9 Cmo 347/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. listopadu 2024 č. j. N 2561/RD3/MSPH, Fj 411008/2024/MSPH zamítl návrh na zápis Nadačního fondu rodiny Rottovi ze dne 5. listopadu 2024 do nadačního rejstříku (výrok I.) a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil následovně: „Navrhovatelé podali pod Fj 411008/2024/MSPH návrh na první zápis právnické osoby , Anonymizováno, do veřejného rejstříku. Navrhovatelé předložili s návrhem soudu zakládací listinu označeného nadačního fondu podepsanou dne 30.10.2024; čestná prohlášení o splnění podmínek pro výkon funkce obou osob navrhovaných k zápisu jako členů správní rady fondu a také osoby revizora; souhlas s umístěním sídla na adrese navrhované k zápisu, udělený vlastníkem nemovitosti; zápis ze zasedání správní rady osvědčující volbu předsedy správní rady; prohlášení správce vkladu o splnění vkladové povinnosti. Soud přezkoumal zakladatelské právní jednání a dospěl k závěru, že nadační fond nebyl dosud platně založen, když zakladatelské právní jednání nesplňuje zákonné požadavky na složení správní rady. Zakladatelské právní jednání určuje počet prvních členů správní rady na dva a dvě osoby také označuje za první členy správní rady. Z ustanovení § 396 odst. 1 písm. e) občanského zákoníku je zřejmé, že zakladatel nadačního fondu musí mimo jiné v zakladatelském právním jednání uvést "počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadační fond jednají". Právní úprava nadačního fondu zcela postrádá ustanovení upravující správní radu jako orgán nadačního fondu, ačkoli tento orgán (jeho zřízení) je zcela jednoznačně vymáhán ustanovením kogentní povahy a to ustanovením § 396 občanského zákoníku. Právní úprava nadačního fondu tedy neupravuje povahu tohoto orgánu, jeho složení, délku funkčního období a další náležitosti obvykle zákonem upravené. V takovém případě je nutno použít analogickou právní úpravu a tou je právní úprava nadace. K tomu srovnej v podrobnostech např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky pod č. j. 29 Cdo 3225/2016 dostupné na www.nsoud.cz. Z ustanovení § 362 občanského zákoníku je pak zřejmé, že správní rada nadace (v podmínkách projednávané věci také nadačního fondu) musí mít minimálně tři členy. V následujících ustanoveních je také určeno jaké podmínky se na členy správní rady kladou, určují se délka funkčního období a další podmínky, nestanoví-li jinak zakladatelské právní jednání. Pokud jde o počet členů správní rady, zde má soud za to, že je třeba ustanovení § 362 vykládat tak, že správní rada musí mít minimálně tři členy, zakladatelské právní jednání však může určit také počet členů vyšší, nicméně nemůže určit počet členů nižší. Soud tedy má za to, že zakladatelské právní jednání nadačního fondu navrhovaného k zápisu nesplňuje zákonné požadavky na počet členů správní rady a v důsledku toho je třeba zakladatelské právní jednání považovat na rozporné s kogentní zákonnou úpravou a tedy v důsledku toho neplatné podle ustanovení § 580 občanského zákoníku. Z uvedených důvodů soud rozhodl o zamítnutí návrhu na první zápis označeného nadačního fondu do veřejného rejstříku.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé v zákonné lhůtě odvolání s tím, že odvolání navrhovatelů proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka Mgr. Petra Matoušovského má být nejdříve předloženo předsedovi senátu, který o něm rozhodne (viz § 9 odst. 1 zák.č. 121/2008 Sb.). Jeho rozhodnutí pak bude považováno za rozhodnutí soudu prvního stupně proti němuž je přípustné odvolání. S použitím ust. § 362 o. z. analogicky na nadační fond odvolatelé nesouhlasí. I oni odkázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3225/2016 s tím, že analogické použití ustanovení o nadacích na nadační fondy je možné toliko výjimečně. Právní úprava nadačního fondu jako „samostatného druhu právnické osoby a samostatného druhu fundace“ je koncipována oproti nadaci jako stručnější, liberálnější, volnější a ponechávající zakladateli větší míru autonomie. Nahlíženo prizmatem soudu prvního stupně by i po nadačním fondu musela být požadována minimální výše vkladů či ocenění nepeněžitého vkladu, což je názor zcela nesprávný. Odvolatelé poukázali na dva komentáře k Občanskému zákoníku, jež potvrzují názor odvolatelů o tom, že Občanský zákoník oproti nadacím u nadačních fondů nestanoví minimální počet členů správní rady, pročež je toto určení jen na zakladateli. Odvolatelé uvedli celkem 11 nadačních fondů zapsaných v nadačním rejstříku, majících dvoučlennou či jednočlennou správní radu. Odvolatelé navrhli vyhovět odvolání a do nadačního rejstříku zapsat předmětný nadační fond.