2 Cmo 27/2025-89 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 24. 7. 2024, č. j. 31 Cm 54/2024-44, který v této věci činí 188 852 Kč. Vzal za prokázáno, že žalovaný žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma dětmi (ročník 2006 a 2012). Žalovaný uvedl měsíční čistý příjem z pracovního poměru u společnosti , právnická osoba, ve výši 15 519 Kč s tím, že jiné příjmy nemá. Manželka pobírá měsíční čistý příjem ve výši 32 545 Kč. Manželka vlastní rodinné domy v , adresa, a ve , Anonymizováno, a automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, .2. Vedle vyživovací povinnosti k dětem má další závazky. , právnická osoba, . dluží 150 626,50 Kč (z původních 263 000 Kč) s měsíční splátkou 4 315 Kč z důvodu úvěru na vklad do společnosti , právnická osoba, Spolu s manželkou mají dluh z hypotéčního úvěru na pořízení rodinného domu u , právnická osoba, . ve výši 3 503 701 (z původních 4 950 000 Kč) s měsíční splátkou 21 422,80 Kč. Konečně dluží společnosti , právnická osoba, . 421 743 Kč s měsíční splátkou 12 000 Kč. Důvodem je, že žalovaný jako jednatel společnosti , právnická osoba, . uznal formou notářského zápisu dluh společnosti z důvodu nájmu vozidla Volvo XC90. Žalovaný k tomuto dluhu při stejné příležitosti přistoupil.3. Soud prvního stupně nepovažoval poměry žalovaného za zcela objasněné. Žalovaný tvrdil příjem na úrovni minimální mzdy. Spolu s příjmem manželky jsou příjmy rodiny žalovaného ve výši 48 000 Kč, a tedy jen o 10 000 Kč přesahují samotné splátky závazků žalovaného. Je prakticky nemožné, aby z těchto prostředků čtyřčlenná rodina upokojovala svoje životní potřeby. Žalovaný také neuvedl svoji účast ve společnosti , právnická osoba, . a ve společnosti , právnická osoba, Je na žalovaném, aby v celém rozsahu tvrdil a prokázal svoje poměry a není na soudu, aby potřebné skutečnosti za poplatníka soudního poplatku vyhledával. Soud si byl vědom značné výše předmětného soudního poplatku, nicméně s ohledem na nedostatečně osvědčené poměry žalovaného nemohl dospět k závěru, že splňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků.4. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Předně uvedl, že judikatura, na kterou soud prvního stupně poukazuje, míří na případy, kdy účastník řízení o osvobození řádně nepožádal anebo svoje poměry nedoložil vůbec či nedostatečně. Žalovaný o přiznání osvobození od soudních poplatků požádal a svoje poměry doložil. Soud naopak nerespektoval judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Neposoudil poměry žalovaného s přihlédnutím k jeho celkovým majetkovým poměrům. Nevycházel také z úplně zjištěného skutkového stavu a jeho rozhodnutí tak vykazuje znaky libovůle. V této souvislosti poukazuje na to, že měl-li soud za to, že je významné, zda z účasti na obchodních společnostech plynou žalovanému nějaké příjmy, měl jej vyzvat k doložení nebo k vysvětlení. Napadené usnesení tak není konformní s ústavním právem žalovaného na soudní ochranu.5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].6. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.7. Z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích oddíl C, vložka 21496 zjistil, že žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Na majetek této společnosti byl s účinností od 25. 3. 2024 usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 3. 2024, č. j. KSCB 27 INS 1991/2024-A-10 prohlášen konkurz, který dosud trvá.8. Ze stejného obchodního rejstříku oddíl C, vložka 24298 vyplývá, že žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, . Těmi se stal od roku 2016. Při vstupu do společnosti rozhodl o zvýšení základního kapitálu z původních 100 Kč na 200 000 Kč. Nový základní kapitál je splacen. Společnost založila do sbírky listin účetní uzávěrku naposledy za rok 2016.9. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.10. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.11. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.12. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že nelze pochybovat o tom, že účastník řízení – poplatník soudního poplatku, který žádá o zmírnění poplatkové povinnosti anebo o úplné osvobození od ní, je povinen v plném rozsahu a zcela pravdivě vylíčit své majetkové, výdělkové a jiné osobní poměry a vylíčené okolnosti spolehlivě a v plném rozsahu doložit. Žalovaný k tomu využil tiskopis Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Tento tiskopis obsahuje jasné pokyny o tom, co všechno je potřebné uvést o poměrech žadatele o poplatkovou úlevu a jak je nutné tyto okolnosti doložit. Proto s výjimkou případů zcela mimořádných není nutné žádné další doplňování těchto okolností na základě dodatečných výzev poplatkového soudu. Případ žalovaného neukazuje na žádné takové mimořádné okolnosti. Soud není povinen za účastníka pátrat ani z veřejně dostupných zdrojů, jakkoliv vždy může úplnost a pravdivost tvrzení účastníka jejich prostřednictvím prověřit, jeho povinností to však není.13. Žalovaný již v návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků vylíčil, jaké má závazky, to zopakoval i v rámci Prohlášení a tyto okolnosti doložil. To je ostatně velmi detailně patrné i z odůvodnění odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně.14. Za věrohodné považuje odvolací soud také okolnosti týkající se poměrů manželky žalovaného, jak jsou uvedeny v Prohlášení, i když ty blíže osvědčeny nebyly.15. Problémem je angažovanost žalovaného v obchodních společnostech. O této okolnosti se žalovaný vůbec nezmínil. Navíc z části III. Prohlášení plyne zjevně snaha prezentovat poměr žalovaného ke společnosti , právnická osoba, jen jako vztah zaměstnavatele a zaměstnance, který je navíc, jak si případně povšiml soud prvního stupně, zaměstnancem špatně placeným. Co mohou být obchodní podíly v obchodních společnostech jiného než součást majetku společníka, než součást jeho vlastnických práv. Tedy měly být v Prohlášením uvedeny bez dalšího. Mělo být uvedeno i vše významné o této angažovanosti ve vztahu k objasnění poměrů žalovaného. Vyjde-li následně najevo, že poplatník soudního poplatku tuto angažovanost nepřiznal, není rozhodně povinností soudu, aby vyzýval účastníka řízení, aby přece jenom se k této okolnosti vyjádřil.16. Obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, ., která je v konkursu, určitě nebude představovat žádnou významnou hodnotu. Tedy nedostatek zmínky o ní nemůže mít na materiální posouzení poměrů žalovaného žádný vliv. Od této společnosti nelze reálně očekávat ani příjmy a ani jiné majetkové výhody. Absence zmínky o ní však ilustruje, jak žalovaný k objasnění svých poměrů přistupuje.17. Ohledně obchodní společnosti , právnická osoba, se z veřejně přístupných zdrojů nelze nic podstatného dozvědět. Nelze z nich tedy získat představu o hodnotě obchodního podílu žalovaného v této společnosti. Nelze však ani uzavřít, že hodnota tohoto obchodního podílu je bezvýznamná. Tuto představu nelze si učinit také proto, že není nic známo o jejím majetku a hospodaření a o jeho výsledcích. Zde absentují účetní uzávěrky, které mají obchodní společnosti povinnost zakládat do sbírky listin. Tato společnost tuto povinnost soustavně neplní, za což odpovídá p