2 Cmo 176/2024-50 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na zrušení výmazu zaniklého družstva a na obnovení jeho likvidace (výrok I.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. V odůvodnění uvedl, že rozhodl o návrhu navrhovatele podaném 29. 11. 2023, který byl odůvodněn tím, že se jedná o opakovaný návrh, kdy předcházejícímu bylo usnesením soudu prvního stupně z 21. 6. 2021, č. j. 38 Cm 330/2020-49 vyhověno. Již předcházející návrh řešil otázku čerpací stanice nacházející se na pozemku p. č. 448/2 (správně 448/3 v k. ú. , adresa, , kdy , právnická osoba, (dále jen inspekce) dopisem z 11. 11. 2011 se obrátila na právního předchůdce navrhovatele se žádostí o sdělení, jakým způsobem je tato čerpací stanice zabezpečena z vodohospodářského hlediska. Dle sdělení , právnická osoba, , Anonymizováno, ji tento neeviduje ve svém majetku. Následným rozhodnutím inspekce z 30. 4. 2012 mu byla uložena povinnost provést opatření k nápravě na základě zjištění, že vlastníku pozemku (Miroslavě Rojkové), ani jejím právním předchůdcům, nesvědčí žádný nabývací titul ke stavbě čerpací stanice. Dovodil z toho vlastnické právo státu a správu , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, Dne 7. 10. 2013 byla provedena ze strany inspekce kontrola plnění nápravných opatření a rozhodnutím z 3. 12. 2013 byla navrhovateli uložena pokuta ve výši 20 000 Kč. K odvolání navrhovatele rozhodlo , právnická osoba, dne 28. 4. 2014 o jeho zamítnutí a potvrzení napadeného rozhodnutí. Námitky ohledně vlastnictví stavby měly být uplatněny v odvolání proti rozhodnutí o uložení nápravných opatření a z toho dovodil, že čerpací stanici považoval navrhovatel za svůj majetek. Navrhovatel podal Městskému úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odboru výstavby a plánování dne 4. 2. 2014 ohlášení odstranění dané stavby. Ten rozhodl o zastavení řízení z důvodu nedoložení vlastnictví stavby navrhovatelem. Rozhodnutím z 27. 10. 2015 uložila inspekce navrhovateli pokutu ve výši 60 000 Kč, která byla rozhodnutím Ministerstva životního prostředí snížena na částku 30 000 Kč. Dle sdělení starosty obce , adresa, byla čerpací stanice vybudována v roce 1968, čemuž odpovídají zápisy z členských schůzí JZD , adresa, . Zaniklé družstvo je jeho právní nástupcem. , právnická osoba, je nemovitost nezapisovaná do katastru nemovitostí, přičemž stavba s ohledem na dobu vzniku není součástí pozemku. Jedná se o neznámý majetek družstva podle § 209 o. z. V předchozím řízení se likvidátorka zabývala rovněž čerpací stanicí a dovodila, že ji nepovažuje za majetek družstva. K 8. 9. 2023 byl proveden výmaz družstva. Navrhovateli stále hrozí sankce za nesplnění opatření uložených inspekcí, která nemůže být s ohledem na stanovisko stavebního úřadu splněna.3. Likvidátorka zaniklého družstva navrhla zamítnutí návrhu. Odkázala na své stanovisko v dopise adresovaném navrhovateli z 2. 9. 2023. , právnická osoba, . 10. 2000 byl na majetek družstva prohlášen konkurz. , právnická osoba, nebyla vedena v soupisu majetku. K tomuto datu nebyla v majetku družstva, a to ji ani nepovažovalo za svůj majetek. Lze předpokládat, že již před prohlášením konkurzu družstvo podzemní nádrže opustilo, jedná se o majetek opouštěný, který připadl do vlastnictví státu. Zařízení se mělo nacházet na pozemku p. č. 448/3 v k. ú. , adresa, , který je stejně jako celý areál ve vlastnictví Miroslavy Policarové. Určení vlastnictví by tak bylo možné řešit ve vztahu k údajné podzemní části proti vlastnici pozemku, příp. určení vlastnictví souhlasným prohlášením.4. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že zrušení výmazu a obnovení likvidace bylo již předmětem řízení vedeného u soudu prvního stupně ve věci sp. zn. 38 Cm 330/2020. Po skončení předchozího řízení likvidátorka dopisem z 2. 9. 2023 vyjádřila své stanovisko k možnému postupu ve věci nově zjištěného majetku. Bylo zjištěno, že čerpací stanice pohonných hmot nebyla součástí soupisu do majetkové podstaty družstva jako úpadce. Usnesením Městského úřadu v , Anonymizováno, , odboru výstavby a územního plánování z 7. 2. 2014 bylo zastaveno řízení zahájené na základě žádosti o dodatečné povolení stavby ve věci odstranění stavby čerpací stanice, neboť stavebník nepředložil doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě opravňující k odstranění stavby. Fotodokumentace daného místa ukazuje na existenci poklopů nádrží, odvětrání a místa, kde stál stojan na čerpání pohonných hmot. V řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 38 Cm 330/2020 bylo rozhodováno o návrhu navrhovatele z 7. 