9 Cmo 152/2023-152 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 25. 4. 2022 se navrhovatel vůči , adresa, (dále jen „společenství“), domáhá, aby soud zrušil usnesení přijaté pod bodem 5 programu shromáždění ze dne 30. 12. 2021 a sám znovu rozhodl tak, že se schvaluje návrh na pronájem společných prostor.2. Navrhovatel uvedl, že je členem společenství, ve kterém vlastní bytové jednotky č. 10, 11, 118 a 134. Podle navrhovatele bylo o bodu 5, tj. o návrhu na schválení pronájmu společných prostor, hlasováno tak, že souhlas projevili vlastníci disponující více než 70 % hlasů, načež skrutátor oznámil, že návrh byl schválen. Po vyhlášení výsledku hlasování společný zástupce vlastníků jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, prohlásil, že dodatečně stahuje svých 110 209 hlasů (22,93 %), což vedlo k tomu, že hlasy za jednotku č. , Anonymizováno, nebyly do hlasování započteny a návrh nebyl schválen. Podle žalobce je jednotka č. , Anonymizováno, (garáž) ve spoluvlastnictví více osob, které si podle jednacího řádu shromáždění volí společného zástupce. Přítomní spoluvlastníci jednotky č. , Anonymizováno, u každého hlasování nejprve rozhodnou, jak bude jejich zástupce za jednotku hlasovat. Podle navrhovatele hlasovalo pro návrh na pronájem společných prostor 67,86 % přítomných spoluvlastníků, jejich společný zástupce měl proto hlasovat pro návrh. Navrhovatel má za to, že sporné usnesení je zásadním rozhodnutím s dlouhodobějším dopadem do poměrů společenství.3. Společenství ve svém vyjádření namítlo především opožděnost návrhu. Navrhovatel se totiž shromáždění osobně účastnil, pročež mu lhůta k podání návrhu uplynula již 30. 3. 2022. Napadeným usnesením shromáždění potom nebylo zasaženo do právního postavení vlastníků jednotek ani do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Navrhovatel se ucházel o rozšíření svých užívacích práv na úkor společných prostor domu. Neoprávněně si totiž zabral a stavebně přepažil část společných prostor. Nepřijetím navrhovaného usnesení se tedy na jeho dosavadním právním postavení nic nezměnilo. Rozhodování o nájmu společných prostor vůbec není v pravomoci shromáždění. Ostatně vzniklá situace měla být řešena zcela jinak, totiž změnou prohlášení vlastníka o vymezení jednotek: Uvedený prostor se měl stát buď součástí navrhovatelova bytu, nebo měl být vymezen jako společný prostor určený k užívání pouze navrhovatelem.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením rozhodl, že rozhodnutí shromáždění společenství ze dne 30. 12. 2021 pod bodem 5 programu, kterým nebyl přijat návrh na schválení pronájmu společných prostor společenství, není rozhodnutím shromáždění (výrok I) a navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II). Po skutkové stránce zjistil, že navrhovatel je vlastníkem 4 jednotek v domě spravovaném společenstvím. Podle zápisu ze shromáždění dne 30. 12. 2021 nechal předsedající hlasovat o návrhu, zda je společenství ochotné uzavřít smlouvu o pronájmu společných prostor s tím, že v případě souhlasu se budou řešit konkrétní podmínky a cena. Pro se vyslovilo 47,16 % hlasů, proti 15,91 %, zdrželo se 36,93 %. Usnesení tedy nebylo přijato. Uvnitř jednotky č. , Anonymizováno, bylo přítomno 60,87 % hlasů, pro bylo 67,86 %, proti 21,43 % zdrželo se 10,71 %. K tomu je uvedeno „neplatný hlas (nerozhodnuto)“. Dne 12. 5. 2022 obdržel navrhovatel emailem vyjádření skrutátora, podle kterého zástupce jednotky č. , Anonymizováno, po vyhlášení výsledků hlasování zjistil, že hlasoval jinak, než zamýšlel, místo pro se chtěl hlasování zdržet. S tím přistoupil ke skrutátorovi a požadoval opravu jím odevzdaných hlasů. Skrutátor tedy hlasy opravil a provedl přepočet. Stejným mailem obdržel navrhovatel také opravený zápis ze shromáždění, podle kterého po vyhlášení výsledků vznesl námitku k průběhu hlasování pan , Anonymizováno, , a to konkrétně k hlasování zástupce jednotky , Anonymizováno, pana , Anonymizováno, . Pan , Anonymizováno, následně změnil (revokoval) svoje hlasování na status „zdržel se“. Poté skrutátor přepočetl hlasy a vyhlásil nový výsledek hlasování. Obdobně popisuje průběh hlasování o bodu 5 také syn navrhovatele v čestném prohlášení, podle něhož po hlasování odešel navrhovatel na toaletu. Po návratu nemohl zprávě o změně výsledku hlasování uvěřit a uvedl, že si počká na oficiální zápis.5. Po právní stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatel byl o změně