2 Cmo 177/2024-180 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 5. 2020 se žalobkyně domáhala určení, že má za žalovanou pohledávku z titulu náhrady škody ve výši 608 950 Kč a současně se domáhala zaplacení této pohledávky z titulu jejího ručení při porušení péče řádného hospodáře při výkonu funkce jednatele společnosti , právnická osoba, za její závazky.2. Žalobkyně spatřuje porušení právních povinností žalované jako jednatelky společnosti , právnická osoba, v nezakládání účetních závěrek společnosti do Sbírky listin a v důsledku toho nemohla mít dostatečné informace o ekonomickém stavu společnosti , právnická osoba, , dále ve způsobu „vedení sporu“ s žalobkyní o zaplacení dluhu ve výši 383 642 Kč s příslušenstvím u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 42 C 1678/2018, v jehož důsledku vznikly náklady ve výši 138 645 Kč a dále v převedení konceptu vydávání časopisu La Cuccina Italiana na nově založenou společnost , právnická osoba, Žalobou uplatnila zaplacení jistiny ve výši 383 642,- Kč , úroku z prodlení ve výši 69 206 Kč, náhrady nákladů řízení ve výši 138 645 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4 800 Kč a nákladů žalobkyně v exekučním řízení ve výši 12 657 Kč.3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v postavení jednatele společnosti , právnická osoba, žádnou povinnost neporušila. Předně uvedla, že předpokladem ručitelského závazku je existence splatného závazku k náhradě škody, který společnosti , právnická osoba, nevznikl. Spolupráce s žalobkyní probíhala od roku 2012 a ekonomická situace společnosti , právnická osoba, byla žalobkyni dobře známa, a proto nezakládání účetních závěrek do Sbírky listin je z tohoto důvodu irelevantní. Hlavní činností společnosti bylo vydávání časopisu La Cuccina Italiana a z podstatné části byla závislá na inzerci s tím, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . neuhradila společnosti za reklamní kampaň částku ve výši 6 468,93 EUR. Společnost se neúspěšně pokoušela získat za investora společnost , právnická osoba, ., přičemž v důsledku nepříznivé ekonomické situace neměla finanční prostředky na zaplacení licence za rok 2019. Pokud byla proti společnosti uplatněna ze strany žalobkyně žaloba na zaplacení částky 383 642 Kč s příslušenstvím, tak žalovaná řízení „nezdržovala“, nýbrž využívala zákonné prostředky dle občanského soudního řádu.4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. žalobu v plném rozsahu zamítl, ve výroku II. přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 120 661,20 Kč.5. V odůvodnění rozsudku zejména uvedl, že jediným předmětem podnikatelské činnosti společnosti , právnická osoba, bylo vydávání časopisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na základě roční vždy udělované licence ve výši 10 000 EUR. V případě nezaplacení licence by ji společnost pozbyla a licenční smlouva by zanikla. V důsledku neplnění finančních povinností ze strany inzerentů se společnost , právnická osoba, dostala do platební neschopnosti a plnění svých finančních závazků řešila formou splátkových kalendářů a to i ve vztahu k žalobkyni, kdy se jednalo o zavedenou obchodní praxi. Své odběratele upomínala a pohledávky řešila i soudní cestou. Nebylo prokázáno, že by se společnost snažila vyvádět majetek ze společnosti, případně se vyhýbat placení dluhů. Pokud žalobkyně vedla spor o zaplacení pohledávky 383 642 Kč se společností , právnická osoba, , neměl soud prvního stupně za prokázané, že by žalovaná využívala zdržovací taktiku, aniž lze upřít využití procesních prostředků dle občanského soudního řádu. V obraně žalované proti uplatněnému nároku žalobkyně soud prvního stupně nedovodil porušení právních povinností. Soud prvního stupně dále uvedl, že žalobkyně dostatečně nekonkretizovala svá tvrzení ohledně převodu „konceptu časopisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ na společnost , právnická osoba, bez odpovídajícího protiplnění, přičemž nebyl prokázán účelový převod s cílem vyhnout se povinnosti platit dluhy společnosti , právnická osoba, Skutečnost, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako jediný společník a jednatel této společnosti vykonával po krátkou dobu funkci jednatele ve společnosti , právnická osoba, , ještě neznamená úzké propojení mezi žalovanou a touto osobou. Bylo prokázáno, že žalovaná vymáhá své pohledávky a od roku 2012 dlouhodobě spolupracovala s žalobkyní, se kterou měla zavedenou obchodní praxi v podobě splátkového kalendáře. Zástupci žalobkyně však tuto