9 Cmo 285/2023-166 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 17. 10. 2022 domáhala se žalobkyně, aby soud určil, že je vlastníkem 50 podílů ve společnosti ", právnická osoba, .", z nichž každému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 1 000 Kč, a že je vlastníkem 50 podílů ve společnosti , právnická osoba, ., z nichž každému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 1 000 Kč (dále jen „podíly“ a „společnosti“). Každý podíl představuje 1 % základního kapitálu společnosti. Žalobkyně podíly žalovanému darovala dne 2. 3. 2020 a následujícího dne byl žalovaný zapsán jako společník do obchodního rejstříku. Zároveň jej jmenovala prokuristou společností. Manželství účastníků bylo uzavřeno 19. 6. 2010 v režimu odděleného jmění manželů. Dne 19. 5. 2016 žalovaný nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody. Žalobkyně jej ve výkonu trestu pravidelně navštěvovala a hradila také výživné na jeho nezletilého nemanželského syna. Po návratu z výkonu trestu 7. 11. 2018 se žalovaný snažil získat majetkovou účast a reálný vliv na vedení společností, kdy po několika dnech klidného soužití následovalo vždy více dnů agrese a hádek. V říjnu 2019 žalovaný vyhrožoval sebevraždou. Dcera žalobkyně dojednala schůzku u psychoterapeutky, podle které žalovaný trpí v důsledku několikaletého trestního stíhání a věznění posttraumatickou stresovou poruchou a žalobkyně je obětí domácího násilí. Nenávistné chování žalovaného eskalovalo na přelomu roku 2020 a 2021. Žalovaný vyhrožoval žalobkyni fyzickým násilím a likvidací. V lednu 2021 žalobkyně vyměnila zámky v domě v , adresa, , kde s žalovaným žili. Ještě několikrát jej do domu vpustila, což mělo za následek křik, hádku a výhrůžky. Dne 20. 5. 2021 žalovaný vyhrožoval žalobkyni v garážích hotelu Marriott v Praze. Dne 26. 5. 2021 si žalovaný založil se svou milenkou , Anonymizováno, novou společnost , právnická osoba, . Od září 2021 udržovala žalobkyně s žalovaným jen minimální písemný či telefonický kontakt. Žalobkyně proto dne 28. 3. 2022 odvolala darování podílů pro nevděk. Důvodem bylo zjevné porušení dobrých mravů, neboť žalobkyně očekávala po návratu žalovaného z výkonu trestu určitou míru vděčnosti a namísto toho se stala obětí agresívních výpadů žalovaného, který jí vyhrožoval a činil na ni nemístné nátlaky. Žalovaný podíly žalobkyni nevrátil. Namísto toho se snažil o ovládnutí společností odvoláním žalobkyně z funkce jednatelky a návrhem na jmenování paní , Anonymizováno, opatrovnicí společností.2. Žalovaný se bránil tím, že převod podílů nebyl darováním, nýbrž splněním dohody mezi účastníky, že podíly, které původně patřily žalovanému, žalobkyni zpětně převede. Majetek společností totiž vybudoval žalovaný a do společností ovládaných žalobkyní byl převeden ze strachu z trestního stíhání žalovaného. Účastníci se dohodli tak, že žalobkyně bude majetek pro žalovaného spravovat a po jeho návratu z vězení mu jej převede zpět. Zpět mu však převedla jen část majetku v podobě podílů, navíc mu bránila v přístupu do účetnictví. Svému odvolání z funkce jednatelky se vyhnula tím, že veškerou účast ve společnostech převedla na svou dceru, která s ní jedná ve shodě. Žalovaný popřel, že by na žalobkyni útočil. Manželství účastníků podle něj již od roku 2015 neplnilo svou funkci a bylo spíš ekonomickým spojením účastníků. Po návratu žalovaného z výkonu trestu se mezi nimi začaly množit konflikty a hádky, které skončily tím, že žalobkyně zamezila žalovanému přístup do jeho domu v , adresa, , kde společně žili, vyměnila zámky a hrozila přivoláním policie; následně v domě zrušila žalovanému trvalý pobyt. Žalovaný připustil, že se mu v roce 2015 narodil nemanželský syn. Výživné platila žalobkyně z příjmů společností. Žalovaný dodal, že žalobkyně ani v odvolání daru, ani v žalobě nekonkretizovala jednání, které mělo naplnit znaky nevděku, což žalovanému neumožňuje uplatnit procesní obranu spočívající např. v „prekluzi“ práva dar odvolat, která je spojena s jednoroční lhůtou.3. Žalobkyně v reakci na poučení soudem prvního stupně podáním ze 3. 8. 2023 doplnila, že tzv. okamžikem ublížení pro ni bylo založení společnosti , právnická osoba, . s , Anonymizováno, jako první jednatelkou, o kterém se žalobkyně dozvěděla nahlédnutím do obchodního rejstříku 27. 5. 2021. Usnesením vyhlášeným u jednání dne 11. 8. 2023 připustil soud prvního stupně „změnu žalobních tvrzení a změnu žalobního petitu“ ve smyslu podání z 3. 8. 2023.4. