9 Cmo 192/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 14. 7. 2023 došel Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu (dále též jen „rejstříkový soud“ či „soud“) návrh na zápis změn do obchodního rejstříku z datové schránky , Jméno advokáta, , advokáta. Jako navrhovatel bylo uvedeno , Jméno navrhovatele, , za něž návrh podal , Jméno advokáta, , advokát. K návrhu byla mj. doložena plná moc ze dne 28. 6. 2021, jíž udělilo , Jméno navrhovatele, , Jméno advokáta, , advokátovi, k zastupování ve všech záležitostech týkajících se zápisu do veřejných rejstříků, zejména obchodního rejstříku.2. Rejstříkový soud usnesením ze dne 31. července 2023 č. j. Dr 4724/RD94/MSPH, Fj 270839/2023/MSPH vyzval navrhovatele k doložení pověření pro místopředsedu představenstva , adresa, a pro člena představenstva , Anonymizováno, , které je opravňuje k zastupování navrhovatele - , právnická osoba, (dále též jen „družstvo“) „k jednání před veřejným rejstříkem“ nebo plnou moc pro „jednání před veřejným rejstříkem“ od předsedy představenstva, úředně ověřený podpis předsedy, anebo stejnopis podaného návrhu s úředně ověřeným podpisem osoby oprávněné jednat za navrhovatele před soudem (tj. předseda představenstva , tituly před jménem, )…3. Proti usnesení soudu prvního stupně (tj. výzvě) podal navrhovatel námitky, o nichž bylo rozhodnuto soudem tak, že byly potvrzeny usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2023 č. j. Dr 4724/RD97/MSPH, Fj 270839/2023/MSPH.4. Následně Městský soud v Praze coby soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Řízení o zápis změny ze dne 14. července 2023 pod Fj 270839/2023/MSPH se zastavuje.“ (výrok I.) a dále rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku (výrok II.).5. V odůvodnění soud prvního stupně rekapituloval dosavadní průběh řízení, citoval ustanovení § 21 odst. 1 o. s. ř., z čehož dovodil, že návrh na zápis změny do veřejného rejstříku má podávat předseda představenstva, popř. pověřený člen. Uzavřel, že vzhledem k nedoložení požadované plné moci soud řízení zastavil s odkazem na ustanovení § 103 a 104 odst. 1 o. s. ř.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání uvedl, že v rozhodování soud prvního stupně nesprávně právně posoudil právní úpravu zastoupení a nesprávně aplikoval ustanovení § 21 o. s. ř., neboť zaměňuje to, kdo je oprávněn podle § 21 odst. 2 o. s. ř., procesněprávně jednat za právnickou osobu v řízení před soudem s tím, kdo je oprávněn udělit plnou moc k zastupování v řízení podle § 24 o. s. ř., což je hmotněprávním jednáním. Dle názoru odvolatele je již judikatorně vyřešenou otázkou, že právní úprava jednání za právnickou osobu v řízení, jež podléhá pravidlům o. s. ř., se vztahuje toliko na (dříve) přímé jednání právnické osoby. Účelem stanovení jedné konkrétní osoby je, aby za účastníka řízení nemuselo jednat více osob, a aby bylo postaveno na jisto, zda byl procesní úkon učiněn či nikoli. V počátku stojí rozlišení mezi tím, kdo je oprávněn projevovat vůli přímo za právnickou osobu v řízení a kdo může být jejím smluvním zástupcem na základě plné moci a odkázal na toto rozlišení ve sbírkovém rozhodnutí R 12/1976 - NS so. zn. Cpj 50/75 s tím, že závěry vyšší soudní úřednice i soudkyně jsou ve zcela zjevném rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu reprezentovanou výše uvedeným rozhodnutím a rozhodnutím ze dne 20. 10. 2016 sp. zn. 33 Cdo 3115/2016. V uvedené věci projednávané Nejvyšším soudem byla jako platná pro občanské soudní řízení shledána plná moc pro zastupování v řízení udělená dokonce i jiným smluvním zmocněncem právnické osoby (nikoli členem jejího statutárního orgánu). Je tedy dle odvolatele zřejmé, že na udělování plné moci se nemůže uplatnit ust. § 21 o. s. ř., neboť plná moc, a to i určená k zastupování v soudním řízení, je hmotněprávním jednáním právnické osoby ve formě jednostranného projevu její vůle, který za ni může učinit jakákoli osoba, která je k tomu podle hmotného práva oprávněna (člen statuárního orgánu v souladu se zapsaný způsobem zastupování). Udělení procesní plné moci k zastupování tedy není procesním úkonem společnosti v řízení podle ust. § 21 o. s. ř., ale hmotněprávním