3 Cmo 28/2025-67 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem ve výroku I. zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované odstranit z internetových stránek žalované www.dtest.cz stížnosti s názvem „#75213 Nekorektní jednání - vyúčtování pronájmu" a „#75604 Stížnost na nekalé obchodní praktiky a podvodné jednání autopůjčovny" včetně všech navazujících komentářů, ve výroku II. zamítl žalobu o uložení povinnosti žalované zdržet se jakékoli další publikace, sdělování a rozšiřování stížností s názvem „#75213 Nekorektní jednání - vyúčtování pronájmu" a „#75604 Stížnost na nekalé obchodní praktiky a podvodné jednání autopůjčovny" včetně všech navazujících komentářů, jakož i jakýchkoli odkazů na ně či jejich záznamy a ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na jejich náhradu 10 164 Kč k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Vyšel přitom z tvrzení žalobkyně, že provozuje autopůjčovnu a žalovaná, která je obecně prospěšnou společností zaměřenou mj. na práva spotřebitelů a jejich ochranu, zveřejnila na webových stránkách vasestiznosti.cz stížnost „#75213 Nekorektní jednání - vyúčtování pronájmu" od uživatele , Anonymizováno, ohledně smlouvy o nájmu motorového vozidla , Anonymizováno, . V rámci této stížnosti jsou uváděny nepravdivé, neúplné a zavádějící informace o činnosti žalobkyně týkající se toho, že smlouva měla být údajně uzavřena na právnickou osobu (šlo o smlouvu na fyzickou osobu), že měla být neoprávněně účtována smluvní pokuta ve výši celkem 50 000 Kč (20 000 Kč + doplatek 30 000 Kč) a že neoprávněně měla být připočtena položka mytí vozidla ve výši 999 Kč. Dále pak žalovaná zveřejnila nepravdivé, neúplné a zavádějící informace ohledně stížnosti „#75604 Stížnost na nekalé obchodní praktiky a podvodné jednání autopůjčovny" od uživatele , Anonymizováno, ohledně smlouvy o nájmu motorového vozidla , Anonymizováno, , kdy se nepravdivě uvádí, že stěžovateli byla neoprávněně účtována smluvní pokuta za opakované překročení rychlosti 150 km/hod., přičemž vozidlo mělo být vybaveno omezovačem rychlosti a obecně si stěžovatel stěžuje na to, že vozidlo bylo monitorováno systémem GPS (Sherlog). Žalobkyně k tomu uvedla, že veškeré sjednané smluvní pokuty nejsou nepřiměřené a jsou sjednány za účelem krytí zvýšeného nebezpečí nehody při překročení rychlosti a zamezení rizika vyššího opotřebení vozidla při překračování rychlosti. Kontrola vozidla pomocí GPS je přiměřená, sleduje ochranu hodnotného majetku žalobkyně. Žalovaná zveřejnila na svém webu o žalobkyni stížnosti, aniž by ověřila jejich pravdivost a neodstranila je ani poté, co se od žalobkyně dozvěděla o jejich nepravdivosti. Stížnosti obsahují řadu nepravdivých, zkreslených a neúplných informací a na jejich podkladě nepřiměřené hodnotící soudy. Celkové vyznění stížnosti je nepravdivé, neboť jsou vynechány podstatné skutečnosti s tím, že jednání žalobkyně vůči zákazníkům je popisováno mj. podvodné, což je samo o sobě způsobilé vyvolat zásah na straně žalobkyně do její dobré pověsti. Samotné zveřejnění nepravdivých stížností na portálu vasestiznosti.cz je nedůvodné. Žalovaná tak publikuje nepravdivé tvrzení bez zákonného důvodu a zasahuje tak do pověsti žalobkyně.3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že pokud jde o nájem vozidla , Anonymizováno, , pan , Anonymizováno, dne 2. 4. 2024 vznesl stížnost na vyúčtování smluvní pokuty a částky za mytí vozidla, dne 4. 4. 2024 na toto reagoval žalovaná, dne 29. 5. 2024 se vyjádřila žalobkyně spolu s komentářem žalované, dne 28. 7. 2024 pak reagovala žalovaná se žádostí na stěžovatele, aby se tento vyjádřil, a jelikož tento nereagoval, byla celá záležitost dne 29. 7. 2024 uzavřena. Pokud jde o nájem vozidla , Anonymizováno, , pak dne 12. 3. 2024 pan , Anonymizováno, vznesl stížnost proti účtování smluvní pokuty za překročení limitu rychlosti a neposkytnutí bonusového dne zdarma, dne 18. 3. 2024 reagovala žalovaná svým komentářem, dne 10. 5. 2024 vyzvala žalovaná žalobkyni k reakci na stížnost zákazníka, dne 13. 5. 2024 pak zákazník sdělil, že mu finance byly vráceny s tím, že dne 29. 5. 2024 žalovaná ještě zveřejňuje vyjádření žalobkyně a následně dne 5. 