. nově jmenovaný předseda) prostřednictvím spolkem zmocněného advokáta , Jméno advokáta, a navrhl, aby vzhledem k neoprávněně podanému odvolání bylo toto odvolání odmítnuto.9. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Předně k otázce, zda je , Anonymizováno, (resp. jím zmocněný advokát , tituly před jménem, ) oprávněn před odvolacím soudem jednat za spolek a tedy i podávat za spolek odvolání, odvolací soud uvádí, že otázka jmenování nového statutárního orgánu, a tedy vyřešení toho, kdo je oprávněn zastupovat spolek, je právě předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení odvolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že jmenovaný není oprávněn odvolatele zastupovat v odvolacím řízení (a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z. v. r.).11. K obdobnému závěru jako odvolací soud v obdobné věci ohledně spornosti týkající se oprávnění zastupovat účastníka řízení dospěl také dovolací soud - viz jeho usnesení ze dne 29. 1. 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315/2018 bod 27 odůvodnění, podle něhož „… k námitce navrhovatelky týkající se nedostatku oprávnění J. O. zastupovat dovolatele v dovolacím řízení Nejvyšší soud podotýká, že otázka, zda byl J. O. jmenován do funkce statutárního ředitele [a je tak oprávněn zastupovat dovolatele podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení dovolacího. Nelze proto podle Nejvyššího soudu prejudiciálně uzavřít, že J. O. není oprávněn dovolatele zastupovat v dovolacím řízení, a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř.“12. Shora uvedené závěry Nejvyššího soudu se podle právního názoru odvolacího soudu uplatnily i v projednávané věci, kdy také nelze v době rozhodování odvolacího soudu uzavřít (z níže vyložených důvodů), zda , právnická osoba, , nar. , Anonymizováno, , byl oprávněn se za spolek vzdávat práva odvolání či nikoliv (viz RD 68).13. Odvolací soud vychází ze § 90 odst. 1 z. v. r. z něhož je zřejmé, že nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.14. Odvolací soud vzal rovněž v úvahu § 245 NOZ, z něhož vyplývá, že na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.15. Z hlediska posuzované věci odvolací soud vyšel z následujícího:1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení členské schůze/valné hromady spolku, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového rozhodnutí orgánu spolku, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti) jako na rozhodnutí platné.3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí spolku hledí, jako by nebylo přijato - tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.16. Výše uvedené závěry odvolacího soudu nevybočují z konstantní judikaturní praxe Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje, kde např. v usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 Nejvyšší soud dovodil, že rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí. Stejně tak v následném usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud vyšel z tohoto závěru, když konstatoval, že na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin. Jinak podle Nejvyššího soudu řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení val