19 Cmo 51/2025-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením „zastavil řízení o zápisu změn ze dne 3. února 2025, Fj 45719/2025/MSPH, kterým byla navrhována změna u statutárního orgánu (výrok I.).“ Výrokem II. rozhodl, že se navrhovateli vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, po právní moci tohoto usnesení. Výrokem III. uložil navrhovateli, aby soudu do 3 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil název poskytovatele platebních služeb (banky) a číslo účtu, na který má být převedena částka odpovídající soudnímu poplatku či přeplatku, o jehož vrácení bylo rozhodnuto, liší-li se od čísla účtu, ze kterého byl soudní poplatek zaplacen, nebo není-li to možné, označení osoby a poštovní adresu místa, které má být částka vyplacena prostřednictvím poštovní poukázky.2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 83 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 104 o. s. ř., tím, že podáním ze dne 12. prosince 2024, „č. j. Fj 467708/2024“ byl podán tentýž návrh, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, kterým byla navrhována změna u statutárního orgánu navrhovatele (výmaz stávajících jednatelů , tituly před jménem, , Jméno, a , Jméno, a zápis nového jednatele , tituly před jménem, , Jméno, ). Výrok o vrácení soudního poplatku je odůvodněn ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání s tím, že odvolání ve věci č. j. Fj 467708/2024 vzal zpět s tím, že se vzdal práva odvolání. Toto zpětvzetí bylo na soud prvního stupně doručeno dne 10. ledna 2025 a tímto dnem proto nabylo právní moci. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.6. Překážka věci zahájené (tzv. překážka litispendence) brání tomu, aby o téže věci probíhalo více než jedno řízení; jde o překážku neodstranitelnou. Řízení, které bylo zahájeno později, má soud povinnost zastavit (§ 104 odst. 1 o. s. ř.); k existenci překážky věci zahájené přihlíží soud z úřední povinnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2006, sp. zn. 29 Odo 1080/2005, které je k dispozici, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách www.nsoud.cz). Tzv. překážku litispendence je nutno zkoumat k okamžiku vydání usnesení o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2010, sp. zn. 30 Cdo 4951/2009). Rozhodná je tedy existence dříve zahájeného totožného řízení, které trvá v okamžiku, kdy soud rozhoduje o zastavení řízení. Jestliže by například běžela časově vedle sebe dvě totožná řízení, ale dříve zahájené by bylo skončeno dříve, než by později zahájené bylo zastaveno, pak již překážka litispendence odpadla a k zastavení pozdějšího řízení není důvod (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2009, sp. zn. 26 Cdo 2743/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2003, sp. zn. 29 Odo 788/2002).7. O tutéž (stejnou) věc jde tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž bylo již zahájeno jiné řízení, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený návrhem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení (ze stejného skutku), jimiž byl uplatněn (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 549, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2001, sp. zn. 21 Cdo 906/2000, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2010, sp. zn. 22 Cdo 1974/2008).8. Usnesením ze dne 30. prosince 2024, č. j. C 49902/RD15/MSPH, Fj 467708/2024/MSPH, soud prvního stupně výrokem I. odmítl totožný „návrh na zápis změn ze dne 12. prosince 2024 pod č. j. Fj 467708/2024/MSPH,“ kterým byla požadována změna ve statutárním orgánu navrhovatele (výmaz stávajících jednatelů , tituly před jménem, , Jméno, a , Jméno, a zápis nového jednatele , tituly před jménem, , právnická osoba, ). Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 2025, sp. zn. 19 Cmo 33/2025, bylo odvolací řízení v této věci z důvodu zpětvzetí odvolání dne 10. ledna 2025 zastaveno.9. Vzhledem k tomu, že navrhovatel vzal podle § 222 odst. 1 o. s. ř. odvolání zpět, právní moc usnesení ze dne 30. prosince 2024, č. j. C 49902/RD15/MSPH, Fj 467708/2024/MSPH, nastala, jako kdyby k podání odvolání nedošlo, tj. uplynutím odvolací lhůty. Usnesení ze dne 30. prosince 2024, č. j. C 49902/RD15/MSPH, Fj 467708/2024/MSPH, tak nabylo právní moci dne 15. ledna 2025. Navrhovateli je třeba proto přisvědčit, že překážka litispendence dána není a ani nebyla dána v době rozhodování soudu prvního stupně.10. Z toho je zřejmé, že usnesení soudu prvního stupně obstát nemůže, protože překážka podle § 83 odst. 1 o. s. ř. založena není.11. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se řízení nezastavuje. Tím došlo i k odklizení závislých výroků II. a III.