5 Cmo 26/2025-37 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví citovaným rozsudkem pro uznání uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobci 106 173,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,5 % ročně od 3. 2. 2024 do zaplacení (bod I. výroku) a náhradu nákladů řízení ve výši 25 782,20 Kč (bod II. výroku).2. Žalovaný podal proti rozsudku v zákonné lhůtě odvolání, v němž, pokud jde o odvolací důvody, pouze citoval zákonnou úpravu, vymezenou v § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e) a g) o. s. ř.3. Soud prvního stupně dne 9. 1. 2025 vydal usnesení č. j. 47 Cm 61/2024-34, v němž konstatoval, že podané odvolání vykazuje vady, neboť nevymezuje konkrétní důvod, v němž je spatřována nesprávnost odvoláním napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, a vyzval žalovaného k doplnění odvolání v rozsahu a způsobem v usnesení specifikovaným. K doplnění odvolání, resp. odstranění jeho vad stanovil žalovanému lhůtu 7 dnů od doručení usnesení a současně žalovaného poučil, že v případě, že v této lhůtě nebude podané odvolání doplněno a v řízení pro tento nebude možno pokračovat, soud podání odmítne. Na výzvu, která byla žalovanému doručena dne 13. 1. 2025, žalovaný nijak nereagoval.4. Podle § 205 o. s. ř. musí být v odvolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu, tj. odvolací důvod a čeho se odvolatel domáhá, tj. odvolací návrh. Žalovaný se v podaném odvolání, pokud jde o odvolací důvody, omezil na citaci zákonného ustanovení občanského soudního řádu, které taxativním způsobem vymezuje přípustné odvolací důvody proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé. Z § 205 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že náležitostí odvolání je i označení odvolacího důvodu, tj. údaje o tom, v čem spatřuje odvolatel nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu, který vydání rozhodnutí předcházel. Odvolací důvod musí být věcně specifikován, což znamená že odvolatel musí vylíčit, v čem konkrétně soud prvního stupně podle jeho názoru pochybil. Pouhá citace odvolacích důvodů vymezených v § 205 odst. 2 o. s. ř. nepostačuje, protože takto není vymezen ani rozsah, v němž je rozsudek napadán, v čem je konkrétně spatřována nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu. Ani poté, co soud prvního stupně podle § 209 o. s. ř. ve spojení s § 43 odst. 1 o. s. ř. žalovaného vyzval k odstranění ve výzvě specifikovaných vad podaného odvolání ve stanovené lhůtě, žalovaný vady podaného odvolání neodstranil. Odvolání tak nesplňuje zákonné obsahové náležitosti stanovené v § 205 odst. 1 o. s. ř.5. Odvolací soud proto postupoval podle § 211 a 43 odst. 2 o. s. ř. a odvolání žalovaného odmítl, neboť vady jím podaného odvolání brání možnosti v odvolacím řízení pokračovat.6. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci, jemuž by náležela náhrada nákladů, žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly, a proto nebyla náhrada přiznána žádnému z účastníků.