2 Cmo 18/2025-347 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhá určení, že je členkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , IČ: , IČO, a současně určení neplatnosti smlouvy o převodu členského podílu v tomto družstvu mezi žalobkyní a žalovaným 2) zastoupeným žalovaným 1) ze dne 19. 9. 2016 s tím, že při uzavření smlouvy byla přivedena v omyl a neměla v úmyslu převést byt na žalovaného 2).2. V průběhu řízení přípisem ze dne 6. 9. 2018 uplatnil žalovaný 2) námitku nepravomoci soudu z důvodu uzavřené rozhodčí smlouvy.3. Soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 12. 2024, č. j. 72 Cm 172/2022-311 zamítl námitku nepravomoci Městského soudu v Praze s odůvodněním, že uzavřená rozhodčí smlouva se týká majetkových sporů vyplývajících ze Smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 19. 9. 2016 a Dohody o finančním vyrovnání ze dne 19. 9. 2016 za převod těchto práv včetně všech dodatků nebo vzniklých v souvislosti s ní včetně sporů ze zajištění těchto závazků z této smlouvy s tím, že budou rozhodovány s konečnou platností podle českého práva v rozhodčím řízení podle zák. č. 216/1994 Sb. Soud prvního stupně dovodil, že členství v družstvu není pouhým „majetkovým právem“ s tím, že povaha tohoto práva vylučuje, aby spor o určení členství v bytovém družstvu byl rozhodován rozhodcem na základě sjednané rozhodčí doložky, a proto námitku nepravomoci soudu jako nedůvodnou zamítl. Současně poukázal na skutečnost, že o věcné příslušnosti Městského soudu k projednání předmětné věci rozhodl Vrchní soud v Praze již ve svém usnesení ze dne 29. 7. 2022, č. j. Ncp 493/2022-172.4. Žalovaní v písemném podání ze dne 8. 1. 2025 uvedli, že žalobkyně uzavřela s žalovaným 2) rozhodčí smlouvu, která vyloučila příslušnost obecných soudů s tím, že o námitce pravomoci soudu nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Žalovaný 2) ve včas podaném odvolání uvedl, že odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně nepovažuje zcela za přesvědčivé s tím, že ve výkladu pojmu „majetkové vztahy“ soud zcela pominul rozhodovací praxi soudů, její normativní vázanost, znaky, kterými lze charakterizovat majetkový vztah a logický výklad pojmu. Žalovaný 2) má za to, že spor o účast v bytovém družstvu je majetkovým sporem, neboť družstevní podíl vyjadřuje vše, co osobě patří a tvoří její majetek. V právním smyslu je podíl v družstvu věcí a je třeba jej tak vnímat. Žalovaný 2) v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 476/2023, sp. zn. 20 Cdo 476/2009 a sp. zn. 29 Cdo 2648/2013. Soudy již v minulosti dovodily možnost rozhodování rozhodcem v případě sporů o obchodní podíl.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212, § 212a a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného 2) je důvodné.6. V souladu s § 106 odst. 1, věta prvá o. s. ř. jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví, věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají nebo že netrvají na projednání věci před rozhodčí komisí spolku.7. V souladu s § 2 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů lze platně uzavřít rozhodčí smlouvu, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír. Nelze zpochybnit, že v majetkovém sporu by uzavření smíru bylo jistě možné.8. Mezi účastníky není sporným, že žalovaný 2) při prvním úkonu ve věci písemným vyjádřením ze dne 6. 9. 2018 uplatnil námitku nepravomoci soudu s odkazem na Rozhodčí smlouvu ze dne 19. 9. 2016 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným 2). Námitka nepravomoci soudu byla tak ze strany žalovaného 2) uplatněna včas. Z obsahu této smlouvy plyne, že veškeré majetkové spory vyplývající ze Smlouvy o převodu členských práv a povinností (členského podílu) uzavřené dne 19. 9. 2016 a z Dohody o finančním vyrovnání za převod členských práv a povinností o předání předmětného bytu ze dne 19. 9. 2016 včetně všech dodatků nebo vzniklé v souvislosti s ní včetně sporů ze zajištění závazků z této Smlouvy budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností podle českého práva v rozhodčím řízení podle zák. č. 216/1994 Sb.9. S odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2023, č. j. 23 Cdo 476/2023) je majetkovým sporem zejména spor z majetkového (soukromoprávního) vztahu, na základě, něhož došlo nebo má dojít za úplatu k převodu věcného, závazkového nebo jiného práva nebo majetkové hodnoty, dále z majetkového vztahu, jehož předmětem je koupě najaté věci, využitá práva nebo jiné majetkové hodnoty. Může dále jít o majetkový vztah vznikající v souvislosti s některým z předchozích právních vztahů v důsledku jeho změny nebo zániku anebo s ohledem na neplatnost nebo odporovatelnost s tím, že majetkové právo ve smyslu „majetkového sporu“ neboli „sporu o majetková práva“ podle zákona o rozhodčím řízení je zapotřebí chápat široce, neboť se může jednat o všechny spory, které mají odraz v majetkové sféře účastníků právního vztahu., jejichž předmět lze vyjádřit v majetkových hodnotách. S ohledem na výše uvedené lze dovodit, že pouze nárok žalobkyně uplatněný proti žalovanému 2) ohledně určení neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu je právě takovým majetkovým sporem, neboť „družstevní podíl“ vyjadřuje určitou majetkovou hodnotu. Výše uvedené platí za předpokladu, že by žalobkyně uplatnila pouze tento návrh proti žalovanému 2). Zcela shodný návrh však uplatnila i proti žalovanému 1) a současně proti oběma žalovaným i návrh na určení, že je členkou bytového družstva, což nelze podřadit mezi majetkové spory, na které dopadá rozhodčí doložka. Přitom není pochyb o tom, že žalovaný 1) není účastníkem rozhodčí smlouvy.10. Je podstatné uvést, že soud prvního stupně v řízení ve věci samé bude zejména posuzovat návrh žalobkyně týkající se určení, zda je členkou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (IČ: , IČO, ) a druhý návrh týkající se určení, zda došlo k platnému převodu družstevního podílu z žalobkyně na žalovaného 2) bude zkoumat jen jako otázku předběžnou, neboť při současném uplatnění dvou „návrhů na určení“ není v daném případě naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o převodu družstevního podílu. Za situace, kdy návrh na určení členského vztahu k bytovému družstvu má povahu primárního návrhu, jež z povahy věci není dotčen rozhodčí smlouvou, pak k projednání celého žalobního návrhu je dána soudní pravomoc.11. Nad rámec výše uvedeného nelze pominout, že žalobkyně uplatnila v jedné žalobě dva návrhy, které spolu velmi úzce souvisejí a nejeví se účelným, hospodárným a ani v zájmu ochrany práv všech účastníků řízení, aby o jednom návrhu ve vztahu k jednomu z účastníků rozhodoval rozhodčí soud a o zbývajícím rozsahu žaloby se vedlo soudní řízení s vědomím toho, že se jedná o posouzení platnosti jednoho skutku. Jelikož nelze oddělit jednání žalovaného 1) (a posoudit jej izolovaně) od jednání žalovaného 2), nehodí se ani v dané věci určitý nárok ve vztahu k jednomu z účastníků řízení vyloučit k samostatnému řízení (§ 112 odst. 2 o. s. ř.). Na základě výše uvedeného dovodil odvolací soud pravomoc soudů k projednání celé věci tak, aby byla zajištěna ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 o. s. ř.) a aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno (§ 2 o. s. ř.).12. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, i když z jiných výše uvedených důvodů.13. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodne soud v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).