7 Cmo 162/2025-119 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o pokračování daného řízení.2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že žalobou podanou dne 13. srpna 2024 se žalobkyně domáhá vyloučení žalované z pozice společnice žalobkyně. Předmětné řízení bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 10. ledna 2025, č. j. 61 Cm 113/2024-92, dle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 110/2024 (dále též „vedlejší řízení“), v němž byla řešena otázka, která by měla význam pro dané řízení, a to, kdo je vlastníkem 50% podílu v žalobkyni - zda , jméno FO, (v označeném řízením v postavení žalobce), či , Jméno žalované, (v označením řízení rovněž v postavení žalované), jíž by tak náležel podíl ve výši 100 %. Vedlejší řízení již bylo pravomocně skončeno; řízení bylo usnesením ze dne 29. května 2025, č. j. 77 Cm 110/2024-65, zastaveno pro zpětvzetí žaloby (právní moci nabylo dne 25. června 2025). Odpadla tedy překážka, pro kterou bylo předmětné řízení přerušeno, a proto soud prvního stupně v souladu s § 111 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o pokračování daného řízení.3. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.4. Odvolatelka nesouhlasí s pokračováním probíhajícího řízení, majíc za to, že nadále trvají důvody pro přerušení daného řízení. I když , jméno FO, vzal svůj návrh v řízení vedeném pod sp. zn. 77 Cm 110/2024 zpět, běží však nadále řízení, v němž se odvolatelka domáhá určení svého vlastnického práva k podílu v žalobkyni. Jediná změna, která oproti vedlejšímu řízení nastala, je, že v odkazovaném řízení je odvolatelka v postavení žalobkyně a , jméno FO, je v postavení žalovaného.5. Žalobkyně považuje odvolací argumentaci za účelovou a nesprávnou. Překážka, která způsobila přerušení nadepsaného řízení, odpadla, postup soudu prvního stupně je souladný s procesním právem a judikaturou. Žalobkyně vykládá s odkazem na § 109 odst. 2 o. s. ř. institut přerušení řízení, jeho vhodnost a hospodárnost postupu soudu dle uvedeného ustanovení; navíc namítá, že v řízení, na něž odvolatelka poukazuje, bude řešena otázka určení vlastnického práva k podílu nikoliv odvolatelky , Jméno žalované, , ale k podílu , jméno FO, .6. Své námitky proti odvolání žalobkyně blíže rozvádí a navrhla napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdit.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po přezkoumání napadeného usnesení soudu prvního stupně dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.9. Podle § 111 odst. 2 o. s. ř. jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 1 a 2, činí soud všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení nebo pro které přerušení trvá. Jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, pokračuje soud v řízení i bez návrhu.10. Z obsahu spisu se mj. podává, že soud prvního stupně předmětné řízení přerušil usnesením ze dne 10. ledna 2025, č. j. 61 Cm 113/2024-92, do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 110/2024, v němž se žalobce , jméno FO, proti žalované , Jméno žalované, domáhal určení, že je vlastníkem podílu o velikosti 50 % ve společnosti , právnická osoba, Předmětnou žalobu vzal žalobce výslovně zpět; řízení bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2025, č. j. 77 Cm 110/2024-65 (výrok II.), zastaveno; právní moci nabylo dne 25. června 2025. Výrokem I. téhož usnesení pak bylo rozhodnuto, že řízení o (vzájemném) návrhu žalované , Jméno žalované, na určení, že je vlastníkem podílu o velikosti 50 % ve společnosti , právnická osoba, , bylo vyloučeno k samostatnému projednání (§ 112 odst. 2 o. s. ř.); řízení je vedeno pod sp. zn. 77 Cm 89/2025. Žalobkyně podáním ze dne 4. července 2025 navrhla, aby soud rozhodl o pokračování v daném řízení, neboť výše označené vedlejší řízení bylo již pravomocně skončeno; důvod pro přerušení nadepsaného řízení odpadl.11. Ustanovení § 109 odst. 2 o. s. ř. ponechává na úvaze soudu, zda v konkrétním případě přeruší řízení pro překážku tam uvedenou nebo zda soud učiní jiná vhodná opatření, která mu umožní pokračovat v řízení. Účelem přerušení řízení podle tohoto ustanovení je odstranění překážek bránících v postupu řízení. Jakmile překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, odpadne, pokračuje soud v řízení i bez návrhu podle § 111 odst. 2 o. s. ř. Uvedené ustanovení soudu jinou možnost nedává. Jinak řečeno, odvolatelka pomíjí, že shora citované ustanovení § 111 odst. 2 o. s. ř. ukládá, jakmile odpadne překážka vedoucí k přerušení řízení, pokračovat v řízení i bez návrhu. Soud prvního stupně tedy nepochybil, jestliže v souladu s § 111 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o pokračování v řízení, neboť (vedlejší) řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 110/2024 již bylo pravomocně skončeno.12. Nelze přisvědčit odvolatelce ani v tom, že o pokračování v přerušeném (nadepsaném) řízení nemělo být rozhodováno, neboť důvody pro přerušení řízení nadále trvají, když je vedeno další řízení o určení vlastnického práva k podílu ve společnosti , právnická osoba, Jinými slovy – bylo-li řízení před soudem prvního stupně přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 Cm 110/2024, nelze se po pravomocném skončení uvedeného vedlejšího řízení dovolávat na základě téhož usnesení pokračování přerušení řízení až do pravomocného skončení jiného řízení o další podané žalobě na určení vlastnického práva k podílu ve společnosti , právnická osoba, Jestliže se odvolatelka domnívá, že jsou dány důvody pro přerušení nadepsaného řízení do skončení dalšího shora uvedeného řízení (vedeného pod sp. zn. 77 Cm 89/2025), může navrhnout tomu odpovídající přerušení řízení a soud prvního stupně je povinen o takovém návrhu rozhodnout.13. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).