12 Cmo 103/2025-26 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalovaného 2) proti směnečnému platebnímu rozkazu téhož soudu ze dne 18. 3. 2025, č. j. 20 Cm 83/2025-16 (výrok I.) a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) nepřiznal žádnému z nich právo na náhradu nákladů námitkového řízení (výrok II.).2. Žalovaný 2) napadl usnesení včasným odvoláním, v němž pouze zopakoval svou námitkovou obranu, sestávající z tvrzení, že mu směnečný dluh nevznikl a jedná se o dluh žalované 1).3. Protože odvolání neobsahovalo náležitosti vyžadované ustanovením § 205 odst. 1 o. s. ř., soud prvního stupně žalovaného 2) usnesením ze dne 20. 5. 2025, č. j. 20 Cm 83/2025-23 vyzval k jejich doplnění tak, že uvede, v čem spatřuje nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáhá. Současně byl žalovaný 2) poučen o důsledcích neodstranění vad podaného odvolání spočívajících v odmítnutí odvolání odvolacím soudem. Na tuto výzvu, která mu byla doručena dne 23. 5. 2025, žalovaný 2) nijak nereagoval a vady svého odvolání neodstranil.4. Odvolací soud postupoval podle ust. § 211 a § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a odvolání žalovaného 2) odmítl, neboť vady podaného odvolání brání jeho věcnému projednání.5. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) nikomu právo na jejich náhradu nepřiznal, když odvolání žalovaného 2) bylo odmítnuto, avšak žalobkyni žádné náklady v souvislosti s tímto odvolacím řízením nevznikly.