9 Cmo 202/2023-31 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že odmítl návrh na zápis spolku , adresa, . do spolkového rejstříku z důvodu, že návrh doručený soudu byl podán , Jméno navrhovatele A, v listinné podobě postrádající další náležitosti, když podpis na návrhu nebyl úředně ověřen a v přiloženém zápise není uvedena osoba pověřená k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku, což podle soudu prvního stupně neodpovídá § 22 odst. 2, § 86 písm. a) a c) z. v. r. a § 226 odst. 2 o. z.2. Při svém rozhodování soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že návrhem doručeným soudu prvního stupně coby rejstříkovému soudu dne 19. července 2023 pod F 979/2023/KSHK se , Jméno navrhovatele A, (navrhovatel) domáhal zápisu spolku s názvem , adresa, . do spolkového rejstříku. Návrh podle soudu prvního stupně měl listinnou podobu, podpis na návrhu nebyl úředně ověřen a v přiloženém zápise není uvedena osoba pověřená k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali odvolání shodného obsahu navrhovatel a pobočný spolek , právnická osoba, , zastoupený svým předsedou , Anonymizováno, (dále též odvolatelé).4. Odvolatelé uvedli, že na mimořádné členské schůzi dne 8. července 2023, která byla svolána za účelem projednání změny názvu a založení nového spolku bylo učiněno čestné prohlášení nově zvoleného předsedy a statutárního zástupce p. , Anonymizováno, ve vztahu ke spolku , adresa, . Toto čestné prohlášení bylo podle odvolatelů nesdílnou součástí návrhu na zápis změny údajů do spolkového rejstříku. Čestné prohlášení bylo podle odvolatelů hned v pondělí 10. 7. 2023 doručeno k ověření podpisu starostce OÚ v , adresa, , která pana , Anonymizováno, zná osobně. Ověření provedla pracovnice, která v této oblasti vede evidenci úřadu. Přítomný předseda , Jméno navrhovatele B, pan , Anonymizováno, a pan , Anonymizováno, podle odvolatelů starostku seznámili s usnesením soudu prvního stupně k případu návrhu likvidace spolku , právnická osoba, se sídlem , adresa, . Uvedený postup podle odvolatelů má reagovat na „zavlečení“ , Jméno navrhovatele B, do područí spolku , právnická osoba, , kde je , právnická osoba, evidován jako pobočný spolek, jenž by po zrušení hlavního spolku byl rovněž zrušen. Odvolatelé přiložili stvrzenku o zaplacení úředního ověření podpisu. Z obsahu odvolání je zřejmé, že se odvolatelé domáhají změny napadeného usnesení a vyhovění návrhu na zápis , adresa, do spolkového rejstříku.5. Odvolací soud se předně zabýval otázkou, zda odvolání pobočného spolku: , právnická osoba, , bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv a dospěl k závěru, že toto označené odvolání bylo ve smyslu níže uvedených ustanovení zákona podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.6. Odvolací soud vyšel z § 201 o. s. ř. aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r., z něhož je zřejmé, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.7. Podle právního názoru odvolacího soudu je odvolání řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena i jeho subjektivní přípustnost, tedy kdo je k jeho podání oprávněn. Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že k podání odvolání je oprávněn výlučně účastník řízení. Odvolací soud se proto zabýval tím, zda odvolatel , právnická osoba, byl účastníkem předmětného rejstříkového řízení.8. Podle § 84 z. v. r. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.9. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že v daném případě podal návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku , Jméno navrhovatele A, .10. Odvolací soud konstatuje, že spolek, aby byl řádně založen, vzniká až zápisem do spolkového rejstříku a teprve tímto okamžikem se stává zapsanou osobou. Proto je podle odvolacího soudu , Jméno navrhovatele A, z titulu navrhovatele jediným účastníkem nyní vedeného rejstříkového řízení o zápis , adresa, do spolkového rejstříku.11. Podal-li tedy odvolání společně s navrhovatelem i výše uvedený obočný spolek , právnická osoba, , nebyl subjektivně legitimován k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení.12. