9 Cmo 94/2024-92 — Vrchní soud v Praze

Navrhovatelka coby vlastnice bytové jednotky účastníka se svým návrhem s odkazem na ustanovení § 1139 o. z. domáhala zrušení stanov účastníka ze dne 8. června 2018, založených ve sbírce listin rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného v oddíle S, vložka 2091, pod sp. zn. 2 2091/SL/KSHK, a to čl. 4., bodu 5), věta první, ve znění: „V souvislosti s výkonem práva nahlížet do dokumentů podle odst. 1 písmeno e) a f) nemá člen společenství právo požadovat vydání dokumentů nebo jejich kopií do jeho dispozice.“V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že “Návrh, aby soud zrušil ustanovení stanov účastníka ze dne 8. června 2018 v rozsahu jejich článku 4, bodu 5 věta první, ve znění „V souvislosti s výkonem práva nahlížet do dokumentů podle odst. 1 písmeno e) a f) nemá člen společenství právo požadovat vydání dokumentů nebo jejich kopií do jeho dispozice“, se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatelka je povinna zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce účastníka.“ (výrok II.).Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání.Vrchní soud v Praze nařídil jednání před odvolacím soudem na den 20. 5. 2024 v 13.30 hod. Navrhovatelka zastoupená advokátem , Jméno advokáta A, však před zahájením jednání vzala svůj návrh výslovně zpět.Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku zpětvzetí návrhu navrhovatelkou rozhodl o zrušení odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně a řízení zastavil (§ 222a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).Odvolací soud byl dále povinen rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Účastník má právo na náhradu nákladů řízení, jelikož navrhovatelka procesně zavinila zastavení řízení (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Navrhovatelka je tudíž povinna zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku, jež sestává z odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 3 100 Kč ve výši 9 300 Kč: (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu a vyjádření k odvolání, přičemž za jeden úkon právní služby dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4, písm. c) vyhl.č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/ náleží odměna 3 100 Kč) a náhrady hotových výdajů v celkové výši 900 Kč (náhrada hotových výdajů činí za jeden úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky 300 Kč), celkem se jedná o částku ve výši 10 200 Kč, cestovného ve výši 1 646 Kč, náhrady za promeškaný čas na cestě ve výši 600 Kč a náhrady za promeškaný čas za dostavení se k jednání, které se nekonalo ve výši 1 550 Kč a k tomu je třeba přičíst ještě náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 2 936,16 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.); celková částka náhrady tedy činí 16 935,16 Kč. Odvolací soud nepřiznal účastníkovi jím vyúčtovaný režijní paušál ve výši 300 Kč, neboť ten se váže ve smyslu § 13 odst. 4 vyhlášky k poskytnutému úkonu právní služby a dne 20. 5. 2023 žádný úkon právní služby poskytnut nebyl, neboť jednání se v důsledku zpětvzetí návrhu nekonalo.