9 Cmo 64/2024-68 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že „Řízení o zrušení obchodní korporace , právnická osoba, , IČO , IČO, , se zastavuje.“ (výrok I.) a „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.).2. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) v odůvodnění usnesení uvedl, že obchodní korporace , právnická osoba, (dále též jen „společnost“) je zapsána v obchodním rejstříku vedeném zdejším soudem a že je mu známo z úřední činnosti, že společnost nezakládá do sbírky listin povinné dokumenty, konkrétně účetní závěrky za účetní období 2019 a 2020, s tím, že výzvu k nápravě podle ust. § 105a z. v. r. se nepodařilo doručit. Následně soud citoval jen § 105a odst. 3 z. v. r. s tím, že usnesením ze dne 12. 7. 2022 č. j. 85 Cm 1774/2022-3 soud proto rozhodl o zahájení řízení o zrušení korporace. Dále jen uvedl, že společnost reagovala tím, že sdělila, že založila závěrky za roky 2019 až 2022 a uzavřel, že tímto jednáním společnosti odpadl důvod pro zahájení řízení o zrušení společnosti bez návrhu, proto mohl rozhodnout o zastavení řízení o zrušení společnosti s likvidací; když tento postup je odůvodněn ust. § 16 z. ř. s., dle kterého odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice ad 1) včasné odvolání. Uvedla, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. 85 Cm 1774/2022-3 ze dne 12. 7. 2022 bylo zahájeno řízení o zrušení obchodní společnosti ve smyslu § 105a odst. 3 z. v. r. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 7. 2022 (výrok I.) a dne 10. 8. 2022 (výrok II.). Účastnice řízení - společnost , Jméno advokáta B, . se opakovaně domáhala zrušení obchodní společnosti , právnická osoba, Je toho názoru že není zde dána podmínka k zastavení řízení. Argumentace soudu prvního stupně o napravení nedostatku v podobě založení listin do sbírky listin nemůže obstát, neb listiny byly založeny téměř 1 rok po nabytí právní moci zahájení likvidace. Odvolatelka odkázala na závěry Ústavního soudu v usnesení sp. zn. IV. ÚS 1170/22 ze dne 24. 5. 2022. Ve svém návrhu se stěžovatelka domáhal zrušení rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně o likvidaci obchodní korporace z důvodu nezaložení účetní závěrek do sbírky listin. Ústavní soud stěžovatelčin návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný. Odvolatelka je přesvědčena, když soudu prvního stupně zastavil řízení bez nařízení jednání, neb zrušení obchodní korporace , právnická osoba, nebylo jen v důsledku nedodržování zákonných předpisu a norem, ale dlouhodobé nečinnosti pro kterou byla zřízena. Fakticky byla zřízena za čelem vytunelování účastnice - společnosti , Jméno advokáta B, . právním zástupcem panem , Jméno advokáta A, , který prostřednictvím množství simulovaných právních úkonu se snažil přijít ke značnému obohacení na úkor společníka. To dotvrzuje i čestné prohlášení bývalého jednatele obchodní korporace , právnická osoba, , pana , Anonymizováno, , který dle všeho byl skupinou kolem , tituly před jménem, vydírán. Soud prvního stupně nezkoumal, zda-li obchodní korporace je v souladu se zápisem v obchodním rejstříku, neb dlouhodobě nemá jednatele a v současné době ho není možné ani ustanovit. Lze tedy uzavřít že není v souladu se zákonem.4. Odvolatelka navrhla zrušení předmětné společnosti.5. Vrchní soud v Praze coby soud odvolací dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné.6. Podle § 105 a z. v. r. „Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104. (odst. 1), Výzva podle odstavce 1 se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení se použijí obdobně. (odst. 2). Nepodaří-li se výzvu podle odstavce 1 obchodní korporaci doručit, zahájí rejstříkový soud řízení o jejím zrušení; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku. (odst. 3), Nevyjde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace najevo, že majetek obchodní korporace postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace; jinak rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací. (odst. 4), Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle odstavce 3 do veřejného rejstříku. (odst. 5), Rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace