7 Cmo 329/2024-27 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 6. 2024 se navrhovatelka domáhala jmenování , Jméno advokáta B, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa advokáta B, (dále též jen „znalec“), znalcem pro vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění odštěpované části jmění navrhovatelky v souvislosti s její přeměnou.2. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na jmenování , Jméno advokáta B, , IČO , IČO, , znalcem pro vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění odštěpované části jmění obchodní společnosti , Jméno navrhovatelky, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatelky, , a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.3. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že z informačního systému Seznamy znalců, tlumočníků a překladatelů vedeným Ministerstvem spravedlnosti zjistil, že znalec je zapsán v oboru Ekonomika (36/1967 Sb.), s odvětvím Ekonomická odvětví různá (36/1967 Sb.), a specializací daně, dále odvětvím Mzdy (36/1967 Sb.) a odvětvím Účetní evidence (36/1967 Sb.). Soud dotázal pro posouzení způsobilosti znalce podat znalecký posudek navrhovatelku, jaký konkrétní majetek a dluhy mají rozdělením odštěpením přejít na nástupnickou společnost, k čemuž navrhovatelka uvedla, že součástí odštěpované části jmění navrhovatelky jsou aktiva a pasiva uvedená v účetní závěrce ze dne 13. 3. 2024, dále nemovitosti, a to konkrétně bytový dům s č. p. , Anonymizováno, (, adresa, ), pozemek parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, a další závazky uvedené v Knize závazků ke dni 31. 12. 2023. Soud prvního stupně následně citoval ustanovení § 28 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 2, § 253 a § 254 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „PřemZ“), § 1 odst. 3, § 46 odst. 1 a 2 a § 48 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), a § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, platném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon č. 36/1967 Sb.“). Následně soud prvního stupně uzavřel, že znalec není oprávněn k podání znaleckého posudku, jehož předmětem je ocenění odštěpované části jmění navrhovatelky, jelikož předmět ocenění překračuje rozsah jeho oprávnění, poněvadž problematika oceňování jmění obchodní společnosti je širší, než je odvětví, ve které je znalec oprávněn podat znalecký posudek. Nákladový výrok soud odůvodnil § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když navrhovatel byl v řízení zcela neúspěšný, ale účastníkovi v řízení žádné náklady nevznikly.4. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, ve které namítá nepřezkoumatelnost napadeného usnesení, neboť soud prvního stupně řádně své rozhodnutí neodůvodnil, když neuvedl, proč je specializace znalce nedostatečná a jakou by tedy měl mít. Ustanovení § 253 PřemZ stanoví, že je třeba ocenit jmění odštěpované části, které bude přecházet na nástupnickou společnost, ale zákon nijak nestanoví metodu znaleckého ocenění, ani hodnoty, ve kterých má být znalecký posudek vypracován. Navrhovatelka má za to, že ocenění jmění je postačující učinit tzv. metodou účetní hodnoty, jenž vychází z účetních dokladů rozdělované společnosti, a jelikož znalec disponuje oprávněním se specializací účetní evidence, je tak oprávněn k účetnímu ocenění jmění navrhovatelky, což učiní z účetních dokladů. Tuto možnost pro přeměny výslovně upravuje § 24 odst. 3 písm. a) bod 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Navržený znalec je pravidelně ustanovován pro vypracování znaleckého posudku pro stanovení hodnoty odštěpované části jmění obchodních korporací, k čemuž navrhovatelka přikládá usnesení o ustanovení znalce v jiné věci. Napadené usnesení tak bylo pro navrhovatelku překvapující. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že jmenuje navrženého znalce pro vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění odštěpované části jmění navrhovatelky.