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému náklady řízení (výrok II.).5. Soud prvního stupně zjistil, že smlouvami o převodu podílů ze dne 2. 3. 2020 převedla žalobkyně podíly na žalovaného. Dar odvolala dopisem z 28. 3. 2022, kterým žalovaného vyzvala k vrácení podílů a zdržení se dalšího obtěžování žalobkyně. Žalovaný notářským zápisem ze dne 25. 5. 2021 založil jako jediný zakladatel společnost , adresa, ., která vznikla zápisem do obchodního rejstříku následujícího dne. Žalovaný v dopise nadepsaném „Ahoj , Anonymizováno, - Miluju Tě moje lásko“ (dále jen „dopis Ahoj , Anonymizováno, “) nabídl žalobkyni, že pokud by jí vznik společnosti , právnická osoba, . měl nějak hluboce zasáhnout, společnost zruší.6. Soud prvního stupně konstatoval, že po změně žaloby, podle které bylo žalobkyni ublíženo založením společnosti , právnická osoba, ., byla jednoroční lhůta pro výzvu k vrácení daru podle § 2075 odst. 2 o. z. zachována. Dále shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, spočívající v tom, že tak bude vyřešen spor účastníků, kdo je skutečným vlastníkem podílů a vytvořen pevný právní základ pro jejich budoucí vztahy, a to i vůči třetím osobám. Dále konstatoval, že účastníci sice označili smlouvy z 2. 3. 2020 jako smlouvy o převodu; tyto smlouvy však byly koncipovány jako bezúplatné, tedy darovací. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že by úmysl stran směřoval k něčemu jinému, neboť sám konstatoval, že notář, který smlouvy sepisoval, by si pravděpodobně pro odstup času na motivaci účastníků nepamatoval. Žalobkyně přitom následně obě smlouvy v odvolání daru za darovací považovala. Žalobkyně podle soudu prvního stupně původně vymezila „soubor plurálních skutečností“, které jí měly svou četností přivodit újmu, po poučení soudem se však rozhodla vyzdvihnout jen jednu z řady těchto událostí. Tím podle soudu prvního stupně došlo ke změně podstaty původních žalobních tvrzení; proto soud připustil změnu žaloby.7. Soud prvního stupně porovnal žalobní tvrzení s odvoláním daru a zjistil, že jako jeden z důvodů odvolání je v něm uvedeno založení společnosti , právnická osoba, . s tím, že tato společnost bude konkurovat společnostem, jejichž podíly jsou předmětem řízení. Podle žalobkyně uveřejněním údajů o , právnická osoba, . v obchodním rejstříku došlo k veřejnému přiznání manželské nevěry. Úmysl žalobkyni ublížit měl podle žalobkyně plynout z dopisu Ahoj , Anonymizováno, . Z tohoto dopisu soud prvního stupně nevyvodil úmysl porušit dobré mravy, natož aby tak žalovaný učinil se zákonem požadovanou intenzitou. Uveřejnění povinných údajů v obchodním rejstříku sleduje ryze obchodní účel, a proto z nich nelze dovozovat jiný než obchodní záměr. Žalobkynino ublížení tak soud prvního stupně považoval za ryze subjektivní, s přihlédnutím k deklarovanému úmyslu žalovaného společnost zrušit v případě, že by se její založení mělo žalobkyně dotknout. Žalovaný se spíše snažil nalézt z manželských a obchodních neshod účastníků nějaké východisko. Soud prvního stupně přihlédl i ke zjištěné skutečnosti, že žalovaný se v rozhodné době nacházel ve špatném psychickém stavu, což dále oslabuje jeho úmysl žalobkyni ublížit. Žalobkynina tvrzení si podle soudu prvního stupně navíc odporují, později začala tvrdit, že obnova manželského soužití nebyla vyloučena, zřejmě v intenci příhodnosti judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1794/2018.8. Dále soud prvního stupně konstatoval, že jediné určité jednání žalovaného uvedené v odvolání daru je verbální útok žalovaného na žalobkyni v podzemních garážích. Zde soud prvního stupně konstatoval, že nevhodné titulování v rámci hádky k porušení dobrých mravů nevede. Pro odvolání daru jsou důležité důvody uváděné právě v odvolání daru. Dojitím tohoto právního jednání obdarovanému se totiž ruší darovací smlouva. Tvrzení v odvolání daru uvedená tedy nelze dodatečně nahrazovat či doplňovat.9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání žalobkyně. Namítala, že důvody odvolání daru neměnila a nedošlo z její strany ani ke změně žaloby. Soud prvního stupně tedy neměl změnu žaloby připouštět. Již v odvolání daru z 28. 3. 2022 mezi důvody odvolání daru uvedla, že žalovaný založil se svou milenkou společnost , Anonymizováno, a že podle konstantní judikatury je aktem nevděku mj. porušení manželské věrnosti. Pokud by se žalovaný nedopustil žádného nemravného jednání vůči žalobkyni, nedávalo by smysl, aby se jeho následky pokoušel zmírnit v dopise Ahoj , Anonymizováno, . Za absurdní považuje žalobkyně i závěr soudu prvního stupně, že úmysl žalov