14 Cmo 16/2025-62 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zastavení řízení [výrok I.], žalobkyni uložil povinnost zaplatit - žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta A, [výrok II.], žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku 6 727,60 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta E, [výrok III.], žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení částku 6 727,60 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta E, [výrok IV.], dále rozhodl o tom, že se žalobkyni po právní moci usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč [výrok V.], a žalobkyni uložil povinnost sdělit do 3 dnů od doručení usnesení, kam má být poplatek uhrazen [výrok VI.].2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991, o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“), tím, že žalobkyně neuhradila soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení v plné výši. K výzvě soudu ze dne 5. 8. 2024 žalobkyně dne 15. 8. 2024 uhradila soudní poplatek z žaloby ve výši 2 000 Kč. Jelikož se však žalobkyně domáhala 2 samostatných nároků, byla usnesením ze dne 1. 10. 2024 vyzvána k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalobkyni doručena do datové schránky její právní zástupkyně dne 2. 10. 2024. Lhůta k úhradě (zbytku) soudního poplatku marně uplynula dnem 17. 10. 2024. Žalobkyně podáním ze dne 7. 11. 2024 sdělila, že soudní poplatek zaplacený dne 15. 8. 2024 je pouze za první návrh, učinila tak však až po lhůtě stanovené usnesením ze dne 5. 8. 2024, a proto k tomuto sdělení soud nepřihlížel.3. Výrok II. soud odůvodnil s odkazem na § 146 odst. 2 věta prvá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žalobkyně svým chováním zavinila, že řízení bylo zastaveno, a je tedy povinna hradit žalované 1) její náklady. Ty sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT”), za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT ve výši 3 100 Kč a za písemné podání ze dne 9. 9. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, dvě paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, vše celkem 8 228 Kč.4. Výroky III. a IV. soud odůvodnil rovněž odkazem na § 146 odst. 2 větu prvou o. s. ř. a procesní zavinění žalobkyně stran zastavení řízení. Náklady žalovaných 2) a 3) sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. c) AT snížená o 20 % dle § 12 odst. 2 AT za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT ve výši 2 480 Kč, za písemné podání ze dne 9. 9. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT ve výši 2 480 Kč, dvě paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy celkem náklady řízení každého ze žalovaných 2) a 3) činí 6 727,60 Kč.5. Výroky V. a VI. soud opřel o § 9 odst. 7 ve spojení s § 10 odst. 1 ZSop.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že „jde o zastavení řízení ve věci uložení povinnosti 1) žalované k podání návrhu do obchodního rejstříku. Zastavení řízení se netýká řízení o určení osob společníků a jejich podílů ve společnosti 1) žalované“.7. Odvolatelka považuje napadené usnesení za zmatečné a vůči žalobkyni nespravedlivé a poukazuje na skutečnost, že soud rozhodl ve věci jmenování jednatele, čehož se žalobkyně nedomáhala, čímž vnesl do věci zmatek. Odvolatelka vědoma si svého pochybení stran neuhrazení zbytku soudního poplatku argumentuje tím, že si výzvu důkladně nepřečetla a domnívala se, že je poplatek uhrazen. Podáním ze dne 7. 11. 2024 sdělila soudu, že dříve zaplacený soudní poplatek se vztahuje k prvnímu návrhu na určení v petitu pod bodem I., neboť toto určení je pro žalobkyni prioritou. Soud prvního stupně měl proto zastavit řízení pouze pokud jde o druhý návrh, jímž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované 1) podat návrh na zápis změn do obchodního rejstříku.8. Žalovaná 1) se na výzvu soudu k odvolání vyjádřila tak, že navrhla, aby odvolací soud výrok I. napadeného usnesení potvrdil jako věcně správný, avšak aby nákladové výroky změnil a náklady stanovil podle tarifní hodnoty v souladu s AT.9. Žalovaná 1) se ztotožňuje s právním hodnocením soudu prvního stupně stran