jednáním společnosti, které je činěno v souladu s hmotněprávními předpisy. S ohledem na právní názor vyslovený v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu tak občanský soudní řád jako veřejnoprávní předpis nijak nezasahuje do hmotněprávní způsobilosti statutárního orgánu společnosti a jeho členů k činění právního jednání za společnost. V nyní projednávané věci byla předložena plná moc udělená místopředsedou představenstva a dalším členem představenstva, a to advokátovi pro veškerá řízení před rejstříkovým soudem. Členové statuárního orgánu tuto plnou udělili způsobem zapsaným v obchodním rejstříku a tato plná moc má všechny nezbytné náležitosti.7. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření, ... Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. To vše ve smyslu § 120 z. v. r. platí i pro rejstříkové řízení.10. Podle ustanovení § 21 odst. 1 o. s. ř. za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoříli statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen,…… d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. Dle § 21 odst. 5 o. s. ř. každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba. Podle § 24 odst. 1 o. s. ř. se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí; v téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce. Podle § 28 odst. 1 o. s. ř. zástupci, jejž si účastník zvolí, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony. Podle § 25 odst. 1 o. s. ř. si zástupcem účastník může vždy zvolit advokáta, tomu lze udělit plnou moc pro celé řízení („procesní plná moc“).11. Obecně platí, že rozhodnutí o tom, prostřednictvím které z osob uvedených v § 21 odst. 1 o. s. ř. bude právnická osoba v soudním řízení jednat, je věcí samotné právnické osoby. Stejně tak je věcí právnické osoby, zda udělí jiné osobě plnou moc, aby za ní před soudem jednala. Právní úprava procesních jednání právnických osob v řízení před soudem se na rejstříkové řízení aplikuje na základě § 120 z. v. r. Právní úprava procesního jednání právnických osob dle § 21 o. s. ř. je úpravou speciální ve vztahu k tzv. hmotněprávnímu jednání právnických osob, jež je pro jednotlivé typy právnických osob normováno v příslušných hmotněprávních předpisech, a jež se potud navenek projevuje ve veřejném rejstříku zapsaným způsobem jednání statutárního orgánu resp. jeho členů navenek. Statutárním orgánem družstva je podle § 705 z. o. k. představenstvo, jak je tomu i v daném případě. Navenek družstvo jedná způsobem zapsaným v obchodním rejstříku viz § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r. Takto zapsaný způsob jednání je tzv. jednáním „hmotněprávním“. Družstvo takto jedná navenek v rámci svých právních jednání. Jak již bylo výše řečeno, jde-li o tzv. procesní jednání, tedy jednání účastníka řízení - právnické osoby, před civilním soudem, včetně soudu rejstříkového, použije se pro určení osob takto jednajících případně způsobu jejich jednání ust. § 21 o. s. ř. coby procesní předpis, coby předpis speciální ve vztahu ke hmotněprávní úpravě (viz výše). Za družstvo mající představenstvo coby statutární orgán tedy procesní jednání podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. činí buďto předseda představenstva, nebo představenstvem pověřený člen. Pověřením se rozumí rozhodnutí představenstva coby kolektivního statutárního orgánu o tom, kdo ze členů představenstva bude za družstvo vůči soudu procesně jednat.12. Jak plyne z výše citovaných ustanovení o zastoupení, tak z ust. § 21 odst. 5 o. s. ř., každá osoba jednající za právnickou osobu před soudem, tedy osoba činící procesní úkony - jednání, musí soudu doložit resp. prokázat své oprávnění takto jednat. V případě tzv. přímého procesního jednání právnické osoby zapsané ve veřejném rejstříku vyplývá to, kdo je statutárním orgánem právnické osoby, případně jiným typem jejího zástupce zapsaným ve veřejném rejstříku /viz prokurista či vedoucí odštěpného závodu/ právě z uvedeného veřejného rejstříku, pročež to již není třeba dokládat. Soud tedy primárně vyjde z toho, kdo je zapsán jako člen statutárního orgánu ve veřejném rejstříku. Nicméně pověření člena kolektivního statutárního orgánu samozřejmě dokládat nutné