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvolání pobočného spolku , právnická osoba, odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř., aniž by byl oprávněn se věcně zabývat důvodností jeho odvolacích námitek.13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání navrhovatele přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání nelze vyhovět.14. Předně odvolací soud uvádí, že v době rozhodování odvolacího soudu, se dle obsahu předloženého rejstříkového spisu nachází na č.l. 24 formulářový návrh na zápis předmětného spolku do spolkového rejstříku, a to s úředně ověřeným podpisem navrhovatele.15. Ve vztahu k čestnému prohlášení k odvolací argumentaci ohledně úředně ověřeného podpisu , Jméno navrhovatele A, na čestném prohlášení tvořícím přílohu návrhu odvolací soud zdůrazňuje, že soud prvního stupně své rozhodnutí o odmítnutí návrhu nezaložil na tom, že by na předloženém čestném prohlášení nebyl úředně ověřen podpis , Jméno navrhovatele A, .16. Z hlediska posuzované věci a jejího správného posouzení, odvolací soud považuje za nezbytné objasnit zákonná ustanovení, která se týkají založení a následného vzniku spolku.17. Občanský zákoník rozlišuje 2 základní způsoby založení spolku, a to1) dohodou alespoň 3 zakladatelů o obsahu stanov /dle § 218 o. z. dle něhož zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň: a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu, přičemž ustanovení § 218 o. z. ve spojení s § 123 o. z. představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí stanov/ nebo2) usnesením ustavující schůze spolku /dle § 222-225 o. z./. Podle § 222 odst. 1 o. z. lze spolek založit i na ustavující schůzi zakládaného spolku. To za podmínky, že je ustavující schůze konána perfektně po stránce procedurální, a zároveň jsou na ní schváleny stanovy spolku a zvoleni členové těch orgán spolku, jež je nutné na schůzi dle přijatých stanov a zákona do funkcí zvolit viz ust. § 224 odst. 2 o. z.18. Ve vztahu k návrhu na zápis spolku do veřejného rejstříku odvolací soud vychází z § 226 odst. 2 o. z., podle něhož návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.19. Ohledně tzv. prvozápisu spolku se sídlem na území České republiky lze považovat ustanovení § 226 odst. 2 o. z. za speciální ustanovení upravující aktivní věcnou legitimaci příslušných osob k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku. Tuto aktivní věcnou legitimaci mají buďto všichni zakladatelé spolku nebo osoba určená ustavující schůzí.20. Logika zákonné úpravy založení spolku je podle odvolacího soudu zřejmá ze způsobů založení spolku. Prvním způsobem je, že spolek je založen okamžikem, kdy se zakladatelé shodnou na obsahu stanov, tedy ve smyslu § 218 a § 123 odst. 2 a § 125 o. z. podepíší všichni zakladatelé stanovy. Druhým způsobem založení spolku je konání ustavující schůze coby „předběžného“ orgánu, přičemž výsledkem této schůze je volba orgánů, které dle zákona a stanov má volit členská schůze a přijetí stanov. Spolek je ve smyslu § 222 odst. 1 o. z. založen usnesením ustavující schůze. Tím, že ust. § 226 odst. 2 o. z. označuje za osobu oprávněnou podat návrh na zápis založeného spolku do spolkového rejstříku osobu určenou ustavující schůzí, zákon zároveň určuje působnost ustavující schůze též i ohledně jejího rozhodnutí o tom, že ustavující schůze určuje osobu aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku.21. Lze tak zobecnit, že při založení spolku způsobem ad 1) - tedy shodou zakladatelů na obsahu stanov a jejich podpisem všemi zakladateli, jsou aktivně věcně legitimováni k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku všichni zakladatelé spolku. Při založení spolku způsobem ad 2), tedy na ustavující schůzi spolku je k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku aktivně věcně legitimována osoba určená ustavující chůzí.22. Jak je zřejmé z § 19 z. v. r. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.23. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud posuzuje, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.24. V projednávaném případě navrhovatel k návrhu doložil listinu, jež je označena jako „, adresa, .“ K tomu je z obsahu spisu zřejmé, že uvedená mimořádná členská schůze by