9 Cmo 207/2024-75 — Vrchní soud v Praze

1. Ing. Valentin Papazian, nar. 23. ledna 1969 (dále jen „oznamovatel“) podal u Krajského soudu v Hradci Králové oznámení o založení Odborové organizace Spravedlnost a právo (dále jen „odborová organizace“) a požádal o její zapsání do veřejného rejstříku.2. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně (dále též „soud prvního stupně“) odmítl oznámení o založení odborové organizace.3. V odůvodnění výše uvedeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že odborová organizace má patrně působit u , právnická osoba, ., IČO , IČO, , což dovodil z textu oznámení oznamovatele, že se „do nově vzniklé odborové organizace hlásí i další zaměstnanci , právnická osoba, ., která je mj. generálním partnerem konference , právnická osoba, “. Domnívá se, že odborová organizace nesplňuje podmínku působení u zaměstnavatele a že nemůže umístit své sídlo do bydliště oznamovatele, neboť je to v rozporu se smyslem a účelem odborových organizací coby zástupců zaměstnanců.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal oznamovatel včasné odvolání. Uvádí, že soudu prvního stupně sdělil způsob jednání statutárního orgánu za odborovou organizaci, což se domnívá, že je jeden z důvodů pro odmítnutí jeho oznámení na zápis odborové organizace. K sídlu odborové organizace uvádí, že zákonná úprava neukládá povinnost mít adresu sídla odborové organizace stejnou jako sídlo zaměstnavatele, ale pouze dává odborové organizaci právo mít u zaměstnavatele adresu sídla. Taktéž uvádí, že odborová organizace v žádném svém dokumentu neuvádí taxativní výčet zaměstnavatelů, u kterých hodlá působit a ani žádné ustanovení tuzemského nebo mezinárodního práva ji tuto povinnost neukládá. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a nařídil soudu prvního stupně provést zápis o založení odborové organizace do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Dle § 121 zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „z. v. r.“), odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby; to platí obdobně, pokud dochází ke změně nebo zániku odborové organizace (odstavec 1). Rejstříkový soud provede zápis do 5 pracovních dnů (odstavec 2). Ustanovení části první hlavy II, částí druhé a třetí se na zápis vzniku odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů nepoužijí (odstavec 3). Návrh na zápis změny a na výmaz právnické osoby podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti (odstavec 4). Odborová organizace má právo na zápis svého sídla do veřejného rejstříku podle sídla zaměstnavatele, u kterého působí, nebo jeho části, u které působí (odstavec 5).7. Podle § 3025 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto zákona o právnických osobách a spolku se použijí na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat (odstavec 1). Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejich založení; to platí obdobně, pokud dochází ke změně nebo zániku odborové organizace (odstavec 2).8. Výše citovaná právní úprava plně odráží důraz na samostatnost odborových organizací s minimem zásahů státu do jejich života a fungování. Z § 121 odst. 1 z. v. r. se podává, že vznik odborové organizace je založen na evidenčním principu. Vznik těchto právnických osob se váže na uplynutí jednoho dne po doručení bezvadného oznámení o založení. Následně se zápis (již existující) odborové organizace provede do 5 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Zašle-li tak odborová organizace na rejstříkový soud bezvadné oznámení o jejím založení, je rejstříkový soud povinen příslušné údaje do spolkového rejstříku zapsat. Z uvedeného také plyne, že rejstříkový soud může oznámení o založení odborové organizace odmítnout jen tehdy, jestliže z oznámení a k němu přiložených listin nelze dovodit, že byla založena odborová organizace, případně se z nich nepodávají údaje, které o ní mají být do spolkového rejstříku zapsány.9. Soud prvního stupně v odůvodnění napadaného rozhodnutí uvedl, že odborová organizace nesplňuje podmínku působení u zaměstnavatele a že odborová organizace nemůže umístit své sídlo do bydliště oznamovatele. Odvolací soud se v tomto případě plně ztotožňuje s argumentací odvolatele (oznamovatele), že není povinností odborové organizace umístit své sídlo do sídla zaměstnavatele, u kterého působí, ale je to pouze jejím právem. I z odborné literatury vyplývá, že vložení soudem prvního stupně citovaného pátého odstavce do § 121 z. v. r. je výsledkem snahy odborů eliminovat, ojediněle se v dřívější praxi vyskytující, případy, kdy zaměstnavatelé nechtěli vydat souhlas se zápisem sídla u nich vznikajících odborů na adresu sídla zaměstnavatele. Srov. PICHRT, Jan. § 286 [Působnost odborové organizace a pluralita odborových organizací u zaměstnavatele]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 1257, marg. č. 17.). Ve stanovách odborové organizace nemusí být ani výslovně zakotveno její oprávnění působit jako odborová organizace u konkrétního zaměstnavatele (srov. např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2622/2017).10. Soud prvního stupně se však ve svém rozhodnutí opomenul zabývat zcela zásadní otázkou, zda zaslané oznámení bylo bezvadné. Konkrétně pak, zda odborová organizace vznikla, jde skutečně o odborovou organizací ve smyslu § 3025 odst. 1 o. z. a zda oznámení obsahuje údaje, které mají být ve spolkovém rejstříku o odborové organizaci zapsány.11. Odvolací soud tak dospěl závěru, že je napadené usnesení částečně nepřezkoumatelné. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení dle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.