9 Cmo 36/2024-18 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 9. listopadu 2023 č.j. 38 Cm 154/2021-10 rozhodl takto: „Společnost – účastnice 1) se zrušuje bez likvidace“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok II.) a „Společnost – účastnice 1) je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové, č. ú. 37036828511/0710, ČNB Hradec Králové, KS 1148, VS 3822015421, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení“ (výrok III.).2. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí následovně: „Krajský soud v Hradci Králové zahájil usnesením v souladu s § 105a odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů (dále jen „z. v. r.“), řízení o zrušení společnosti – účastnice 1), neboť společnost nezaložila do sbírky listin účetní závěrky za účetní období 2015 až 2020, ačkoliv k tomu byla vyzvána rejstříkovým soudem v souladu s § 105a odst. 1 označeného zákona. Údaj o zahájení řízení o zrušení společnosti byl zapsán do veřejného rejstříku dne 7. 4. 2022. Účetní závěrky do sbírky listin společnost dosud nezaložila. Ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení společnosti do veřejného rejstříku již uplynul více než jeden rok. V řízení nevyšlo najevo, že by majetek společnosti postačoval alespoň na úhradu nákladů likvidace, a dále soud zjistil, že neprobíhá insolvenční řízení ve věci společnosti, v němž by se řešil úpadek nebo hrozící úpadek společnosti. Přihlížeje k tomu, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by mohlo být podstatně zasaženo do práv třetích osob, soud uzavřel, že byly naplněny podmínky pro zrušení společnosti bez likvidace dle § 105a z. v. r.; proto společnost ve výroku I. zrušil bez likvidace. Ve výroku II. rozhodl soud o nákladech řízení v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dále soud ve výroku III. uložil společnosti zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to v souladu s § 2 odst. 1 písm. e), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a Položkou 4 bodu 1 písm. c) a bodu 5 Sazebníku soudních poplatků.“3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice řízení – předmětná rušená společnost s ručením omezeným, v zákonné lhůtě odvolání. Společnost popsala svůj postup byvší reakcí na výzvu soudu ke splnění povinnosti založit příslušné účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku, kdy tyto byly soudu zaslány dne 18.10.2023 ve formátu pdf. Dne 24.10.2023 bylo doručeno společnosti negativní stanovisko rejstříkového soudu k založení listin do sbírky listin s tím, že „veškeré listiny musí být ve formátu pdf do velikosti 150 kb na stránku; účetní závěrka za jeden rok se zasílá sloučená v jeden dokument“. Společnost až po zahájení řízení dle § 105a z. v. r. (dne 9.11.2023) prověřila, zda příslušné listiny do sbírky listin skutečně dorazily, a zjistila, že omylem byly zaslány ve formátu xls, nikoli formátu pdf, pročež byly dne 15.11.2023 do sbírky listin zaslány účetní závěrky za roky 2015 – 2020 v pdf souboru. Je tak zřejmé, že společnost snažila napravit pochybení nedoložených účetních závěrek do sbírky listin. Odvolatelka navrhla ukončení řízení ve věci zrušení společnosti.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že v době rozhodování odvolacího soudu již neexistují zákonné podmínky pro pokračování v řízení dle § 105a z. v. r.5. Podle § 105a z. v. r. „Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104. (odst. 1), Výzva podle odstavce 1 se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení se použijí obdobně. (odst. 2). Nepodaří-li se výzvu podle odstavce 1 obchodní korporaci doručit, zahájí rejstříkový soud řízení o jejím zrušení; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku. (odst. 3), Nevyjde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace najevo, že majetek obchodní korporace postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace; jinak rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací. (odst. 4), Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle odstavce 3 do veřejného rejstříku. (odst. 5), Rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace nerozhodne, jestliže v době jeho rozhodování probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní korporace. (odst. 6), Rozhodne-li rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace bez likvidace, provede na základě tohoto rozhodnutí zápis ve veřejném rejstříku. Ustanovení § 78 se nepoužije. (odst. 7)“6. Výše citované ustanovení § 105a z. v. r. bylo do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob vloženo na základě novely – zákona č. 33/2020 Sb. Dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení platí, že: „Navrhovaná změna reaguje na zavedení nového způsobu postihu obchodních korporací, jež neplní svou povinnost zakládat do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku. Stávající úprava následků porušení povinnosti předložit listiny (§ 104 až 106) umožňuje postihovat obchodní korporace za nepředkládání listin (mj. i řádné či mimořádné účetní závěrky) jen v omezené míře a často bohužel bezvýsledně; v úvahu přichází pouze ukládání pořádkové pokuty (§ 104) nebo zrušení obchodní korporace s likvidací (§ 105). Zrušení a likvidace obchodní korporace, která nemá majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace, je ovšem neefektivní a drahé, a proto není tento institut v praxi příliš využíván. Navrhovaná úprava § 105a umožňuje za splnění určitých podmínek zrušit obchodní korporaci i bez likvidace (v podrobnostech viz § 105a a důvodovou zprávu k němu); jedná se o méně nákladný a pro rejstříkové soudy méně zatěžující způsob postihu neaktivních společností. Napříště se proto stanoví, že jsou-li splněny podmínky pro postih obchodní korporace podle § 105a, užije se tohoto postupu přednostně; není ponecháno na vůli soudu, zda bude postupovat podle § 105 nebo § 105a. Cílem navrhovaného ustanovení je zabránit existenci tzv. neaktivních společností, tj. obchodních korporací, které nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně. Důvodem pro postih a eliminaci neaktivních obchodních korporací je především nebezpečí, že tyto mohou časem sloužit jako tzv. bílí koně pro finanční podvody (především daňové podvody); k nelegálním činnostem je jednodušší využít již existující obchodní korporace. Zanedbatelným motivem není ani „vyčištění“ obchodního rejstříku od neaktivních společností a snaha o zvýšení naplněnosti sbírky listin, která je dlouhodobě na znepokojivě nízké úrovni, neboť mnoho obchodních korporací i přes hrozící sankce neplní zákonem stanovenou povinnost zakládat předepsané listiny do sbírky listin. Navrhovaná úprava tak cílí na zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí a snížení rizika podvodného jednání v ČR. Úprava postihu neaktivních společností pro nezakládání účetních závěrek není v zahraničních úpravách ničím neobvyklým. Navrhované znění se inspiruje úpravou francouzskou (srov. Art. L611-2, R611-14, R123-125 a R123-136 Code de commerce) – ve věci „nekontaktnosti“ obchodní korporace - a úpravou estonskou [srov. § 60 Äriseadustik (angl. Commercial Code)] – v otázce určení, zda zrušit obchodní korporaci s likvidací nebo bez likvidace. Postihnout neaktivní obchodní korporaci bude podle nově navrhovaného ustanovení možné za podmínky kumulativního splnění dvou předpokladů: (a) porušení povinnosti předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin, (b) nemožnost kontaktovat obchodní korporaci. Povinnost založit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin plyne obchodním korporacím z § 21a zákona o účetnictví a předpokládá ji i § 66 písm. c) rejstříkového zákona; lhůta pro její založení je 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Obchodní korporace samozřejmě splní tuto povinnost také tehdy, založí-li do sbírky listin výroční zprávu, jejíž součástí je účetní závěrka. Z praktických poznatků lze usuzovat, že obchodní korporace je neaktivní, tedy nevyvíjí ekonomickou aktivitu, tehdy, nezakládá-li účetní závěrku do sbírky listin nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období. Některé zahraniční úpravy spojují sankci již s nezaložením