6. 2024 i vyjádření nezávislé právní poradny. Žalovaná uvedla, že od roku 2013 nabízí na svém internetovém serveru , Anonymizováno, platformu, jejímž prostřednictvím se snaží dosáhnout smíru mezi spotřebiteli a podnikateli. Na tuto mohou spotřebitelé napřímo vkládat své stížnosti nebo dotazy obecně. Z povahy této služby vyplývá, že stížnost nemusí být oprávněná či důvodná. Proto také redakce žalované na toto reaguje svým stanoviskem a snaží se dosáhnout smíru s příslušným podnikatelem, který je vyzván k reakci. Žalovaná poukazuje na to, že ve svých stanoviscích upozornila spotřebitele na to, že smluvní pokuty byly platně sjednány, zpochybňovala pouze výši smluvní pokuty či její přiměřenost. Jde o běžnou polemiku, jakých je ve veřejném prostoru nespočet. Totéž se týká sledování vozidla prostřednictvím GPS. Pokud jde o další den nájmu vozidla , Anonymizováno, , zde žalobkyně sama nakonec spotřebiteli vyhověla, a pokud jde o mytí vozidla , Anonymizováno, , pak zde sama žalovaná upozornila na ustanovení smlouvy, které je poměrně v tomto směru standardní. Žalovaná uveřejnila podstatnou část stanovisek žalobkyně, tedy nikterak nezasáhla do pověsti žalobkyně a její právo na svobodu projevu zde musí být respektováno. I pokud jde o náhled na výši účtovaných smluvních pokut, jedná se o právní názor nikoliv excesivní, naopak poměrně vyvážený, rovněž tak názor, že přesnost měření pomocí nainstalovaného GPS může být sporná, není nikterak nepřiměřený.4. Soud prvního stupně skutkový stav zjištěný z nesporných tvrzení účastnic a z provedeného dokazování posoudil podle § 135 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Poukázal na to, že ve věci jde o konflikt mezi právem na svobodu slova podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právem na ochranu pověsti ve smyslu čl. 10 odst. 1 Listiny (ochrana dobré pověsti je chápána jako ústavní hodnota bez ohledu na to, zda jde o pověst osoby fyzické, či právnické), kdy ustálená judikatura Nejvyššího a Ústavního soudu je založena na tom, že právo a svoboda jsou obsahově omezeny právy jiných, ať již tato práva plynou jako ústavně zaručená z ústavního pořádku republiky či z jiných zábran daných zákonem chránících celospolečenské zájmy či hodnoty (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1385/2006, nebo ze dne 22. 10. 2014, č. j. 23 Cdo 2997/2013, nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 1998, sp. zn. IV. ÚS 154/97). Řešení kolize svobody projevu na straně jedné a práva na ochranu osobnosti závisí na vzájemném poměřování obou těchto práv v kontextu okolností posuzované věci. Omezení základních práv totiž nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Ústavní soud opakovaně připomíná, že je třeba s přihlédnutím k okolnostem každého případu vycházet ze zásad proporcionality, tj. dbát na to, aby jednomu ze základních práv nebyla bezdůvodně dávána přednost před právem druhým. Současně pokud nelze zachovat práva, je třeba dát přednost tomu z nich, v jehož prospěch svědčí obecný princip spravedlnosti. Připomněl dále, že při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména 1) povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud), 2) obsah výroku (např. zda jde o projev „politický“ či „komerční“), 3) forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou – typicky „hvězdy showbyznisu“), 5) zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama „vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7) kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně, 8) kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Tento výčet však není konečný, neboť v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2051/14, ze dne 3. 2. 2015).5. Při aplikaci těchto zásad na projednávanou věc uvedl, že zde je sdělovatelem informací, resp. subjektem, který provozuje webové stránky www., Anonymizováno, , kde jsou předmětné stížnosti a související texty zveřejněny, obecně prospěšná společnost založená za účelem ochrany práv spotřebitelů. Kritický projev takovéhoto subjektu - zahrnující skutečnost, že prostřednictvím jeho webové platformy jsou přímo prezentovány kritické s