5 Cmo 29/2025-69 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně osvobodil žalobce od placení soudních poplatků z 95 %. V odůvodnění usnesení odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 138 o. s. ř. a konstatoval, že z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech zjistil, že žalobce je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho příjem je cca 29 000 Kč měsíčně a náklady na bydlení činí 6 000 Kč. Uvedl, že v daném případě nejsou dány zvlášť závažné důvody pro osvobození žalobce od soudních poplatků v plné výši, neboť jeho náklady jsou pouze 6 000 Kč na bydlení a jinak má příjem minimálně 28 000 Kč měsíčně. Podle soudu prvního stupně je žalobce schopen zaplatit soudní poplatek snížený o 95 %, tedy 5 % z jinak vyměřeného soudního poplatku, což činí částku 4 765,85 Kč.2. Žalobce podal proti usnesení včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho změnu tak, že mu osvobození bude přiznáno v plném rozsahu.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodné.4. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.5. Jedním ze základních práv, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, je právo domáhat se stanoveným způsobem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Toto právo má každý, tedy i ten, kdo nemá finanční prostředky na zaplacení soudního poplatku. Proto, i když zákon stanoví povinnost uhradit soudní poplatek jako podmínku postupu při uplatňování práva v civilním procesu, upravuje současně okolnosti, za nichž lze tuto podmínku prominout. Přitom nerozlišuje potenciální žadatele o tuto výjimku podle způsobu a okolností, za nichž vznikl spor, který je předmětem řízení, ani účastníka podle toho, zda jde o osobu fyzickou nebo právnickou. Zkoumání poměrů účastníka směřuje do celé jeho majetkové sféry a celkové poměry žadatele o osvobození od soudního poplatku je přitom třeba posuzovat s přihlédnutím k povaze uplatněného nároku, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování a k dalším okolnostem tak, aby účastník nebyl, není-li schopen soudní poplatek uhradit, zkrácen ve svém právu na soudní ochranu. Předpokladem pro osvobození od soudního poplatku je podle shora citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. vedle existence poměrů účastníka, které osvobození odůvodňují, také skutečnost, že nejde o svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Na žadateli o osvobození od soudních poplatků přitom je, aby vůči soudu úplně a pravdivě vyjevil své celkové poměry. Účastník, který o osvobození žádá, tak musí nejen uvést všechny rozhodné skutečnosti stran svých poměrů, ale tyto současně prokázat předložením vhodných důkazních prostředků, a to především listin existenci těchto skutečností osvědčujících. Nevyjeví-li účastník všechny okolnosti směrodatné pro úvahu soudu, popř. nedoloží-li potřebné důkazy (listiny), nelze mu požadované osvobození přiznat.6. V posuzovaném případě se žalobce v soudním řízení domáhá zaplacení částky 1 900 000 Kč s příslušenstvím a odměnou ze směnky, kterou podle žalobních tvrzení vystavila žalovaná dne 24. 11. 2021 v Plzni a kterou se zavázala zaplatit dne 3. 12. 2021 směnečnou sumu ve výši 1 900 000 Kč. Žalobci, který je řádným majitelem směnky, nebylo na směnku ničeho zaplaceno ani přes výzvu jeho zástupce. Vzhledem k tomu, že skutková tvrzení žalobce nenasvědčují tomu, že by žalobě nemohlo být vyhověno, a že žalobce předložil soudu prvního stupně směnku v jejím prvopise, lze mít pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci za splněný první předpoklad požadovaný ustanovením § 138 o. s. ř., tedy že v případě žalobce se nejedná o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.7. Co se týká poměrů žalobce, vyšel odvolací soud ze zjištění, která učinil soud prvního stupně na základě vlastního šetření a na základě listin jemu žalobcem předložených. Žalobce je rozvedený a je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, na pracovní pozici „, Anonymizováno, “. Z dokladů o výši čtvrtletních příjmů vyplývá, že příjmy žalobce ze závislé činnosti a funkčních požitků u uvedené společnosti činily za 1. čtvrtletí 2024 částku 99 474 Kč, za 2. čtvrtletí 2024 částku 92 722 Kč, za 3. čtvrtletí 2024 částku 95 871 Kč a za 4. čtvrtletí částku 87 124Kč. Jako měsíční výdaje žalovaný uvedl pouze vodné ve výši 1 000 Kč, platby za elektřinu ve výši 4 500 Kč a platby za internet ve výši 300 Kč.8. Vzhledem k tomu, že měsíční příjem žalobce z pracovního poměru převyšuje i při zohlednění výdajů jím vykázaných v celkové výši 5 800 Kč měsíčně část soudního poplatku, ve které nebyl od jeho placení osvobozen, je vyloučen závěr, že by žalobci bez přiznání dále požadované úlevy na poplatkové povinnosti bylo znemožněno uplatňovat práva u soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013). Shodně se soudem prvního stupně tak odvolací soud uzavírá, že podmínky pro osvobození žalobce v rozsahu dalších 5 % nelze mít za splněné, neboť v možnostech žalobce je část soudního poplatku za žalobu ve výši 4 765,85 Kč s ohledem na jeho příjmové poměry zaplatit.9. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné.10. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž skončí řízení ve věci samé.