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Předně odvolací soud konstatuje, že mu věc s odvoláním byla dne 21. 11. 2024 předložena samosoudkyní JUDr. Lenkou Macák Dolejšovou, a to k rozhodnutí o odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2024 č. j. N 2561/RD3/MSPH, Fj 411008/2024/MSPH vydanému vyšším soudním úředníkem Mgr. Petrem Matoušovským. Podle § 9 odst. 1 zák.č. 121/2008 Sb. v posledním znění „proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Podaný opravný prostředek se však nejprve předloží předsedovi senátu, který o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má zcela vyhovět. Rozhodnutí předsedy senátu se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.“ Z uvedeného tedy vyplývá, že tím, že předseda senátu věc s odvoláním navrhovatelů předložil odvolacímu soudu, nehodlal odvolání vyhovět. Postupoval tak plně v souladu s výše citovaným ustanovením zákona, kdy v rámci autoremedury rozhoduje soud prvního stupně jen má-li za to, že má být odvolání plně vyhověno. Není-li takového názoru, nijak nerozhoduje a věc předloží k rozhodnutí odvolacímu soudu, jak tomu bylo ostatně v daném případě učiněno.6. Podle § 395 o. z. se „nadační fond zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti“. Podle § 396 odst. 1 o. z. „zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň a) název a sídlo nadačního fondu, b) jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo, c) vymezení účelu, pro který se nadační fond zakládá, d) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, e) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadační fond jednají, f) počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, nebo jméno a bydliště prvního revizora, g) určení správce vkladů a h) podmínky pro poskytování příspěvků z majetku nadačního fondu nebo vymezení okruhu činností, jež nadační fond může vzhledem k svému účelu vykonávat.“ Podle § 123 odst. 1 o. z. „zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.“ Z uvedených zákonných ustanovení v jejich vzájemné souvislosti tedy vyplývá, že statutárním orgánem nadační fondu je správní rada. Z ust. § 394 - 401 o. z. obsahujících právní úpravu nadačních fondů, ani z ust. § 303 - 305 o. z. týkajících se fundací (nadační fond je jedním z typů fundace), a tím spíše pak ani z obecných ustanovení o právnických osobách viz § 118 - 209 o. z. nevyplývá, že by zákon stanovil nutný počet členů správní rady nadačního fondu. Nestanoví ani počet minimální a ani počet maximální, pročež z podstaty věci vyplývá, že správní rada coby statutární orgán musí mít nejméně jednoho člena. Pojmoslovně - doslovným výkladem by bylo možné dovodit, že musí mít coby rada, tedy kolektivní orgán, minimálně dva členy. Ovšem oproti tomu výklad účelový, systematický i doktrinální a požití argumentu opaku svědčí pro to, že správní rada může být i jednočlenná. Potud je názor odvolacího soudu shodný se závěry právní teorie viz. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník. I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 2.vydání. Praha: C.H.Beck, 2022, s. 1259 (komentátor Ronovská): „Zákon stanovuje zakladateli povinnost určit počet členů správní rady. Na rozdíl od nadací však nestanoví ohledně tohoto počtu žádný limit. Pokud tak určí zakladatel, správní rada může být tvořena i jediným členem, neboť to zákon nezakazuje. …I když přichází v úvahu též správní rada dvoučlenná, nejeví se to jako vhodné řešení, neboť mohou vznikat patové situace. Typicky však bude správní rada orgán kolektivní.“7. Podle odvolacího soudu je nutné vnímat, že nadační fond je ryze soukromoprávním subjektem právnickou osobou, typem fundace, přičemž rámec jeho vnitřní struktury je dán zákonem. Nad tuto zákonnou právní úpravu je možné další, zákonem či obecně závaznými právními předpisy výslovně nenormované skutečnosti, upravit v rámci možné dispozice (jak zákonem předvídané tak i zákonem neupravené - tím pádem však ani nezaká