výsledku hlasování uvědomen svým synem ještě na samotném shromáždění. Lhůta pro podání návrhu podle § 1209 odst. 1 o. z. mu proto začala běžet již uvedeného dne a návrh byl tedy podán opožděně. Soud prvního stupně však odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1951/2018, podle kterého je-li odvolání člena družstva proti usnesení představenstva o vyloučení vypořádáno tak, že návrh na zamítnutí jeho odvolání není schválen, nepřísluší členské schůzi, aby o tomtéž odvolání rozhodovala opětovně. Učiní-li tak, rozhodne o záležitosti, která do její působnosti nespadá. Dále konstatoval, že usnesení shromáždění je právním jednáním, které je výslednicí více právních jednání – návrhu usnesení a hlasování vlastníků. Hlasoval-li , Anonymizováno, za jednotku č. , Anonymizováno, nejprve pro a usnesení shromáždění o přijetí návrhu bylo vyhlášeno, nabylo tím platnosti a účinnosti a zavazovalo společenství. Shromáždění nebylo oprávněno znovu hlasovat o stejném návrhu; hlasovalo tak o záležitosti, o které nemělo působnost rozhodnout. Proto se na jeho usnesení hledí, jako by nebylo přijato.6. Proti tomuto usnesení podalo odvolání společenství. Upozorňuje, že soud prvního stupně vyšel z chybného skutkového závěru, podle kterého bylo na shromáždění hlasováno dvakrát o téže věci. Tak tomu ovšem nebylo, pouze u sporného hlasování pod bodem 5 programu byly přepočteny hlasy. Na schůzi se hlasovalo tak, že každý hlasující měl k dispozici čipovou kartu, s níž přistupoval k hlasovacímu zařízení, na kterém vyjadřoval svou vůli. , Anonymizováno, na schůzi hlasoval nejen jako společný zástupce spoluvlastníků jednotky , Anonymizováno, (garáže), ale také jako zástupce dalších vlastníků jednotek. Situace byla tedy velmi nepřehledná, pročež při sporném hlasování byla při hlasování uvnitř jednotky , Anonymizováno, omylem zachycena vůle pana , Anonymizováno, pro přijetí sporného usnesení, ačkoli se chtěl hlasování zdržet. Následně bylo chybně zachyceno hlasování za jednotku č. , Anonymizováno, . Omyl byl zjištěn až při vyhlášení výsledků hlasování, načež pan , Anonymizováno, na omyl upozornil skrutátora a předsedajícího schůze, kteří přepočetli hlasy podle vůle pana , Anonymizováno, . Společenství navrhlo k uvedené otázce vyslechnout předsedajícího, zapisovatele a skrutátora. Pokud u sporného usnesení nešlo o dvojí hlasování, nedopadá na věc judikát Nejvyššího soudu citovaný soudem prvního stupně. Podle společenství nemůže být důvodem nicotnosti usnesení shromáždění situace, kdy proběhne hlasování, avšak jeho výsledky nejsou důsledně zjištěny. Sporné usnesení tedy nemůže být shledáno nicotným. Ostatně žádný z účastníků nespatřoval v procesu schvalování usnesení vady zakládající jeho nicotnost. Sporné usnesení proto může být přezkoumáno jen podle § 1209 odst. 1 o. z. Takovému přezkumu však brání jeho opožděnost. Společenství navrhlo, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že návrh zamítne.7. Navrhovatel se ve svém vyjádření ztotožnil s napadeným usnesením soudu prvního stupně. Upozornil, že u jednání soudu prvního stupně učinili účastníci nesporným, že proběhlo hlasování o bodu 5, mělo určitý výsledek, načež se ozval pan , Anonymizováno, jako zástupce jednotky č. , Anonymizováno, a hlasoval jinak. To ostatně vyplývá i z provedených důkazů. Navrhovatel má za to, že jestliže většina hlasů přítomných spoluvlastníků jednotky č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, hlasovala pro souhlas s návrhem na pronájem společných prostor, byl pan , Anonymizováno, jako jejich společný zástupce povinen hlasovat pro tento návrh. Pokud se zdržel hlasování, jedná se o zneužití hlasovacího práva k újmě všech spoluvlastníků. Navrhovatel navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Odvolací soud zopakoval dokazování oběma zápisy ze shromáždění dne 30. 12. 2021, včetně záznamu o výsledku hlasování, vyjádřením skrutátora, místopřísežným prohlášením navrhovatelova syna a jednacím řádem shromáždění. Z jednacího řádu se podává, že při hlasování za použití hlasovacích karet přistoupí členové po projednání daného bodu na pokyn předsedajícího k hlasovacímu zařízení a přiložením karty vysloví svůj souhlas nebo nesouhlas s projednávaným bodem. Hlasování se vyhodnocuje elektronicky. Nedostavení se k hlasování znamená, že se hlasující hlasování zdržel. Pokud někdo z přítomných nesouhlasí se způsobem vyhodnocení hlasování, je třeba, aby svůj nesouhlas sdělil bezodkla