nerozhodne, jestliže v době jeho rozhodování probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní korporace. (odst. 6), Rozhodne-li rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace bez likvidace, provede na základě tohoto rozhodnutí zápis ve veřejném rejstříku. Ustanovení § 78 se nepoužije. (odst. 7)“7. Výše citované ustanovení § 105a z. v. r. bylo do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob vloženo na základě novely - zákona č. 33/2020 Sb. Dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení platí, že: „Navrhovaná změna reaguje na zavedení nového způsobu postihu obchodních korporací, jež neplní svou povinnost zakládat do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku. Stávající úprava následků porušení povinnosti předložit listiny (§ 104 až 106) umožňuje postihovat obchodní korporace za nepředkládání listin (mj. i řádné či mimořádné účetní závěrky) jen v omezené míře a často bohužel bezvýsledně; v úvahu přichází pouze ukládání pořádkové pokuty (§ 104) nebo zrušení obchodní korporace s likvidací (§ 105). Zrušení a likvidace obchodní korporace, která nemá majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace, je ovšem neefektivní a drahé, a proto není tento institut v praxi příliš využíván. Navrhovaná úprava § 105a umožňuje za splnění určitých podmínek zrušit obchodní korporaci i bez likvidace (v podrobnostech viz § 105a a důvodovou zprávu k němu); jedná se o méně nákladný a pro rejstříkové soudy méně zatěžující způsob postihu neaktivních společností. Napříště se proto stanoví, že jsou-li splněny podmínky pro postih obchodní korporace podle § 105a, užije se tohoto postupu přednostně; není ponecháno na vůli soudu, zda bude postupovat podle § 105 nebo § 105a. Cílem navrhovaného ustanovení je zabránit existenci tzv. neaktivních společností, tj. obchodních korporací, které nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně. Důvodem pro postih a eliminaci neaktivních obchodních korporací je především nebezpečí, že tyto mohou časem sloužit jako tzv. bílí koně pro finanční podvody (především daňové podvody); k nelegálním činnostem je jednodušší využít již existující obchodní korporace. Zanedbatelným motivem není ani „vyčištění“ obchodního rejstříku od neaktivních společností a snaha o zvýšení naplněnosti sbírky listin, která je dlouhodobě na znepokojivě nízké úrovni, neboť mnoho obchodních korporací i přes hrozící sankce neplní zákonem stanovenou povinnost zakládat předepsané listiny do sbírky listin. Navrhovaná úprava tak cílí na zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí a snížení rizika podvodného jednání v ČR. Úprava postihu neaktivních společností pro nezakládání účetních závěrek není v zahraničních úpravách ničím neobvyklým. Navrhované znění se inspiruje úpravou francouzskou (srov. Art. L611-2, R611-14, R123-125 a R123-136 Code de commerce) - ve věci „nekontaktnosti“ obchodní korporace - a úpravou estonskou [srov. § 60 Äriseadustik (angl. Commercial Code)] - v otázce určení, zda zrušit obchodní korporaci s likvidací nebo bez likvidace. Postihnout neaktivní obchodní korporaci bude podle nově navrhovaného ustanovení možné za podmínky kumulativního splnění dvou předpokladů: (a) porušení povinnosti předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin, (b) nemožnost kontaktovat obchodní korporaci. Povinnost založit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin plyne obchodním korporacím z § 21a zákona o účetnictví a předpokládá ji i § 66 písm. c) rejstříkového zákona; lhůta pro její založení je 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Obchodní korporace samozřejmě splní tuto povinnost také tehdy, založí-li do sbírky listin výroční zprávu, jejíž součástí je účetní závěrka. Z praktických poznatků lze usuzovat, že obchodní korporace je neaktivní, tedy nevyvíjí ekonomickou aktivitu, tehdy, nezakládá-li účetní závěrku do sbírky listin nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období. Některé zahraniční úpravy spojují sankci již s nezaložením jediné účetní závěrky [srov. např. úpravu francouzskou (Art. L611-2 Code de commerce) nebo estonskou (§ 60 Äriseadustik)]. To se však jeví jako