19 Cmo 28/2025-19 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení [výrok I.] a rozhodl, že se navrhovateli vrací zaplacený soudní poplatek v částce 4 000 Kč z účtu Krajského soudu v Hradci Králové po právní moci usnesení [výrok II.].2. Soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatel podal návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokáta B, . (dále též jen „společnost“). Dne 16. prosince 2024 byl vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení zaplatil za návrh soudní poplatek ve výši 4 000 Kč. Zároveň soud poučil navrhovatele, že nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, řízení zastaví s tím, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Soud prvního stupně uvedl, že soudní poplatek byl na účet soudu připsán dne 6. ledna 2025. Upozornil, že lhůta uplynula dnem 3. ledna 2025, a proto postupoval podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“), a řízení zastavil. V souladu s § 10 odst. 1 ZSop zaplacený poplatek navrhovateli vrátil.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání v celém rozsahu. Uvedl, že požadovaná výše soudního poplatku nebyla správná a že se právní zástupce navrhovatele snažil zjednat nápravu kontaktováním soudu, nicméně kvůli vánočním svátkům nebyl úspěšný. Proto částku uhradil 3. ledna 2025; na účet soudu byla připsána následující pracovní den (tedy 6. ledna). Z uvedených důvodů navrhovatel požaduje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZSop jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.6. Podle § 7 odst. 1 věty první ZSop je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti.7. Podle § 9 odst. 1 ZSop nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.8. Podle § 9 odst. 4 ZSop soud nezastaví řízení pro nezaplacení poplatku, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.9. Podle položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků jakožto příloze k ZSop (dále jen „sazebník“) za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je nepeněžité plnění, v ostatních případech, činí poplatek 2 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak.10. Z uvedeného vyplývá, že podle ZSop má poplatník dvě možnosti (dva „pokusy“) k zaplacení soudního poplatku. Nesplní-li poplatník řádně svou poplatkovou povinnost již při podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 ZSop), popř. poté, má možnost poplatkovou povinnost splnit ještě v dodatečné lhůtě, kterou mu soud stanovil ve výzvě k zaplacení poplatku (§ 9 odst. 1 ZSop). Zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí soudem (dodatečně) stanovené lhůty již nemůže mít jakýkoli význam (což ostatně z dikce § 9 odst. 1 ZSop kategoricky vyplývá). Důvodem pro zrušení usnesení o zastavení řízení by měla být [jak se také uvádí v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona č. 296/2017 Sb., k bodu č. 3 až 5 (§ 9)] pouze skutečnost, že byl poplatek zaplacen ve lhůtě určené ve výzvě (např. nebyla-li včasně provedená platba ztotožněna s určitým řízením). Účastníci jsou tudíž vedeni k aktivitě a k vyšší míře odpovědnosti za svůj před soudem uplatněný nárok (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1/2020).11. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. června 2018, sp. zn. I. ÚS 1335/18, nebo ze dne 26. června 2018, sp. zn. I. ÚS 1680/18) zdůraznil, že již samotná povinnost soudů vyzvat poplatníka k úhradě splatného soudního poplatku je do jisté míry beneficiem, jelikož poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi v zásadě nic nebrání, aby ji řádně splnil již při podání návrhu. Pokud tak neučiní, a dokonce tak neučiní ani v dodatečné (náhradní) propadné lhůtě poskytnuté soudem, je zastavení řízení logickým a ústavně konformním důsledkem jeho pasivity. K tomuto závěru se Ústavní soud přihlásil též ve svém plenárním nálezu ze dne 30. března 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, ve kterém s ohledem na skutečnost, že ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) ZSop „nepomýšlí na všechny případy nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníkovi mohla vzniknout újma“, znovu zdůraznil, že samotná existence náhradní lhůty pro zaplacení soudního poplatku již představuje pro poplatníka jisté dobrodiní, poněvadž zákon předpokládá, že soudní poplatek uhradí řádně s podáním návrhu na zahájení řízení, tedy okamžikem jeho splatnosti (§ 7 odst. 1 ZSop).12. V této věci navrhovatel podal dne 10. prosince 2024 návrh, ve kterém požadoval jednak určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti, jednak odvolání , tituly před jménem, , Jméno, z funkce předsedy a člena představenstva společnosti. Dále navrhl, aby mu soud prvního stupně přiznal náhradu nákladů řízení, kterou by měla uhradit společnost. Při podání návrhu nebyl zaplacen soudní poplatek. Navrhovatel byl proto soudem prvního stupně vyzván k zaplacení částky 4 000 Kč podle položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku (dva návrhy na určení, tj. na určení neplatnosti usnesení valné hromady a na určení, že , tituly před jménem, , Jméno, byl odvolán z funkce předsedy a člena představenstva společnosti ke dni 13. září 2024, tedy dvakrát 2 000 Kč). Výzva s poučením o následcích nezaplacení poplatku byla navrhovateli doručena dne 19. prosince 2024 s určením lhůty 15 dnů, tedy do 3. ledna 2025. Soudní poplatek byl na účet soudu připsán až 6. ledna 2025. Podle rozhodovací praxe Ústavního soudu je za datum úhrady soudního poplatku při bezhotovostní platbě považován den, kdy došlo k jeho připsání na účet soudu, a nikoli den, kdy dal plátce peněžnímu ústavu pokyn k provedení platby; povinnost uhradit soudní poplatek je tedy splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu, neboť tímto okamžikem se dostane do faktické dispozice soudu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. června 2020, sp. zn. III. ÚS 1588/20). Je proto zřejmé, že pokud soud prvního stupně zastavil řízení pro včasné nezaplacení soudního poplatku, který navrhovatel včas neuhradil v žádné výši, rozhodl správně a důvody uváděné odvolatelem nejsou významné.13. Odvolací soud z výše uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil [§ 219 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].14. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 1 odst. 3, 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, protože společnosti v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Jelikož tyto okolnosti nebyly dány ani u soudu prvního stupně, byť soud prvního stupně o nákladech řízení takto nerozhodl, odvolací soud v rámci hospodárnosti řízení rozhodl i o těchto nákladech (výrok II.).