5 Cmo 14/2025-42 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. 12. 2024 nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podanou žalobou se žalobce vůči žalovanému domáhá náhrady škody na základě investice do skupiny , právnická osoba, . realizované u žalovaného ve výši 24 000 000 Kč, která měla být zhodnocena úrokem 10 % p. a., avšak byla téměř ze 100 % ztrátová. Žalobce tvrdil, že není schopen splnit poplatkovou povinnost za podanou žalobu. Soudní poplatek činí 1 200 000 Kč.3. Žalobce nevlastní motorová vozidla ani aktivní investiční nástroje. Žalobce je zaměstnancem a současně společníkem , právnická osoba, . s průměrným měsíčním příjmem 2 867 Kč. Náklady žalobce představuje výživné 1 000 Kč, náklady na zdravotní pojištění 2 552 Kč a místní poplatek 8 500 Kč.4. Soud zjistil, že žalobce vlastní bytovou jednotku č. , adresa, v ceně přibližně 45 000 000 Kč. Z výpisů z účtu žalobce vyplynulo, že dne 27. 9. 2024 žalobce obdržel částku 5 000 000 Kč coby rezervační zálohu na prodej nemovitosti. Z této částky žalobce použil 3 200 000 Kč na úhradu zápůjčky poskytnuté matkou žalobce , Anonymizováno, na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 2. 2021, ve znění pozdějších dodatků, ve výši 3 200 000 Kč. Ze zbývající části rezervační zálohy žalobce vybral hotovost 155 000 Kč k blíže neurčenému účelu, 27 682,80 Kč hradil , Anonymizováno, , 11 510 Kč hradil společnosti , právnická osoba, .5. Soud dospěl k závěru, že důvody pro osvobození žalobce od poplatkové povinnosti nebyly zjištěny. Žalobce vlastní hodnotnou nemovitost v , adresa, . Finanční rezerva žalobce měla činit 1 500 000 Kč. Žalobce žil poměrně nákladným životním stylem a způsob nakládání s finančními prostředky šel tak jen k tíži žalobce.6. Žalobce podal proti usnesení včas odvolání a navrhl je změnit a přiznat mu osvobození od soudních poplatků, případně je zrušit a věc vrátit soudu k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že společnost , právnická osoba, ., jejímž je jediným jednatelem a společníkem, se snaží překlenout nepříznivé období zapříčiněné pandemií covid, a žalobce za výkon funkce pobírá jen 2 900 Kč. Žalobce předpokládal příjem z investice 24 000 000 Kč s úročením 10 % p. a. od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Soudní poplatek ve výši 1 200 000 Kč je nepřekonatelnou překážkou. Žalobce byl od poplatkové povinnosti ve výši 1 224 067 Kč osvobozen v řízení o zaplacení směnky vedeném u soudu pod sp. zn. 47 Cm 112/2020 usnesením Městského soudu v Praze č. j. 47 Cm 112/2020-61 ze dne 9. 2. 2021. Žalobcem vlastněná nemovitost představuje bydliště žalobce a jeho nezletilé dcery. Žalobce má finanční rezervu 1 200 000 Kč, která je však určena pro případ potvrzení rozsudku, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit částku 1 200 000 Kč s příslušenstvím insolvenčnímu správci společnosti , právnická osoba, . Žalobce uhradil prolongovanou zápůjčku rodičům, která byla zajištěna zástavním právem na bytu žalobce. Další finanční prostředky ve výši 185 000 Kč žalobce užil na své a dceřiny životní potřeby.7. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.8. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř.: „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“9. Odvolací soud uvádí, že osvobodit od soudních poplatků lze dle § 138 odst. 1 o. s. ř. za kumulativního splnění dvou podmínek. Podmínkou první jsou poměry účastníka řízení, druhou pak skutečnost, že v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit přístup k soudu a s ním spjatou ochranu práv i v podmínkách tíživé materiální a sociální situace žadatele. Posouzení naplnění tohoto účelu je striktně vázáno na konkrétní věc a konkrétní uplatňované právo (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/08 ze dne 9. 2. 2009). Současně je třeba vzít v úvahu, v jaké fázi řízení je osvobození od poplatkové povinnosti navrženo.10. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat právo před soudem. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry a zdravotní stav. Soud přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku. Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník řízení (žadatel) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s právním zastoupením. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.11. Při zkoumání toho, zda je doložen nedostatek prostředků pro úhradu soudního poplatku, účastníka řízení tíží jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Jinak řečeno, pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků procesně úspěšný, musí uvést, v čem spatřuje svůj nedostatek prostředků, který dle jeho názoru vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, a dále musí takové tvrzení řádně doložit. Jak dovodil Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 99/2013, má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, přičemž celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 96/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013). Z toho vyplývá, že břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení toho, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 1 Afs 5/2003, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 7 Ans 15/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014). Zásadně tedy platí, že neuvede-li žadatel o osvobození od soudních poplatků skutečnosti, z nichž dovozuje důvodnost svého návrhu, či nepodaří-li se mu tyto skutečnosti prokázat, soud mu osvobození od soudního poplatku nepřizná.12. Odvolací soud z obsahu žaloby ze dne 8. 10. 2024 zjistil, že žalobce požádal o osvobození od poplatkové povinnosti za podanou žalobu. Žádost odůvodnil tím, že je aktuálně téměř bez příjmů. Žalobce je jednatelem a společníkem společnosti , právnická osoba, ., která podniká v oblasti cestovního ruchu a na podnikání dosud dopadají následky pandemie covid spojené s poklesem tržeb i dluhu z minulého období. Odměna za výkon funkce jednatele aktuálně činí jen 2 900 Kč. Dalším příjmem žalobce je rodičovský příspěvek 7 600 Kč na nezletilou dceru.13. Odvolací soud se nejdříve zabýval otázkou, zda v případě podané žaloby nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. jde zpravidla tehdy, pokud již ze samotných údajů, resp. tvrzení účastníka řízení nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jeho jiné úřední činnosti, nebo co je obecně známo, je bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka řízení nemůže být vyhověno. Takovou skutečnost odvolací soud nezjistil, byť současně nemůže předjímat výsledek řízení.14. Odvolací soud se dále zabýval další podmínkou pro osvobození žalobce od poplatkové povinnosti, tj. jeho poměry majetkovými, finančními