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 28 odst. 1 písm. a) PřemZ ve znění účinném do 18. 7. 2024 znalec musí být jmenován soudem, jestliže tento zákon vyžaduje ocenění jmění osoby zúčastněné na přeměně znalcem, a to na návrh této osoby.7. Podle § 253 odst. 2 PřemZ při odštěpení se vznikem nové společnosti nebo nových společností nechá rozdělovaná společnost ocenit posudkem znalce pro ocenění jmění pouze odštěpovanou část svého jmění, která bude přecházet podle projektu rozdělení na nástupnickou společnost nebo jednotlivé nástupnické společnosti, a to odděleně pro jednotlivé nástupnické společnosti.8. Podle § 1 odst. 3 zákona o znalcích je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.9. Podle § 46 zákona o znalcích znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako znalec do seznamu znalců podle tohoto zákona (odst. 1). Znalec podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká (odst.2).10. Podle § 48 zákona o znalcích znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav podle § 46 a 47, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb.11. Podle přílohy 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti, platné do 1. 1. 2021, pro obor ekonomika byla vyhláškou stanovena tato odvětví: Řízení, plánování a organizace ekonomiky, Ceny a odhady, Dodavatelskoodběratelské vztahy, Investice, Mzdy, Peněžnictví a pojišťovnictví, Racionalizace, Správa národního majetku, Účetní evidence a Ekonomická odvětví různá.12. Odvolací soud z výpisu ze zápisu vedeného v elektronické podobě v informačním sytému Seznamy znalců, tlumočníků a překladatelů, veřejně dostupného na webové adrese https://seznat.justice.cz zjistil, že znalec , Jméno advokáta B, byl do seznamu znalců zapsán dne 3. 6. 1998 podle zákona č. 36/1967 Sb. a má zapsané oprávnění v oboru ekonomika, odvětví mzdy, účetní evidence a ekonomická odvětví různá – specializace daně.13. Odvolací soud konstatuje, že znalec je zapsán, a tedy oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle zákona č. 36/1967 Sb. v oboru ekonomika, odvětví mzdy, účetní evidence a ekonomická odvětví různá – specializace daně.„Zatímco garantem zákonnosti realizace procesu přeměny je notář, garantem její férovosti ve smyslu ekonomickém by měl být znalec. Pro účely přeměn musí být znalec vždy jmenován soudem, přičemž ocenění jmění předpokládané zákonem o přeměnách je možné a zároveň nezbytné realizovat pouze a jedině v případech, kdy to zákon výslovně vyžaduje. … Při rozdělení se oceňuje vyčleněné jmění rozdělované či zanikající společnosti v případě rozdělení se vznikem nové nebo nových společností a v případě zvýšení základního kapitálu nástupnické společnosti ze jmění rozdělované či zanikající společnosti v rámci rozdělení sloučením, a to pro každou nástupnickou společnost zvlášť (§ 253 a § 254).“ (srov. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Praktický komentář. Nakladatel: Wolters Kluwer (ČR). Místo vydání: Praha. Datum vydání: 2021. Autoři: Jan ŠAFRÁNEK, Lola FLORIÁNOVÁ, Tomáš PODŠKUBKA, Jiří HLAVÁČ a Lukáš PĚSNA).14. Z citovaných ustanovení § 28 odst. 1 písm. a) a § 253 odst. 2 PřemZ vyplývá, že úkolem znalce jmenovaného soudem je ocenění části jmění osoby zúčastněné na přeměně. Znalec navržený navrhovatelkou je sice oprávněn vykonávat znaleckou činnost v oboru Ekonomika, nikoliv však v odvětví Ceny a odhady. Pro posouzení způsobilosti znalce podat znalecký posudek není přitom rozhodné, jaký způsob ocenění hodlá v posudku použít (§ 256 odst. 1 písm. b) PřemZ). Rozhodný je předmět znaleckého zkoumání. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když návrh na jmenování znalce zamítl.15. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně pro jeho věcnou správnost potvrdil podle § 219 o. s. ř., když pochybení neshledal ani ve výroku o náhradě nákladů řízení.16. Nákladový výrok je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Navrhovatelka v odvolacím řízení úspěšná nebyla, dalšímu účastníkovi však žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly.