9 Cmo 288/2023-79 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 6. 4. 2021 se navrhovatel domáhá, aby soud zakázal účastníkům 1) a 2) vykonávat funkci člena statutárního orgánu účastníka 3) nebo být osobou v obdobném postavení, a to po dobu tří let.2. V návrhu navrhovatel uvádí, že je většinovým společníkem účastníka 3), přičemž účastníci 1) a 2) jsou jeho jednateli (dále také „jednatelé“). Jednatelé podle navrhovatele porušují své povinnosti z výkonu funkce statutárního orgánu účastníka 3), a to již od roku 2014, kdy se navrhovatel stal společníkem. Porušování povinností statutárního orgánu spočívá v tom, že jednatelé nesvolávají valné hromady (s výjimkou jediné v roce 2019), nepředkládají valné hromadě ke schválení účetní závěrky, nezakládají účetní závěrky do sbírky listin, neposkytují navrhovateli informace o hospodaření společnosti a nedodržují smluvní povinnosti vůči obchodním partnerům.3. Soud prvního stupně napadeným usnesením přerušil řízení do skončení řízení vedeného u něj pod sp. zn. 79 Cm 189/2020. V odůvodnění uvedl, že v uvedeném řízení je jednáno o smírném ukončení věci. V řízení se navrhovatel domáhá nahlédnutí do některých dokumentů, přičemž na základě informací, které se navrhovatel může v uvedeném řízení dozvědět, může přistoupit ke zpětvzetí návrhu v projednávané věci. Soud prvního stupně uvedl, že vyhověl návrhu navrhovatele na přerušení řízení, k němuž se připojil i účastník 2).4. Proti tomuto usnesení podal odvolání navrhovatel, který popřel, že by podáním z 10. 3. 2023 navrhl přerušení řízení. Řízení je proto podle něj postiženo vadou. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. K odvolání se vyjádřili jednatelé, kteří shodně souhlasí s napadeným usnesením, neboť výsledek řízení sp. zn. 79 Cm 189/2020 bude mít podstatný vliv na rozhodnutí v projednávané věci, ve které je neposkytování informací jedním z porušení povinností, které navrhovatel jednatelům vytýká. Jednatelé proto navrhují potvrzení napadeného usnesení.6. Ostatní účastníci se k odvolání nevyjádřili.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. soud může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.9. Odvolací soud především zjistil, že řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 189/2020 bylo pravomocně skončeno, a to usnesením ze dne 18. 9. 2023, kterým bylo řízení zastaveno. Protože pro usnesení je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 167 odst. 2 ve spojení s § 154 odst. 1 o. s. ř.), důvod přerušení řízení tím odpadl.10. Odvolací soud k tomu uvádí, že důvody pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) by nebyly dány ani v případě, kdy by uvedené řízení stále pokračovalo. Jednání účastníků o smírném řešení věci totiž nejsou důvodem přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., nýbrž podle § 110 o. s. ř., a to jen v případě, kdy s přerušením řízení souhlasí všichni účastníci, případně když se účastníci nedostaví bez omluvy k nařízenému jednání.11. Podle ustálené judikatury „smyslem ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření, a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 914/2014, uveřejněný pod R 107/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci by přerušení řízení dávalo smysl jedině tehdy, pokud by otázka, zda jednatelé porušili povinnost poskytovat navrhovateli informace o hospodaření účastníka 3), byla nezbytnou pro rozhodnutí v projednávané věci, vyžadovala rozsáhlé dokazování a řízení ve věci 79 Cm 189/2020 bylo v pokročilejší fázi, pročež by bylo možné očekávat, že výsledky tam provedeného dokazování bude možné převzít i v projednávané věci. V projednávané věci však ještě ani neproběhlo první jednání. Soud prvního stupně tedy zatím ani nezjistil, které skutečnosti jsou mezi stranami nesporné a jaké důkazní návrhy účastníci uplatní k prokazování sporných skutečností. Neměl tedy podklady pro závěr, že přerušení řízení je v souladu se zásadou jeho hospodárnosti.12. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s ř. per analogiam (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 17/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) změnil tak, že se řízení nepřerušuje.13. O nákladech řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).