5 Cmo 34/2025-98 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl, že jím vydaný směnečný platební rozkaz ze dne 29. 4. 2024, č. j. 20 Cm 57/2024-18 se ponechává v platnosti a v bodě II. výroku uložil žalovaným povinnost společně nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 36 687,20 Kč.2. Podle odůvodnění se žalobkyně na žalovaných domáhala zaplacení 1 625 862 Kč s postižními právy ze směnky č. , Anonymizováno, , vystavené žalovanou 1) dne 3. 6. 2022 v , adresa, na řad žalobkyně s doložkou „bez protestu“, žalovaným 2) avalované, splatné dne 27. 2. 2024.3. Soud ve věci rozhodl směnečným platebním rozkazem, proti němuž oba žalovaní podali včasné společné námitky. V nich uvedli, že sporná směnka byla vystavena jako blankosměnka č. , Anonymizováno, , zajištující existující budoucí a podmíněné peněžité dluhy žalované 1) vůči žalobkyni ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , uzavřené dne 3. 6. 2022, na jejímž základě žalovaná 1) čerpala úvěr ve výši 1 500 000 Kč. Rozsah a obsah vyplňovacího práva k blankosměnce byl sjednán v dohodě o vyplňovacím právu směnečném č. , Anonymizováno, k blankosměnce č. , Anonymizováno, ze dne 3. 6. 2023. Podle čl. II odst. 2 této dohody byla žalobkyně oprávněna vyplnit blankosměnku v chybějícím údaji směnečné sumy částku maximálně do výše splatných zajišťovaných dluhů dle specifikace v čl. I dohody. Žalobkyně doplnila na blankosměnku částku 1 625 862 Kč, což je v rozporu se smluvním ujednáním. Ve smlouvě bylo sjednáno úročení úvěru pohyblivou úrokovou sazbou, která je součtem základní úrokové sazby, která se mění v průběhu trvání smluvního vztahu podle vývoje cen na mezibankovním peněžním trhu a dále kladné či záporné odchylky. Splatnost úroku z úvěru byla sjednána na poslední pracovní den kalendářního měsíce a den konečné splatnosti. Žalobkyně byla oprávněna jakékoli peněžité pohledávky inkasovat z účtu vedeného pro žalovanou 1). Za období od června 2022 do října 2023 inkasovala žalobkyně na splátky úvěru celkovou částku 172 647,28 Kč. Žalobkyně neposkytla žalované 1) přehled výpočtu úroků za jednotlivé měsíce, a proto nebylo možno přezkoumat, zda inkasované platby odpovídaly sjednané výši úroku či nikoli. Žalovaní nemají přehled o tom, zda inkasované částky postačovaly k plné úhradě dlužných částek, případně na úhradu, jakých dlužných částek byly použity. Výše dluhu z úvěru podle vyčíslení dluhu v přípise ze dne 31. 12. 2023 k uvedenému datu činila 1 548 478,06 Kč a toto také byla nejvyšší částka, kterou podle dohody byla žalobkyně oprávněna do směnky doplnit. Žalobkyně však do směnky doplnila směnečnou sumu ve výši 1 625 862 Kč, tedy částku o 77 383,94 Kč vyšší. V rozsahu této částky žalobkyni nároky z úvěrové smlouvy nevznikly, a tudíž ani nemohly být zajištěny směnkou. V rozporu s dohodou bylo do směnky doplněno také datum splatnosti. Jestliže žalobkyně přípisem ze dne 31. 12. 2023 prohlásila pohledávky z úvěrové smlouvy za splatné k 29. 12. 2023, mělo být toto datum doplněno do směnky. Podle žalovaných by dále žalobkyni neměla být (v případě úspěchu) přiznána náhrada nákladů řízení, které byly neúčelné.4. Žalobkyně ve vyjádření uvedla, že dle dohody o vyplňovacím právu směnečném byla oprávněna vyplnit směnku v údaji směnečné sumy až do částky odpovídající celkové dlužné částce, jejíž výše se v čase mění s ohledem na účtované příslušenství. Směnečnou sumu vyčíslila ke dni splatnosti směnky, nikoliv úvěru. Skutečnost, že žalovaní nedisponují informacemi o výši kauzální pohledávky, jde k jejich tíži, v tomto směru žalobkyni netíží ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Námitka nesprávné výše doplněné směnečné sumy měla být soudem odmítnuta jako neurčitá, protože z námitek nevyplývá, z jakého důvodu a do jaké výše je směnečná suma napadána. Vyplněný údaj data splatnosti směnky odpovídá čl. II. odst. 2 písm. b) dohody o vyplňovacím právu směnečném, podle něhož může žalobkyně do směnky doplnit kterýkoli den, který nastane do tří let ode dne splatnosti zajišťovaných dluhů. Dlužná částka uvedená v oznámení o zesplatnění pohledávky nadále narůstala, a proto mohla být do směnky doplněna částka 1 624 862 Kč, odpovídající dlužné částce ke dni splatnosti směnky. S ohledem na rozsáhlost pohledávkové agendy označila jako nedůvodnou argumentaci žalovaných, že právní zastoupení žalobkyně nebylo nutné.5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že předmětnou směnku s číselným označením , Anonymizováno, vystavila žalovaná 1) v , adresa, dne 3. 6. 