praxi změnili a nadále odmítli sjednávat odložené platby formou splátkového kalendáře. Soud neměl za prokázané splnění zákonných předpokladů dle § 159 odst. 3 o. z. s tím, že žalovaná je povinna plnit ze svého ručitelského závazku teprve v okamžiku, kdy nesplní svou povinnost z titulu náhrady škody ve vztahu ke společnosti. Rovněž nebyla prokázána existence škody na straně společnosti , právnická osoba, v důsledku soudního řízení u Obvodního soudu pro , adresa, s tím, že využívání procesních nástrojů, které poskytuje účastníkům občanský soudní řád, není protiprávní a nelze jej proto hodnotit jako porušování povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Převod obchodního podílu žalované na jinou osobu je jednáním žalované jako společníka a nelze s tím spojovat porušení péče řádného hospodáře. Nepříznivá ekonomická situace společnosti , právnická osoba, nebyla v příčinné souvislosti s nezakládáním účetních závěrek s tím, že ekonomická situace společnosti bez ohledu na výše uvedené byla žalobkyni z dlouhodobé spolupráce dobře známa. Mezi účastníky nebylo sporným, že bez licenční smlouvy s italským vlastníkem a bez vydávání časopisu měla společnost , právnická osoba, v podstatě nulovou hodnotu, v převedení projektu (licence) na jinou osobu v nepříznivé finanční situaci nelze spatřovat porušení péče řádného hospodáře.6. Žalobkyně podala proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě blanketní odvolání ze dne 8. 8. 2024, které doplnila písemným podáním ze dne 10. 9. 2024, ve kterém navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno. Ve svém odvolání zejména uvedla, že soud prvního stupně „podlehl“ taktice žalované, když dospěl k závěru, že žalovaná vymáhala pohledávky z roku 2011 a 2014, a tím jednala s péčí řádného hospodáře. Soud prvního stupně zcela rezignoval na ustálenou judikaturu, když nevycházel ani z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 90/2019, ve kterém jsou stanoveny podmínky, jak má soud postupovat při posouzení péče řádného hospodáře. V doplňujícím vyjádření žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 59/2022 řešící otázku „splnitelnosti pohledávky“.7. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 1. 11. 2024 k odvolání žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a uvedla, že společnost , právnická osoba, v důsledku neplnění povinností ze strany dodavatelů a své platební neschopnosti svou finanční situaci řešila sjednáváním posunutí plateb formou splátkového kalendáře, což představovalo zavedenou obchodní praxi. Žalovaná s péčí řádného hospodáře neustále hledala řešení jak udržet stav ve vydávání časopisu. Dle § 159 odst. 3 O. z. pro aktivaci ručení je nezbytné, aby věřitel nejdříve vyzval jednatele k náhradě škody, což se v daném případě nestalo. Soud prvního stupně správně dovodil, že žalovaná v soudním řízení nezneužívala „zdržovací taktiku“, nýbrž využívala veškerých prostředků procesní obrany. Žalobkyně byla rovněž obeznámena s finanční situací společnosti , právnická osoba, , a škoda proto nemohla vzniknout nezakládáním účetních závěrek. K odpovědnosti jednatele za škodu je nutné prokázat, že konkrétní opomenutí (porušení právní povinnosti) vedlo ke konkrétní škodě, což nebylo prokázáno.8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.9. Je třeba konstatovat, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z titulu náhrady škody, která jí měla vzniknout v důsledku protiprávního jednání žalované, kteráa) od roku 2012 nezakládala účetní závěrky společnosti , právnická osoba, do Sbírky listin rejstříkového soudu, čímž žalobkyně nemohla získat ucelenou představu o ekonomickém stavu společnosti, pokud by žalobkyně zjistila, že je společnost v dlouhodobé ztrátě, pak by s ní ani neuzavřela příslušnou smlouvu o dílo,b) vedla za společnost , právnická osoba, s žalobkyní soudní spor sp. zn. 42 C 167/2018 u Obvodního soudu pro Prahu 2 týkající se zaplacení faktur za tisk časopisu a v důsledku její „zdržovací taktiky“ po dobu cca 1,5 roku činily náklady řízení 138 645 Kč,c) v průběhu řízení sp. zn. 42 C 167/2018 žalovaná odčerpala zbývající aktiva ze společnosti a veškerou aktivitu (koncept časopisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) přesunula na nově založenou společnost , právnická osoba, , jehož jediným společníkem a jednatelem byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který od 7.10.2019 po dobu cca 2 měsíců také vykonával funkci jednatele ve společnosti , právnická osoba, , žalovaná tímto postupem znemož