10. 2020, kdy usnesením z 21. 6. 2021, č. j. 38 Cm 330/2020-49, které nabylo právní moci dne 27. 7. 2021, bylo rozhodnuto o zrušení výmazu družstva, o obnovení jeho likvidace a jmenování likvidátora. Dne 13. 11. 2022 byla likvidátorkou předložena konečná zpráva o průběhu likvidace, z níž vyplývá, že byl dohledán další dosud neznámý majetek, který byl zpeněžen. Usnesením z 22. 5. 2023 soud schválil zprávu o průběhu a ukončení likvidace.5. Soud prvního stupně s poukazem na § 209 odst. 1 věta první zák. č. 89/2012 Sb. návrh zamítl pro jeho nedůvodnost. Poukázal na to, že o prakticky stejném návrhu již rozhodl v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 38 Cm 330/2020. Opětovný návrh je postaven na tvrzení, že nedošlo k vypořádání otázky čerpací stanice dle představ navrhovatele. Nejedná se o nově zjištěný majetek a ani majetek likvidovaného družstva, když všechny skutečnosti nasvědčují tomu, že čerpací stanice nebyla v majetku družstva v době jeho zániku. Právní konstrukce ČIŽP a likvidátorky družstva o opuštění věci a jejím připadnuti státu se jeví jako relevantní. Jako nemístné se jeví zahájení sporu o určení vlastnictví čerpací stanice, ostatně navrhovatelka k tomu ani nesměřuje. Smyslem je zřejmě stvrzení skutečnosti, že vlastnické právo náleží státu v podobě akceptovatelné pro stavební řízení. Argumentace likvidátorky ohledně možných způsobů řešení vlastnictví pozemku se jeví jako přiléhavá. Nelze tak dovodit, že by se objevil nový majetek družstva a není proto dán zájem právní ochrany.6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když likvidátorka náhradu nákladů řízení nepožadovala.7. Navrhovatel ve včasném odvolání navrhl změnu napadeného usnesení tak, že bude zrušen výmaz účastníka z obchodního rejstříku a obnovena jeho likvidace, příp. zrušení napadeného rozhodnutí. V řízení vedeném pod sp. zn. 38 Cm 330/2020 se likvidátorka nezabývala otázkou vypořádání otázky čerpací stanice. Všechny skutečnosti napovídají tomu, že čerpací stanice byla v majetku družstva. Navrhovatel doložil důkazy o jejím zřízení a užívání, včetně vyjádření starosty obce. Z nich vyplývá, že družstvo bylo jejím stavebníkem a užívalo ji pro zemědělské účely. Nebyl dohledán žádný důkaz o změně vlastnického práva. , právnická osoba, je třeba vnímat jako soubor věcí, z nichž některé mají povahu věci nemovité. Do soupisu věcí tak nemohla být zapsána. Absence majetku v soupisu majetkové podstaty nemusí znamenat, že se nejedná o majetek úpadce. Nabízí se možnost opomenutí čerpací stanice při pořízení soupisu. V řízení sp. zn. 38 Cm 330/2020 neměl soud pochybnost o vlastnictví čerpací stanice. Neobstojí konstrukce o zjevném opuštění věci a jejím propadnutí státu. Podle konstantní judikatury je derelikce jednostranným neadresným právním jednáním, jímž vlastník věci jednoznačně, bez jakýchkoliv pochybností dává navenek najevo, že věc opouští a nadále ji nehodlá vlastnit a také to fyzicky učiní. Musí tak učinit jakoukoliv srozumitelnou a určitou formou. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1823/2012 přitom návrh na prohlášení konkurzu sám o sobě není projevem derelikce. Žádné skutečnosti nasvědčující existenci vůle účastníka věc opustit však nebyly zjištěny. Navrhovatel považuje vedení případného řízení o určení vlastnictví čerpací stanice za nadbytečné, když vlastník pozemku není dle názoru žalobce vlastníkem čerpací stanice z důvodu neexistence nabývacího titulu. Tato skutečnost by byla důvodem pro zamítnutí takové žaloby. V řízení bylo prokázáno, že účastník nabyl vlastnictví k čerpací stanici její výstavbou, přičemž nebylo prokázáno, že by vlastnictví pozbyl, resp. nabyla ho jiná osoba. Jedná se o majetek účastníka a jsou dány důvody pro vyhovění návrhu.8. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., aniž za tím účelem nařizoval jednání, neboť účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) a neshledal odvolání důvodným. Vyšel přitom z dokazování provedeného soudem prvního stupně, které považuje za úplné pro posouzení dané věci.9. Podle § 209 odst. 1 věta první zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o. z., zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její lik