2022 na řad žalobkyně, na směnečnou sumu 1 625 862 Kč, s doložkou bez protestu. Směnka je splatná dne 27. 2. 2024. Žalovaný 2) směnku avaloval za výstavce. Na směnce je vyznačena hodnotová doložka ke smlouvě č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne 3. 6. 2022, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 1) peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu do výše úvěrového limitu 1 500 000 Kč. V této výši byl úvěr žalovanou 1) čerpán. Úvěr je úročen pohyblivou úrokovou sazbou, která je součtem základní úrokové sazby stanovené pro tento typ úvěru v souladu s „Oznámením , právnická osoba, . o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěrů“ a kladné či záporné odchylky. K datu uzavření smlouvy činila úroková sazba 10,5 % p.a. Žalovaná 1) se ve smlouvě zavázala platit z každé splatné a nezaplacené částky úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, nejvýše však 20 % p. a. (čl. II. odst. 4 smlouvy). Ve smlouvě bylo ujednáno zajištění dluhů ze smlouvy či se smlouvou souvisejících blankosměnkou vystavenou žalovanou 1) podle dohody o vyplňovacím právu směnečném č. , Anonymizováno, (čl. IV. odst. 1 smlouvy). Úvěrové obchodní podmínky ze dne 1. 7. 2020, které jsou součástí smlouvy, upravují oprávnění žalobkyně jakoukoli peněžitou pohledávku ze smlouvy o úvěru ode dne její splatnosti inkasovat z účtu žalované 1) a pro případ, že tato platba nepostačuje k plné úhradě dlužné částky, stanoví, na úhradu, jaké dlužné částky se platba použije (čl. 9. a 10. ÚOP). V případě prodlení žalované 1) se splacením jakéhokoli dluhu vůči žalobkyni či se splněním jakékoli povinnosti trvající déle než pět pracovních dnů (čl. 17. písm. b) ÚOP) je žalobkyně oprávněna písemným oznámením prohlásit, že všechny peněžité dluhy z poskytnutého úvěru nebo jakákoli jejich část jsou splatné v den uvedený v oznámení (čl. 18. písm. b) ÚOP). Z dohody o vyplňovacím právu směnečném č. , Anonymizováno, , zjistil, že žalobkyně a žalovaná 1) uzavřely dne 3. 6. 2022 dohodu o vyplňovacím právu směnečném k blankosměnce č. , Anonymizováno, , podle níž žalovaná 1) vystavila blankosměnku k zajištění dluhů ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne 3. 6. 2022 ve výši 1 500 000 Kč a jejich příslušenství. V době vystavení nebyla vyplněna v údaji směnečné sumy a data splatnosti. Žalobkyni bylo současně uděleno oprávnění chybějící údaje doplnit, v údaji směnečné sumy částku maximálně do výše splatných zajišťovaných dluhů včetně příslušenství i sankčních a odpovědnostních nároků a v údaji data splatnosti zpravidla 30. den po splatnosti jakéhokoli zajištěného dluhu nebo 30. den po dni vydání rozhodnutí o úpadku, pokud soud vydal rozhodnutí o úpadku žalované 1) podle insolvenčního zákona, popř. jiný den, který nastane do 3 let ode dne splatnosti zajišťovaných dluhů. S obsahem dohody vyslovil žalovaný 2) svůj souhlas. Dopisem ze dne 31. 12. 2023 žalobkyně oznámila žalovaným, že všechny pohledávky z předmětného úvěru byly prohlášeny za splatné k datu 29. 12. 2023, kdy dluh k tomuto datu činil 1 548 478,06 Kč. Žalovaní byli současně vyzváni, aby dlužnou částku uhradili do 10. 1. 2024.K úhradě pohledávky ze směnky byl žalovaný 2) vyzván předžalobní výzvou ze dne 8. 3. 2024.6. Právní vztahy účastníků soud posoudil podle čl. I. § 75, § 78 odst. 1, § 28 odst. 1 a 2, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 a 2, § 32 odst.1. § 48, § 49 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, (dále jen „ZSŠ“). Předmětnou směnku vyhodnotil jako platnou vlastní směnku, jejímž majitelem je žalobkyně.7. Námitkovou obranu, založenou na tvrzení, že na směnku byla nesprávně, v rozporu s uzavřenou dohodou o vyplňovacím právu, vyplněna směnečná suma a datum splatnosti, vyhodnotil soud jako nedůvodnou. V řízení bylo prokázáno, že směnka byla vystavena blankosměnka s nevyplněným údajem směnečné sumy a data splatnosti a zajištovala dluhy žalované 1) vůči žalobkyni ze shora citované smlouvy o úvěru. Podle uzavřené směnečné dohody byla žalobkyně oprávněna do blankosměnky vyplnit směnečnou sumu maximálně do výše splatných zajišťovaných dluhů včetně příslušenství a sankčních a odpovědnostních nároků. Toto smluvní ujednání soud vyložil tak, že žalobkyně je oprávněna do směnky vyplnit výši aktuálních dluhů, tedy „výši zajišťovaných dluhů včetně příslušenství, které jsou splatné v době vyplnění směnky“. Jiný výklad by navíc popíral smysl institutu směnečného zajištění úvěru, protože pokud by žalobkyně byla oprávněna do směnky vyplnit pouze výši dluhů v době splatnosti úvěru, nebylo b