výroku I., kdy vyměřený soudní poplatek nebyl řádně a včas uhrazen, byť toliko ve zbylé výši. Odvolatelkou tvrzený omyl nelze považovat ani za omluvitelný, ani za objektivní důvod, neboť obě výzvy k úhradě soudního poplatku jsou jednoznačně rozlišené, přičemž postup soudu je v druhé výzvě řádně zdůvodněn. Navržený postup stran využití části zaplaceného soudního poplatku na první nárok nepovažuje žalovaná 1) za správný, neboť předmět řízení lze omezovat pouze řádným procesním návrhem, tj. zpětvzetím. K tomu odkazuje na § 6a ZSop, dle něhož je poplatek vybírán jako celek, nikoli samostatně. Co do nákladových výroků má žalovaná za to, že soud prvního stupně vycházel z chybné tarifní hodnoty, která měla být správně součtem tarifních hodnot všech návrhů v žalobě.10. Žalovaní 2) a 3) se rovněž k výzvě soudu vyjádřili k podanému odvolání, a to tak, že navrhli, aby odvolací soud výroky I., II., V. a VI. potvrdil a výroky III. a IV. změnil tak, že náklady řízení činí vždy 10 236,60 Kč.11. Žalovaní 2) a 3) jsou přesvědčeni o správnosti napadeného rozhodnutí stran zastavení celého řízení, neboť s absencí úhrady soudního poplatku řádně a včas jsou spojeny negativní procesní důsledky pro žalobce. K tomu odkazují na nález Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, z něhož citují. Současně vyvracejí tvrzení odvolatelky, že se z její strany jednalo o omyl, neboť ze soudní výzvy je více než zřejmé, že soud vyzval k zaplacení doplatku z částky 4 000 Kč, a tudíž žalobkyně musí nést důsledky svého opomenutí. Dále nesouhlasí s argumentací odvolatelky, že částečná úhrada soudního poplatku měla být soudem využita k jednomu z návrhů. Jednak odvolatelka tuto skutečnost sdělila až po uplynutí lhůty k uhrazení soudního poplatku a jednak nelze ponechat omezení rozsahu žaloby na úvaze soudu, to by vedlo k popření dispozičního práva žalobkyně a bylo by přímým zásahem do rovnosti stran. Za řádnou úhradu lze považovat pouze celou výši soudního poplatku, k tomu odkazují na § 1908 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dále mají žalovaní za to, že jelikož žalobkyně napadla usnesení v celém rozsahu, je třeba k odvolání žalobkyně změnit i nákladové výroky. Soud prvního stupně chybně vyšel z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Žaloba obsahovala 2 žalobní návrhy, a proto je třeba vycházet z tarifní hodnoty 100 000 Kč. Procesní zavinění žalobkyně na zastavení řízení zůstává nesporné.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle § 212 o. s. ř. a dospěl k níže uvedenému závěru.13. Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZSop vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“), jde-li o poplatek za řízení.14. Podle § 7 odst. 1 věty první ZSop je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti.15. Dle § 9 odst. 1 ZSop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.16. Z obsahu předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně v napadeném usnesení, přičemž pro věc stěžejní je žaloba ze dne 25. 7. 2024, jíž se žalobkyně jednak domáhá určení, že je společníkem společnosti , Jméno žalované, . (dále též jen „společnost“) s podílem o velikosti 33 %, žalovaný 2) společníkem s podílem o velikosti 33 % a žalovaný 3) společníkem s podílem o velikosti 24 % a jednak uložení povinnosti žalované 1), aby do 3 dnů od právní moci rozsudku podala tomu odpovídající návrh na zápis změn do obchodního rejstříku. Soud prvního stupně vyzval dne 5. 8. 2024 žalobkyni k úhradě soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za návrh na zahájení řízení (dále jen „první výzva“), ta jej v nárokované výši uhradila dne 15. 8. 2024. Následně usnesením ze dne 1. 10. 2024 soud žalobkyni opětovně vyzval k uhrazení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, jakožto zbytku ze správné celkové výše soudního poplatku 4 000 Kč, když žaloba obsahuje 2 samostatné nároky. Soud ve výzvě uvedl, že žalobkyně část soudního poplatku ve výši 2 000 Kč již uhradila a současně žalobkyni poučil o následcích nesplnění výzvy (dále jen „druhá výzva“). Druhá výzva byla doručena do datové schránky právní zástupkyně žalobkyně